Česká polární věda na nejvýznamnější arktické konferenci Arctic Circle Assembly
22.10.2024 / 16:28 | Aktualizováno: 23.10.2024 / 15:58
Čeští vědci debatovali dopady klimatických změn na největší světové konferenci k Arktidě - Arctic Circle Assembly – konané ve dnech 17.-19. října v Reykjavíku. V jejím rámci zorganizovalo Velvyslanectví ČR v Oslo ve spolupráci s Islandskou zemědělskou univerzitou česko-islandský vědecký panel na podporu udržitelného rozvoje. Panel v Reykjavíku otevřeli islandský ministr pro energetiku, životní prostředí a klima Thórdarson, velvyslanec Červenka a rektorka Þórarinsdóttir.
Program konference Arctic Circle Assembly, jež se každoročně koná v islandském Reykjavíku, letos zahrnul i česko-islandskou panelovou debatu „Preserving the Arctic: Challenges Ahead“. Vystoupili na ní přední čeští polární výzkumníci věnující se studiu změn životního prostředí v Arktidě. Debatu zahájil islandský ministr pro energetiku, životní prostředí a klima Gudlaugur Thór Thórdarson. Následovala úvodní slova zástupců dvou hlavních organizátorů panelu. Velvyslanec David Červenka se jménem ČR přihlásil k aktivnímu naplňování cílů udržitelného rozvoje a vyzval k posílení mezinárodní spolupráce. „Česká historická zkušenost s transformací nás naučila řadu lekcí. Od té doby ČR staví na participativním rozhodování, zapojení mládeže, vládě práva a odpovědných institucích jako katalyzátorech naší udržitelné budoucnosti“, dodal velvyslanec Červenka. Shrnul rovněž působení českých polárních vědců a jejich příspěvek ke studiu Arktidy a jejích aktuálních proměn. Rektorka Islandské zemědělské univerzity Ragnheiður Inga Þórarinsdóttir hovořila o roli místních komunit při ochraně arktických ekosystémů.
Josef Elster, profesor polární ekologie a botaniky na Jihočeské univerzitě a zakladatel České arktické výzkumné stanice na Svalbardu, se ve svém vystoupení zaměřil na témata urbanizace a vývoje technologií relevantních pro život v Arktidě, dále hovořil o vývoji aplikovaného výzkumu studia řas v polárních oblastech. Právě tyto organismy jsou spolehlivým indikátorem změn životního prostředí v Arktidě, proto jim vědecká komunita věnuje náležitou pozornost. Druhý zástupce Jihočeské univerzity, Jan Kavan z Centra polární ekologie, přednesl příspěvek na téma výzkumu ustupujících ledovců. Česko-islandská výzkumnice Pavla Dagsson-Waldhauserová dlouhodobě působící na Islandské zemědělské univerzitě i na České zemědělské univerzitě se zaměřila na nově identifikované klimatické faktory v Arktidě a jejich dopad na změny životního prostředí. Paletu vystupujících doplnila Elisabeth Hamdouch-Fuehrer z ředitelství Evropské komise pro obranný průmysl a vesmír. Její vystoupení se týkalo nejnovějších monitorovacích systémů přispívajících k efektivnějšímu zkoumání klimatických změn v Arktidě prostřednictvím evropského programu Copernicus.
Neformální debata účastníků panelu, vědecké komunity, zástupců islandského veřejného života, byznysu a diplomatického sboru pokračovala v rámci večerní recepce pořádané velvyslancem Červenkou a rektorkou Þórarinsdóttir.
Účast dvou českých expertů podpořilo Velvyslanectví ČR v rámci projektu financovaného z prostředků MZV na podporu implementace Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj. Partnerem recepce byl honorární konzul ČR v Reykjavíku Ögmundur Skarphéðinsson, společnost Metrostav Norge AS a RJC, islandský dovozce Budějovického Budvaru.