V rámci podpory demokracie a občanské společnosti, jakožto jedné z priorit české zahraniční politiky, zorganizovalo Velvyslanectví ČR v Oslo ve spolupráci s českou nevládní organizací Post Bellum a norským Falstad Senteret v osloském Nobelově mírovém centru výstavu Charta 77 – Pomoc ze severu. Výstava příběhů československého disentu a jeho skandinávské podpory v letech 1968 až 1989  připomněla osm osobností z Norska a Švédska, které poskytovaly morální, materiální a finanční pomoc a podporu disentu v tehdejším Československu.

„Historie je tvořená lidmi, obyčejnými, přesto mimořádnými jednotlivci“, tímto konstatováním na půdě Nobelova mírového centra velvyslanec David Červenka na slavnostním zahájení dne 13. února přivítal čtyři z těchto významných osobností – Katrine Lundgren, Michaela Konůpka, Frode Bakkeho a Alfa Skjesetha. Ve svém projevu dále vzpomenul na vloni zesnulého Františka Janoucha, zakladatele Nadace Charty a vůdčí osobnost skandinávské podpory, jakož i Jana Hájka, syna československého ministra zahraničních věcí a následného mluvčího Charty, který za podpory skandinávských přátel mohl v osmdesátých letech opustit zemi a přesídlil do Norska. Velvyslanec Červenka  připomenul roli Charty 77 v komunistickém Československu i cennou podporu, které se jí dostávalo zpoza železné opony. Podobně jako v případě přeživších svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki, posledních laureátů Nobelovy ceny míru, ocenil dokumentaci boje proti totalitárním režimům, na kterou se specializuje organizace Post Bellum svou sbírkou Paměti národa, významně přispívající k pochopení naší společné historie. Vítanou spolupráci s českými partnery a aktivity Falstad Senteret poutavě přiblížil předseda správní rady Øystein Djupedal.  

Díky finanční podpoře společnosti Metrostav Norge měla široká veřejnost možnost výstavu trvající od 11. února do 2. března navštívit v Nobelově mírovém centru, veřejné tváři Nobelových cen míru. Návštěvníci se mohli interaktivní formou dovědět, co k tomu podporovatele vedlo, co riskovali a jak napomohli ke svrhnutí komunistického režimu v Československu v roce 1989. Cílem výstavy mj. bylo vyjádřit poděkování a také přivést jak mladé návštěvníky, tak i pamětníky těchto historických událostí k zamyšlení, jak nás dnes může inspirovat jejich odkaz.