Zavedení nápravného programu a dohledu věřitelů na Kypru předcházel několikaletý nezdravý finanční a fiskální vývoj v zemi, který dramaticky vyústil v druhé polovině března 2013 v uzavření bank po dobu téměř dvou týdnů a dočasné přerušení veškerých finančních transakcí. Bezprecedentním krokem bylo vedle poskytnutí záchranného úvěru a naordinování ozdravných/nápravných kroků (tzv. bail-out) také přistoupení ke krácení bankovních vkladů (a určitých vlastnických podílů) u dvou nejvíce postižených finančních domů s cílem jejich sanace (tzv. bail-in). Paralelně s výše uvedenými kroky byly v zemi zavedeny přísné restrikce na finanční a peněžní transakce, jejichž poslední zbytky byly zrušeny v březnu 2015. Během tří let nápravného programu kyperská ekonomika a společnost prošla na místní poměry silnou ekonomickou krizí. Propad byl naštěstí mírnější, než bylo na počátku nápravného programu očekáváno. Ekonomiku podepřely dva z jejích hlavních nosných sektorů: profesionální služby (obchodní, účetní a daňové) poskytované především zahraničním subjektům na ostrově a cestovní ruch. HDP ve stálých cenách za rok 2013 poklesl o 5,9% a v roce 2014 o 2,5%, ostrov se potýkal (a potýká) s vleklou deflací. Krize na několik let paralyzovala do té doby nezdravě bující stavební a realitní sektory. Finanční krize a následné reformy výrazně zredukovaly velikost bankovního sektoru v zemi (z někdejších 550% HDP na současných 350%), který se podařilo díky razantním krokům stabilizovat. Ohrožení některých bank ve střednědobé perspektivě však přetrvává, zejména v důsledku vysoké míry nesplácených úvěrů, které se stále pohybují blízko hranice 50%. Jejich celková výše v září 2015, dle dostupných zdrojů, dosahovala 27,9 mld. euro, což představovalo 160% HDP.

Kyperské straně se podařilo prosadit řadu důležitých reformních kroků a úsporných opatření. V letech 2014 a 2015 primární fiskální přebytek (před splácením úroků)dosáhl 2,6% a 2,7% HDP. Z původně dohodnutého záchranného úvěru ve výši 10 mld. euro bylo kyperskou vládou nakonec vyčerpáno 7,25 mld. Podíl celkového veřejného zadlužení vůči HDP v roce 2015 se pohyboval mírně přes 110%, což je výrazně méně než původně předpovídaných 126%. Během roku 2015 se v Kyperské republice podařilo obnovit ekonomický růst a ekonomika vzrostla o 1,6%. Růst HDP v podobné výši je předpokládán i v dalších letech.  Nedaří se však podstatněji snížit nezaměstnanost, která se stále pohybuje kolem 15%. Kypřané se snaží doplnit svůj stávající ekonomický model a zvýšit jeho efektivitu. Vedle rozvoje nových kapacit, zejména v cestovním ruchu, jsou velká očekávání vkládána do energetiky v souvislosti s předpokládanou těžbou zemního plynu v kyperské výlučné ekonomické zóně jižně od ostrova. Zachování ekonomické stability země však kyperské ministerstvo financí podmiňuje pokračováním započatých reforem a ozdravných kroků. Nutné je též třeba pracovat na odstranění přetrvávajících strukturálních problémů. V hodnocení úvěrové spolehlivosti Kypr nadále zůstává tři body pod tzv. investičním stupněm (S&P: dlouhodobý raiting BB-, krátkodobý B). Evropský stabilizační mechanismus (ESM) na Kypru přechází do fáze tzv. post programového dohledu do doby, než bude splaceno alespoň 75% poskytnutého objemu záchranného úvěru. Dohled ESM nad fiskálním a ekonomickým vývojem tak zde může trvat přinejmenším do roku 2029.

Internetové zdroje:

http://www.esm.europa.eu/assistance/cyprus/

http://ec.europa.eu/economy_finance/assistance_eu_ms/cyprus/index_en.htm

http://www.mof.gov.cy/mof/mof.nsf/financial_assistance_en/financial_assistance_en?Open Document

 

Petr Kaván, rada-vyslanec, ZÚ Nikósie