Spojenci se na madridském summitu dohodli na publikaci nové strategické koncepce NATO, která určuje směřování Aliance pro další roky. Ta poprvé vyzdvihuje význam Indo-Pacifiku pro NATO a připouští, že vývoj v tomto regionu může mít přímý vliv i na bezpečnost euro-atlantické oblasti. Aliance se v nové strategické koncepci zavazuje posilovat dialog a spolupráci s partnery v Indo-Pacifiku za účelem řešení meziregionálních výzev a společných bezpečnostních zájmů.

O rok později, v červenci 2023, se nejvyšší představitelé Aliance a čtyř indo-pacifických partnerů opět setkali na summitu NATO ve Vilniusu. Spojenci ve společném prohlášení uvítali přínos těchto čtyř zemí pro bezpečnost euro-atlantické oblasti a ocenili jejich podporu Ruskem napadené Ukrajině. Členské státy se také shodly na tom, že vzájemná spolupráce s těmito partnery stojí na společném závazku prosazovat mezinárodní právo a řád založený na pravidlech.

Dialog mezi NATO a čtyřmi indo-pacifickými partnery probíhá na více úrovních včetně jednání ministrů zahraničních věcí, vojenského výboru na úrovni nejvyšších představitelů spojeneckých ozbrojených sil nebo pravidelných schůzí Severoatlantické rady. Společná zasedání mají za cíl vzájemně posilovat povědomí o vývoji bezpečnostní situace v Indo-Pacifiku a euro-atlantickém regionu. Mezi témata diskuze patří válka Ruska proti Ukrajině, posun v globální rovnováze sil, výzvy, které představuje politika Číny, nebo bezpečnostní situace na Korejském poloostrově. Mezi oblasti spolupráce patří mimo jiné kyberbezpečnost, nové technologie, hybridní hrozby, námořní bezpečnost, kontrola zbrojení a bezpečnostní důsledky globální změny klimatu. 

Vedle společné rámcové spolupráce mají čtyři indo-pacifičtí partneři navázaná individuální partnerství s NATO. Ta vznikla již na začátku 90. let (v případě Japonska), resp. v roce 2001 (Nový Zéland) a 2005 (Austrálie a Korejská republika). Česko podporuje prohlubování spolupráce mezi NATO a těmito zeměmi v souladu se svojí národní strategií pro spolupráci s Indo-Pacifikem.