Základním dokumentem Aliance je Severoatlantická smlouva, která obsahuje klíčový článek 5, na jehož základě smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům. Aliance má po přistoupení Finska v dubnu 2023 třicet jedna členů.

Tři hlavní úkoly Aliance

Současné aktivity Aliance lze obecně rozčlenit do tří hlavních pilířů: kolektivní obrana, kooperativní bezpečnost (spolupráce s partnery) a zvládání krizí (operace a mise).

Cíl kolektivní obrany vychází článku 5 Severoatlantické smlouvy, který zajišťuje vnější bezpečnost členů Aliance a zároveň působí jako odstrašení případného nepřítele. Kolektivní obrana členských států také zahrnuje zachování demokracie a míru v oblasti severního Atlantiku. Evropští spojenci, USA a Kanada vzájemně spolupracují a konzultují v oblasti bezpečnosti a obrany, čímž pomáhají vytvářet jedinečnou transatlantickou vazbu, která je klíčovým faktorem pro zajištění bezpečnosti Evropy, včetně ČR.

Aliance spolupracuje také s nečlenskými státy, tzv. partnery, ve třech regionálních formátech: Radě Euro-atlantického partnerství (Euro-Atlantic Partnership Council, EAPC)/Partnerství pro mír (Partnership for Peace, PfP), Středomořském dialogu (Mediterranean Dialogue, MeD) a Istanbulské iniciativě spolupráce (Istanbul Cooperation Initiative, ICI). Specifické formáty spolupráce byly vytvořeny pro Rusko, Ukrajinu a Gruzii. Po ruské nelegální anexi Krymu v roce 2014 byla praktická spolupráce NATO s Ruskem pozastavena. Dále Aliance rozeznává tzv. globální partnery (Austrálie, Japonsko, Jižní Korea, Kolumbie, Nový Zéland, Pákistán, Afghánistán, Irák a Mongolsko).

Aliance usiluje o mírové řešení konfliktů. V případě vzniku konfliktu však má Aliance potřebné vojenské schopnosti k zahájení operací na kolektivní obranu a na zvládání krizí, ať už sama, nebo ve spolupráci s partnerskými zeměmi a mezinárodními organizacemi.

Kromě operací a misí se NATO se spojenci a partnery angažuje v mnoha dalších činnostech, jako jsou obranné a politické reformy, vojenské plánování a cvičení, vědecká spolupráce a výzkum, sdílení informací nebo humanitární pomoc.

Nové hrozby

V současnosti čelí spojenci mnohem širšímu spektru bezpečnostních problémů než v minulosti. NATO v reakci na proměnu mezinárodní bezpečnostní situace rozšířilo své působení na aktuální hrozby, např. šíření zbraní hromadného ničení a technologií balistických raket, hybridní a kybernetické útoky, hrozby ohrožující energetickou bezpečnost či terorismus. Ruská invaze na Ukrajinu roztříštila mír v Evropě a zásadně změnila bezpečnostní prostředí ve světě. NATO spatřuje Ruskou federaci jako nejdůležitější a přímou hrozbu pro bezpečnost spojenců, mír a stabilitu v euroatlantické oblasti. Státy NATO posílají Ukrajině vojenskou, finanční i humanitární pomoc na základě svých bilaterálních domluv a aktivně na současnou situaci reagují. V roce 2022 proto schválily zvýšení počtu předsazených vojenských jednotek NATO a vybavení ve východní Evropě a významné posílení Sil rychlé reakce NATO. NATO nevyhledává konfrontaci a nechává komunikační kanály s Moskvou otevřené pro předcházení eskalace a zvýšení vzájemné transparentnosti.

Fungování organizace

NATO je také společenstvím sdílených zájmů a hodnot, jimiž jsou demokracie, svoboda jednotlivce a právní stát. Tomu odpovídá i vnitřní fungování Aliance. Hlasy všech členských zemí jsou si rovny, rozhodnutí v NATO musí být jednomyslná a konsenzuální. NATO má civilní ústředí a integrovanou vojenskou velitelskou strukturu.

Hlavním politickým rozhodovacím orgánem Aliance je Severoatlantická rada (North Atlantic Council - NAC). Rada zasedá každý týden na úrovni velvyslanců členských zemí, pokud je to nutné, i častěji. Pravidelná zasedání Rady probíhají také na úrovni ministrů zahraničních věcí nebo obrany. Obvykle jednou za dva roky pořádá Aliance summit, na kterém hlavy států a vlád rozhodují o strategických otázkách a dalším směřování NATO. Pravidelná zasedání na různých úrovních se také konají se zástupci partnerských zemí NATO.

Vojenské aspekty uvádí do praxe Vojenský výbor NATO, pod politickým dohledem NAC. Vojenský výbor řídí dvě strategická velitelství NATO – Velitelství spojeneckých sil pro operace (Allied Command Operations, ACO), které sídlí nedaleko Monsu v Belgii, a Velitelství spojeneckých sil pro transformaci (Allied Command Transformation, ACT), jež se nachází v Norfolku ve státě Virginia v USA.

V čele NATO stojí generální tajemník, který řídí zasedání Severoatlantické rady a jiných důležitých orgánů NATO, pomáhá dosahovat konsensu mezi členskými zeměmi a je zároveň hlavním zástupcem Aliance navenek. Při každodenním řízení Aliance jej podporuje mezinárodní sekretariát expertů a úředníků ze všech členských zemí NATO.