Ministr Zaorálek na zasedání ministrů zahraničí NATO
03.04.2017 / 16:26 | Aktualizováno: 03.04.2017 / 16:36
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek 31. března 2017 vedl českou delegaci na zasedání ministrů zahraničních věcí zemí NATO v Bruselu. Ministři se při setkání zabývali přípravou nadcházející mimořádné schůzky nejvyšších představitelů NATO, která se uskuteční 25. května 2017, dále diskutovali o možnostech posílení role Aliance v boji proti terorismu, výdajích na obranu a o přístupu NATO vůči Rusku. Spojenci znovu vyjádřili podporu suverénní a politicky nezávislé Ukrajině. Setkání potvrdilo silnou transatlantickou vazbu. Zasedání bylo zahájeno strategickou debatou k základním prioritám Aliance v příštích letech a přípravě na summit NATO v květnu 2017. Spojenci stvrdili, že ve světle současných změn bezpečnostního prostředí je důležitá trvalá a silná transatlantická vazba se spravedlivějším sdílením nákladů. Zabývali se otázkou role NATO v boji s mezinárodním terorismem a v rámci šíření stability za hranice NATO i projekty na budování kapacit partnerských států v oblasti Severní Afriky a Blízkého východu. Spojenci dále diskutovali současnou situaci na Západním Balkáně a vyjádřili svůj zájem na včasné ratifikaci přístupu Černé Hory.
„Potvrzení silné transatlantické vazby, jednoty NATO a solidarity mezi spojenci považuje ČR za svůj zásadní bezpečnostní zájem,“ uvedl ve svém vystoupení ministr Lubomír Zaorálek. „Podporujeme posílení role NATO v mezinárodním úsilí boje proti terorismu. Teroristickou hrozbu považujeme za zásadní,“ doplnil dále šéf české diplomacie a připomněl roli českých jednotek jako příspěvek do aliančních aktivit, včetně přípravy na vyslání do Posílené předsunuté přítomnosti v Pobaltí v roce 2018.
Význam NATO jako klíčové bezpečnostní organizace zdůraznil ve svém vystoupení i ministr zahraničí USA Rex Tillerson. Americké závazky, které jsou podle něj demonstrovány například rozmístěním amerických sil v Polsku, označil za nezpochybnitelné. Upozornil však, že sdílení nákladů je třeba rozprostřít rovnoměrněji. Americká strana žádá, aby členské státy přijaly závazek zvýšit obranné výdaje na 2 % HDP do roku 2024 a aby všichni spojenci vypracovali konkrétní plán, jak toho dosáhnout.
Části jednání věnované vztahům Aliance s Ruskem se účastnili i zástupci Švédska, Finska a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU Federica Mogherini. Spojenci potvrdili jednotný přístup ve vztahu k Rusku včetně závazků vyplývajících z Varšavského summitu, tedy dvojího přístupu – odstrašení a obrany na straně jedné a dialogu na straně druhé. Zopakovali důležitost transparentnosti výměny informací o vojenských cvičeních a rozmístění zbraňových systémů. Zasedání NATO ukončilo jednání Komise NATO-Ukrajina za přítomnosti ukrajinského ministra zahraničních věcí Pavlo Klimkina. Spojenci zde demonstrovali alianční podporu probíhajícím reformám, suverenitě a teritoriální integritě Ukrajiny.