V Bavorsku je geotermální energie získávána tzv. hydrotermálním způsobem, při kterém dochází k vytvoření dvou vrtů. Z jednoho je vytlačena nahoru termální voda, od které je poté izolována tepelná energie. Druhým vrtem je voda vrácena zpět do země. Pomocí dálkového vytápění jsou teplem zásobovány okolní města a obce. Ideální pro využití geotermální energie je především jih Bavorska a oblast kolem „Molasské pánve“ (Molassebecken), která se táhne od jižní části Dolního Bavorska až po západní cíp Švábska. Z dosud 31 pokusných vrtů jich zde bylo úspěšných 26.

Oblast „Molasské pánve“: Červeně jsou vyznačeny geotermální elektrárny na výrobu tepla, žlutě geotermální elektrárny na výrobu elektřiny, zeleně geotermální elektrárny ve výstavbě. Zdroj: Bundesverband Geothermie

Získávání energie pomocí tepla ze zemského jádra má oproti ostatním obnovitelným zdrojům, jako je vítr či slunce, mnoho výhod. Jde například o nezávislost na ročním období a celkově na meteorologických podmínkách. Geotermální teplo je na rozdíl od jiných obnovitelných zdrojů energie zdroj vždy dostupný, lokální, krizi nepodléhající a k životnímu prostředí šetrný. Nevýhodou oproti výše zmíněným obnovitelným zdrojům jsou naopak velké investiční náklady.

Bavorsko do využití geotermální energie obsáhle investuje. U města Geretsried má do roku 2026 vzniknout dosud největší geotermální elektrárna v Bavorsku. Bude zde využita tzv. loop-technologie, při které je po realizaci vrtu a umístění potrubního systému dovnitř vpuštěna voda, která se díky hornině zemským jádrem zahřáté do 170°C ohřeje až na 120°C a poté je vypumpována zpět na povrch. Kanadská společnost Eavor, která tuto technologii vyvinula, počítá se stavebními náklady ve výši 250 až 300 milionů Eur. 100 milionů Eur na výstavbu této geotermální elektrárny poskytne technologický fond Evropské komise. Elektrárna bude pomocí dálkového vytápění zásobovat teplem města Geretsried a Wolfratshausen a bude také využita na výrobu obnovitelné elektrické energie.

Největší počet geotermálních elektráren v Německu se momentálně nachází v okolí Mnichova. Řadu z nich provozuje společnost Stadtwerke München, na výrobu tepla jsou využívány např. elektrárny v Riemu, Sauerlachu či Freihamu. Nejvýkonnější je geotermální elektrárna na jihu Mnichova ve čtvrti Sendling, která zásobuje 80.000 domácností. Stadtwerke München nedávno oznámila realizaci nové vědecké studie „Giga M“ pod vedením Ústavu hydrogeologie Technické univerzity v Mnichově. Cílem studie je vypracování návrhu postupu pro propojení jednotlivých geotermálních elektráren v okolí Mnichova za účelem zvýšení výkonu ze 400 megawattů na jeden gigawatt. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vyzývají ke zrychlené výstavbě nových geotermálních elektráren, do roku 2030 požadují realizaci 100 nových projektů. V rámci studie „Giga M“ má vědecký tým dále navrhnout ideální postup pro výstavbu nových elektráren a podněty pro zjednodušení povolovacích řízení.

Výstavba nových geotermálních elektráren a také propojení stávajících bude vyžadovat různé typy zemních, instalatérských a stavebních prací, mimo jiné pro realizaci vrtů, stavbu jednotlivých bloků elektráren a připojení na síť dálkového vytápění. Jedná se proto o atraktivní příležitost také pro české firmy z mnoha odvětví, např. pro stavební firmy, instalatérské firmy či výrobce potrubí dálkového vytápění.

Obchodní úsek Generálního konzulátu v Mnichově bude sledovat další vývoj projektů výstavby geotermálních elektráren a je připraven poskytnout asistenci českým firmám ohledně vyhledání relevantních informací a kontaktních osob a účasti ve výběrových řízeních. Nově vypsané tendry mohou české firmy sledovat na portálu Auftragsvergaben aus Bayern.

 

Autoři: Pavel Chechelský, stážista GK Mnichov, Petr Janoušek, ekonomický expert GK Mnichov, Lukáš Opatrný, ekonomický konzul GK Mnichov