Bavorské politické vedení zdůrazňuje, že Německo potřebuje „novou éru jaderné energie“. Podle něj nelze energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost průmyslu dlouhodobě zajistit pouze prostřednictvím obnovitelných zdrojů. Proto požaduje vytvoření legislativního rámce, který by umožnil testování a budoucí nasazení malých modulárních reaktorů.

Malé modulární reaktory jako „jaderná energie 2.0“

Takzvaná „jaderná energie 2.0“ podle Södera nepředstavuje návrat ke starým technologiím, ale využití nové generace reaktorů, které mají být bezpečnější, flexibilnější a ekonomicky efektivnější. Mezi hlavní výhody SMR patří modulární výroba, možnost postupného navyšování výkonu, nižší investiční náklady a vyšší míra pasivních bezpečnostních prvků.

Bavorsko zároveň podporuje výzkum pokročilých reaktorových technologií, včetně možností využití jaderné transmutace, která by v budoucnu mohla přispět ke snížení objemu a toxicity dlouhodobě skladovaného radioaktivního odpadu. Podle zastánců těchto technologií by část stávajícího jaderného odpadu mohla sloužit jako palivo pro nové generace reaktorů.

Energetická otázka nabývá v Bavorsku na významu také vzhledem k tomu, že jde o jednu z nejprůmyslovějších spolkových zemí Německa. Automobilový průmysl, digitalizace a rozvoj umělé inteligence povedou k očekávanému růstu spotřeby elektřiny v příštích desetiletích. Vysoké ceny energií jsou aktuálně jednou z největších bolestí bavorského hospodářství. Bavorská vláda proto stále častěji upozorňuje na nutnost zajistit stabilní bezemisní zdroje základního zatížení elektrické sítě.

Bavorsko sází také na jadernou fúzi

Vedle SMR věnuje Bavorsko mimořádnou pozornost také jaderné fúzi. V Garchingu u Mnichova má vzniknout experimentální zařízení „Alpha“, které vyvíjí startup Proxima Fusion ve spolupráci s Max-Planck-Institutem pro fyziku plazmatu, společností RWE a státem Bavorsko.

Projekt Alpha má představovat klíčový krok mezi dosavadním výzkumem a budoucí komerční výrobou elektřiny z jaderné fúze. Bavorská vláda počítá s investicí ve výši 400 milionů eur, dalších přibližně 1,2 miliardy eur by měla poskytnout spolková vláda. Spuštění experimentálního reaktoru je plánováno kolem roku 2032.

Významným impulzem pro projekt se stalo oznámení startupu Proxima Fusion z letošního července, že získal nové financování ve výši 411 milionů eur. Mezi strategické investory se zařadily společnosti RWE a Google. Díky této investici se Proxima Fusion stala nejlépe financovanou společností zaměřenou na jadernou fúzi v Evropě a její tržní hodnota vzrostla přibližně na 2,4 miliardy eur.

Pokud bude projekt Alpha úspěšný, plánuje Proxima Fusion společně s RWE výstavbu prvního komerčního fúzního reaktoru „Stellaris“ v areálu bývalé jaderné elektrárny Gundremmingen v Bavorsku.

Perspektivy česko-bavorské spolupráce

Ačkoli německá spolková politika zůstává vůči jaderné energetice nadále rozdělená, Bavorsko představuje pro Českou republiku v této oblasti velmi zajímavého partnera. Nabízí se společný výzkum a vývoj SMR, zapojení českého průmyslu do dodavatelských řetězců či spolupráce výzkumných pracovišť prostřednictvím programu EUROfusion. Bavorsko i Česko budou v příštích letech čelit nedostatku odborníků v oblasti jaderného inženýrství, fyziky plazmatu či energetických sítí, společné vzdělávací programy by proto mohly pomoci vytvářet potřebné lidské kapacity.

Bavorsko v současné době kombinuje střednědobou podporu malých modulárních reaktorů s dlouhodobou ambicí stát se evropským centrem výzkumu a komercializace jaderné fúze. Přestože úspěch těchto plánů závisí na změnách spolkové legislativy, technologickém pokroku i dostupnosti financování, je zřejmé, že Bavorsko chce v evropské debatě o budoucnosti jádra vystupovat jako technologický průkopník. Pro Českou republiku to představuje příležitost především v podobě zapojení českého průmyslu, výzkumu a inovací do vznikajícího středoevropského jaderného ekosystému. V případě úspěchu projektů SMR a fúze by se právě česko-bavorské partnerství mohlo stát jedním z pilířů budoucí bezemisní energetiky ve střední Evropě.

Lukáš Opatrný, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR v Mnichově