Bavorsko plánuje dosáhnout čisté klimatické neutrality do roku 2040. To je ještě ambicióznější plán, než si stanovila Evropská unie, a podle toho také Bavorsko přistupuje k rozvoji klimaticky šetrných technologií v energetice, dopravě a průmyslu. Významnou součástí těchto plánů je vodík a jeho využití v souvislosti s klimatem a hospodářským růstem. Dle své vlastní vodíkové strategie se má Bavorsko v příštích letech stát jedním z evropských premiantů v oblasti vodíkových inovací a technologií. Do vodíku hodlá tato spolková země investovat více než 700 mil. eur s tím, že vodíkové hospodářství se má stát jedním z motorů bavorské ekonomiky.

Své cíle již Bavorsko naplňuje konkrétními kroky. Snaží se například podporovat co nejvíce výzkumných projektů a postupně zvyšovat produkční kapacity vodíku. Probíhají investice do testování a vývoje elektrolyzérů a do vozidel na vodíkové palivové články. Postupně se zvyšuje počet vodíkových čerpacích stanic a vozidel na vodík. Rozšiřuje se také počet modelových vodíkových regionů v Bavorsku a připravuje se masivní výstavba vodíkové přenosové infrastruktury, která má propojit jednotlivé projekty a připojit Bavorsko k evropské síti.

Ačkoliv Bavorsko využívá v energetice ve velké míře obnovitelné zdroje, jejich kapacita v budoucnu nebude stačit na pokrytí rostoucí bavorské poptávky po zeleném vodíku. Bavorsko tedy bude muset značné množství zeleného vodíku dovážet z jiných zemí. Do roku 2030 chce postavit nejméně 150 km nových vodíkovodů a dalších 700 km plynovodů přebudovat na vodík. Výstavbu distribuční sítě by měly pokrýt státní finance, které budou provozovatelé soustavy v dalších letech splácet, až budou přepravovat samotný vodík.

V současné době tvoří většinu spotřeby vodíku v Bavorsku petrochemický průmysl, který však primárně využívá tzv. šedý vodík z plynu. Hlavní spotřebitelé zeleného vodíku v příštích letech mají být bavorské sektory průmyslu, dopravy a energetiky. Průmysl chce zelený vodík využívat například v produkci oceli, ve své výrobě s vodíkem počítají také výrobci plochého skla či polovodičů. V dopravě má být vodík využíván primárně v autobusové a nákladní dopravě. V roce 2025 chce mít Bavorsko v provozu 500 veřejných autobusů na vodík a stejných počet nákladních vozidel. Zatím má však Bavorsko v provozu jen zhruba 20 veřejných čerpacích stanic na vodík a do budoucna potřebuje za pomocí státních dotací tento počet podstatně zvýšit.

S vodíkem Bavorsko v budoucnu počítá také při produkci elektřiny, tepla a pro uchovávání energie. Německo – a tedy i Bavorsko – plánují, že by vodík mohl kompenzovat výpadky ve výrobě elektřiny pomocí obnovitelných zdrojů. Plynové elektrárny by perspektivně měly být zčásti přebudovány na využívání vodíku a měly by pak zásobovat průmyslové oblasti s vysokou spotřebou elektřiny jako například tzv. chemický trojúhelník na jihovýchodě Bavorska, který je zároveň dobře napojený na distribuční sítě. První vodíkové elektrárny mají být připojeny do bavorské sítě již v roce 2030. Problém jsou však vysoké investiční náklady, které se neobejdou bez státních dotací.

Za účelem rozvoje vodíkového sektoru vznikají za pomoci spolkové finanční podpory v Bavorsku tzv. vodíkové modelové regiony (Wasserstoffmodellregionen). V těchto regionech elektrolyzéry vyrábí zelený vodík, který je pak využíván pro různé účely ve výrobním průmyslu či dopravě. V Bavorsku již existuje 13 takových modelových regionů, které mají tři různé kategorie podle toho, jaké technologie využívají a jak jsou ve svých aktivitách daleko. Jde tedy převážně o projekty na komunální úrovni, na kterých se má dále stavět rozvoj vodíkového hospodářství v Bavorsku. Jedním z takových regionů je například v okolí města Wunsiedel, kde společnost Siemens od roku 2022 provozuje největší bavorský elektrolyzér na zelený vodík vyrobený ze solárních a větrných elektráren. V regionu Wunsiedelu jsou pak zákazníci pro tento vyrobený vodík ze sklářského a keramického průmyslu, jsou to také dopravní společnosti a dodavatelé do automobilového průmyslu.

Bavorské plány spojené s vodíkem skýtají řadu možností pro Českou republiku – ať jde o vzájemné propojení vodíkové infrastruktury, zapojení firem do výrobních či výzkumných projektů, komunální spolupráce v pohraničí či univerzitní propojení například formou přeshraničních projektů Interreg. Klíčovými partnery v oblasti vodíku jsou koordinační instituce Zentrum Wasserstoff Bayern, odborná platforma Wasserstoffbündnis Bayern, agentura Bayern Innovativ a regionální hospodářské komory, s nimiž Generální konzulát ČR v Mnichově může českým zájemců pomoci navázat kontakt.

 

Lukáš Opatrný, konzul pro ekonomiku a politiku Generálního konzulátu ČR v Mnichově

Petr Janoušek, ekonomický expert Generálního konzulátu ČR v Mnichově

František Strnadel, stážista Generálního konzulátu ČR v Mnichově