Luboš Dobrovský působil v Moskvě hned dvakrát. Nejdříve v 60. letech jako zpravodaj Československého rozhlasu, než byl kvůli pravdivému informování o sovětské okupaci ČSSR v roce 1968 vyhoštěn. Poté v letech 1996 až 2000, kdy zastával v Rusku post českého velvyslance. „Byl obrovskou autoritou a vzorem pro řadu zaměstnanců Ministerstva zahraničních věcí i pro mnoho dalších lidí včetně mě, ať už v samotném počátku formování svobodné, demokratické a evropské zahraniční politiky Československa, kdy působil v Černínském paláci, nebo i ve své pozdější práci,“ poznamenal ministr Petříček.

K programu se podpisem memoranda připojilo 10 českých vědeckých a vzdělávacích institucí, které tak získají možnost vysílat ve spolupráci s MZV své odborníky na krátkodobé výzkumné pobyty do Ruska. Podpis připojily FF a FSV Univerzity Karlovy, FSV Masarykovy univerzity, Historický ústav, Slovanský ústav, Ústav pro soudobé dějiny, Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Památník národního písemnictví ČR, Slovanská knihovna NK ČR a Ústav pro studium totalitních režimů. Praktickými výsledky budou odborné publikace, které přispějí ke zkoumání historického vývoje i současné situace v Rusku ve vztahu k české společnosti.

Vedle rozšíření vědeckých kapacit zaměřených na Rusko je cílem Moskevského programu Luboše Dobrovského připomínat také památku a odkaz tohoto mimořádného rusisty, publicisty a diplomata, který zemřel na konci loňského ledna. Proto MZV při vzniku tohoto programu spolupracovalo také s Dobrovského rodinou. Jeho žena Zdenka tento krok přivítala. „Vznik Moskevského programu pojmenovaného po mém manželovi bude trvalou připomínkou jeho celoživotního díla a pokračováním v jeho aktivitách jinou formou. Budu se i s našimi syny těšit na všechny výsledky programu,“ uvedla.