Mexiko je v současné době svědkem jedinečného historického okamžiku, kdy díky fenoménu nearshoringu dochází k přemísťování dodavatelských řetězců do země. Tento proces je podpořen megaprojektem CIIT dosluhující administrativy prezidenta Lópeze Obradora, který přináší značný potenciál pro místní ekonomiku. CIIT představuje strategický projekt prospěšný nejen pro Mexiko, ale i další země v čele s USA, díky úlevě od přetížení globálních dodavatelských řetězců a problémů s nedostatkem vody v Panamském průplavu. Projekt se zaměřuje na komplexní rozvoj, který zahrnuje jak ekonomické, tak sociální aspekty, a počítá s modernizací železnic, přístavů a silniční infrastruktury. To má přilákat národní a mezinárodní investice, což povede k vytvoření mnoha pracovních míst a podpoře hospodářské a sociální dynamiky regionu. Celkově CIIT představuje velkou příležitost pro posílení ekonomiky jihovýchodního Mexika v globálním kontextu. 

CIIT a industriální parky jsou umístěny v současných méně rozvinutých státech Mexika jako je Oaxaca, Veracruz, Tabasco a Chiapas. Dnes se hospodářský růst Mexika pohybuje kolem 3 %, zatímco jihovýchod země roste kolem 6 % a například stát Oaxaca dosahuje až 13% hospodářského růstu. Celkově má tento projekt pozitivně ovlivnit více jak 120 municipalit, v nichž již probíhají práce na infrastruktuře včetně výstavby škol a univerzit, aby firmy, které se do oblasti přesunou, měly možnost náboru schopných a kvalifikovaných pracovních sil. Celková investice do daného projektu přesahuje 70 mld. MXN. Cílem rozsáhlého projektu je vytvořit lákavé podmínky pro společnosti působící v různých odvětvích, jako jsou elektronika, polovodiče, automobily a elektromobily, zdravotnické přístroje, farmaceutický průmysl, zemědělství, výroba a distribuce čisté energie, stroje a výrobní zařízení, informační a komunikační technologie, kovy a petrochemie. 

Strategicky rozmístěné industriální parky podél koridoru hrají klíčovou roli v rozvoji regionu. Aby byly ambiciózní cíle dosaženy, je klíčové zajistit kvalitní infrastrukturu a vhodné prostředí pro investory. Industriální parky nabízejí moderní zázemí a speciální podmínky pro podnikání.

Zmodernizované nákladní přístavy
Salina Cruz a Coatzacoalcos patří už nyní k největším mexickým přístavům. Salina Cruz se svým vlnolamem dlouhým 1 600 metrů bude brzy nejhlubším přístavem v Americe s ponorem 24 metrů. Tento přístav bude schopen přijímat lodě s kapacitou více než 22 000 kontejnerů a tankery s objemem až 2 miliony barelů. Coatzacoalcos je naopak již napojen na dvě železniční trasy, které umožňují vypravit dlouhé vlaky o 110 až 135 vagónech, což usnadní nákladní dopravu zejména do Alabamy a Floridy v USA. Podle údajů Ministerstva námořnictva (Semar) má Mexiko 102 námořních 16 říčních přístavů.

Současný železniční koridor a možné budoucí trasy
Současný železniční koridor byl postaven na torzu tratě, kterou v roce 1907 inauguroval tehdejší prezident Porfirio Díaz. Po 116 letech byla tato klíčová dopravní tepna znovu oživena a tím se obnovilo spojení mezi oceány. Hlavní trať koridoru známá jako Línea Z vedoucí ze Salina Cruz do Coatzacoalcos je již dokončena a slouží pro nákladní i osobní dopravu. Další úsek trati, který povede do města Palenque ve státě Chiapas a napojí se na železniční spojení „Tren Maya“, má být inaugurován tento podzim. Cílem je dosáhnout přepravy 2 milionů tun regionálního nákladu ročně a v oblasti mezistátní dopravy zahájit přepravu s přibližně 100 000 kontejnery ročně.

Vzhledem ke geostrategické poloze oblasti se zvažuje prodloužení železničních spojů až do středoamerických zemí. V současné době probíhají jednání mezi vládami Mexika a Guatemaly o prodloužení trasy K z Ixtepecu do Ciudad Hidalgo na hranici s Guatemalou v délce 459 km. Uvažuje se také o prodloužení spojení do vnitrozemí Guatemaly. Tyto trasy by měly pozitivní dopad na místní obyvatelstvo díky vytvoření nových pracovních míst a zvýšení ekonomické aktivity v regionech, kterými vlaky projíždějí. Pro mnoho společností by prodloužení železniční trasy představovalo významné zlepšení přístupu na středoamerické trhy, které jsou v mnohých případech poměrně těžko dostupné. 

Industriální parky podél CIIT
Podél celého 300 km dlouhého železničního koridoru se nachází celkem 10 industriálních parků rozkládajících se ve státech Veracruz a Oaxaca. Tyto parky již hostí řadu společností, které přinášejí inovativní projekty. Mezi ně patří například kontrolní systém pro studium vysokých energií, který umožňuje rozvíjet výzkumné projekty v oborech, jako je medicína nebo metalurgie. Jeden z parků je přislíben dánské společnosti, která plánuje vyrábět zelený vodík za využití solární a větrné energie, s investicí dosahující téměř 10 miliard USD.

Stát Veracruz je šestou největší ekonomikou v Mexiku, přispívající 4,5 % k HDP země. Zásadní roli zde hraje zemědělský, petrochemický a farmaceutický průmysl. Veracruz je také nejvýznamnějším výrobcem energie v celém Mexiku. Vyrábí dokonce třikrát více energie, než je schopen sám spotřebovat. Téměř 66 % veškerého dovozu a vývozu vozidel se uskutečňuje přes přístav Veracruz, přestože v tomto státě není žádný montážní závod. V oblasti Veracruzu se nacházejí čtyři industriální parky: přístav a park Coatzacoalcos I, Coatzacoalcos II, Texistepec a San Juan Evangelista. První dva se zaměřují především na chemický a ropný průmysl, zatímco park Texistepec přitahuje hlavně farmaceutické společnosti. Čtvrtý park, San Juan Evangelista, získala v licitaci developerská stavební skupina Urcedic.

Ve státě Oaxaca, který je známý svým kulturním dědictvím a přírodními krásami, ale také vysokou mírou chudoby a sociálních výzev, je umístěno pět industriálních parků: Matías Romero, Asunción Ixtaltepec, Ciudad Ixtepec, Santa María Mixtequilla, San Blas a přístav Salina Cruz. Průmyslové parky jsou strategicky rozmístěny tak, aby podpořily růst místní ekonomiky a vytvořily pracovní místa v regionech, které trpí nedostatkem možností.

Příležitosti pro české firmy
Místní vlády garantují investorům v industriálních parcích osvobození od placení daní z příjmů na šest let a umožňují, aby zboží v těchto parcích bylo přepravováno v režimu tranzitu. Investoři mají rovněž zajištěn přísun dostatečného množství vody, elektřiny a plynu, k dispozici je také optický kabel s 144 liniemi ve třech potrubích.

Investice v této oblasti budou převážně mezinárodní a do různých sektorů, což představuje ideální příležitost rovněž pro české firmy, které se mohou uplatnit jako (sub)dodavatelé a partneři. Strategické umístění těchto parků českým společnostem umožňuje nejen rozvíjet spolupráci s místními i zahraničními firmami, ale také získat přístup na blízký americký trh za výhodných podmínek. Mezioceánský koridor tak může sloužit jako odrazový můstek pro české firmy, které usilují o expanzi na severoamerický kontinent nebo naopak na jih do Střední a Jižní Ameriky.

Autor: Daniela Sedláková

Trasa Mezioceánského železničního koridoru (CIIT) (zdroj: Energy & Commerce)