Vedoucí mexické delegace, ministr hospodářství Ildefonso Guajardo, zmínil, že první konkrétní výsledky je možné očekávat ve třetím kole, které se uskuteční 23. - 27. září v Ottawě. Předpokládá se, že sedm z 25 pracovních skupin by mohlo uzavřít diskuse na konci měsíce, jelikož jejich texty byly již sjednoceny a v příštích dnech bude nutné doladit jen detaily.

Podle dostupných informací Spojené státy zatím nepředložily konkrétní návrhy ohledně pravidel původu, obchodního deficitu, pracovních podmínek a řešení sporů. Tato témata byla jejich zástupci již dříve označena za prioritu a veřejná prohlášení ohledně konkrétních amerických požadavků vyvolala vlnu nesouhlasu a kontroverze v Mexiku a Kanadě.

V průběhu týdne hlavní kanadské a americké odborové organizace požadovaly několikanásobné zvýšení mezd v Mexiku (především v automobilovém průmyslu, kde mexická hodinová mzda je cca 10x nižší než v USA a 9x nižší než v Kanadě), aby bylo dosaženo úrovně těchto zemí. Mexiko to razantně odmítlo s tím, že mzdová politika je záležitostí každého státu a nemůže být součástí dohody o volném obchodu. Navíc zdůraznilo, že právě díky nízkým mexickým mzdám jsou automobily vyráběné v zóně NAFTA konkurenceschopné.

Mimo jednání zůstává i obchodní deficit Mexika s USA, který byl podle slov prezidenta Trumpa jedním z hlavních důvodů jejich zahájení. Data z období od ledna do července 2017 ukazují, že obchodní deficit USA s Mexikem stoupl na 41,21 mld. USD, což představuje zvýšení o 11,9 % oproti loňskému roku a nejvyšší číslo od roku 2008. Zároveň se Mexiko dostalo ze čtvrté příčky na druhou mezi zeměmi, se kterými má USA nejvyšší deficit, za Čínu a před Japonsko a Německo. Největší podíl na tomto deficitu má automobilový průmysl, a to 35,5 %.

Eva Tadlíková, ekonomický diplomat, Pavel Šára, asistent, Velvyslanectví ČR v Mexiku