Režisérka je už držitelkou mnoha ocenění včetně toho doposud nejprestižnějšího, známého jako Studentský Oscar za nejlepší zahraniční animovaný film, které jí v září tohoto roku udělila americká Akademie filmového umění a věd. Film zvítězil v celosvětové konkurenci nejlepších 1615 snímků filmových škol a měl svoji světovou premiéru na největším festivalu animace na světě ve francouzském Annecy, kde získal nejvyšší ocenění Křišťál za nejlepší studentský film. Dcera se od své premiéry zúčastnila více než 80 festivalů po celém světě včetně prestižních festivalů v Torontu, Melbourne či Sundance a na svém kontě má již 40 vítězných ocenění! V okamžiku, kdy se film dostal v polovině prosince na shortlist oscarových snímků, ze kterých dnes vzešli finalisté, projevily o něj zájem desítky dalších festivalů. Již nyní je jisté, že Dcera bude mít více než stovku festivalových uvedení po celém světě.  

Ve svém bakalářském loutkovém filmu Dcera experimentuje režisérka Daria Kashcheeva s pohybem kamery a zkoumá téma vztahu mezi otcem a dcerou.  Daria Kashcheeva zvolila pro svůj film naprosto unikátní výtvarnou formu, kdy pomocí ruční kamery, což je u loutkového filmu novátorská technika, docílila velmi realistických záběrů. Při tvorbě se inspirovala autorskými filmy Larse Von Triera či bratrů Luca a Jean-Pierra Dardennových. Film je kompletně ručně zpracovaný bez digitálních triků. I to je důvodem, proč si získal již tolik uznání kritiků i publika po celém světě a objevil se v mnoha predikcích filmových odborníků na animaci jako žhavý kandidát na cenu Oscar.

O režisérce:
Daria Kashcheeva (1986) se od mala hodně věnovala hudbě a vystudovala Moskevskou hudební konzervatoř v oboru klavír. Po absolvování konzervatoře v roce 2012 získala diplom magistra v oboru hudební režie v Moskevské Hudební Akademii sester Gněsiných. Už během studií pracovala jako zvukařka ve významných moskevských divadlech (MCHAT, Satirikon, Modern). V roce 2017 vyhrála mezinárodní soutěž Nespresso Talents. Cenu poroty získala svým autorským filmem To Accept, ve kterém použila kombinaci technik stop motion a pixilace a získala významné ocenění na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes.  Ve své filmografii má již několik krátkých animovaných filmů nejrůznějšími technikami (kreslená Oáza, anidoc Praha očima cizinců nebo loutkový V popelnici).
 

O filmu Dcera:
Mladá dívka v sobě schovává vzpomínku na bolestnou událost, kdy jako malá holčička přinesla domů ptáče a otec její pocity a touhu po pochopení v návalu starostí nezaznamenal. Děvče reakce svého otce vnímalo jako lhostejnost a uzavřelo se do svého vnitřního světa plného touhy po otcově lásce a jejích projevech. Od tohoto okamžiku se s otcem stále vzdalovali a jako dospělá už není schopna přijmout projevy jeho lásky. Otec trpící pocitem viny hledá cestu k vlastní dceři a snaží se získat zpět ztracený vztah.