Jak počet tak šíře spektra českých sci-fi titulů, které byly přeloženy do angličtiny jen za poslední roky, je opravdu impozantní: americké vydání původního comicsu R. U. R. Kateřiny Čupové, které pro nakladatelství Argo získalo několik českých a zahraničních cen, antologie Life Beyond Us a povídková sbírka Zaříkávač lodí (The Ship Whisperer) Julie Nováková nebo více než sto let starý román Marťané (The Martians) Emilie Procházkové jsou jen několik z nich. Novým přírůstkem je původní soubor povídek, který v Seattlu pod názvem Unholy Compromise představil Jan Kotouč. Autora, kterému vyšlo už šest překladů do angličtiny, „příjemně překvapil zájem lidí o naši tvorbu a naše autory“ a to tím spíš, že jeho kniha vydaná malým nakladatelstvím Nazca Press se rozprodala hned na jejím křtu.

Současnou českou science fiction americkým čtenářům přestavuje také speciálně pro Worldcon vydaná původní antologie From the Land of Robots and Golems, kterou vydalo pražské sci-fi nakladatelství Nová vlna ve spolupráci s Generálním konzulátem ČR v Los Angeles a za přispění American Friends of the Czech Republic a dalších sponzorů. Obsahuje povídky nejznámějších domácích autorů a autorek science fiction, např. Lucie Lukačovičové, Pavla Renčína, Hanuše Seinera nebo Vilmy Kadlečkové a také Julie Novákové, která antologii sestavila a organizovala program oficiální české účasti na Worldconu. Nováková, na jejíž cestu do Seattlu přispělo České literární centrum, je dnes nejúspěšnější českou autorkou science fiction povídek ve Spojených státech, kde v tamních renomovaných časopisech a antologiích vycházejí pravidelně její práce, které buď sama překládá nebo píše přímo anglicky. V Seattlu vedla Nováková také panely o české science fiction, ale také o biologii, kterou se na Přírodovědecké fakultě UK zabývá.

Science fiction ale po světě nepíší jenom specialisté na tento literární žánr. Nikoliv překvapivě tak v Seattlu je i Martin Vopěnka, jehož poslední tři romány mohou být – jak sám říká – „vnímány jako sci-fi nebo dystopie, i když do žádné z těchto škatulek nepasují na sto procent.“ Vopěnka pokřtil v Seattlu první anglické vydání své poslední žánrové knihy, více než šestisetstránkového románu Nová planeta (The New Planet). A k vlastní akci pak dodává: „Worldcon v Seattle je pro mne prvním setkáním s takto žánrově vymezenou komunitou. A je nezapomenutelné. Přijetí nás českých autorů je tu krásné, srdečné, vítající. Zároveň si ověřuji, že mám co nabídnout. Tyhle zkušenosti se nedají ničím nahradit. Proto je skvělé, že tu díky úsilí několika nadšenců můžeme být.”

Oficiální českou účast na Worldconu prosadil generální konzulát v Los Angeles jako součást programu na podporu bohemistiky, kterou financuje krajanský odbor ministerstva zahraničních věcí. Díky těmto finančním prostředkům ale také s pomocí sponzorů už v posledním roce vyšly dvě knihy českých autorů, které se čtenářům science fiction prezentují poprvé právě na Worldconu a jsou ukázkou z dlouhé historie české žánrové literatury. Renomované nakladatelství Amherst College Press vydalo úvodní část trilogie Romány tří mágů, román Manfred Macmillen od Jiřího Karáska ze Lvovic z roku 1902, zatímco malé kalifornské nakladatelství Space Cowboy Books zaujal román polozapomenuté Emilie Procházkové Marťané z roku 1922. Oba romány přeložill bohemista a bývalý americký diplomat Carleton Bulkin, který knihy představil na jednom z panelů Worldconu. Bulkina, který se primárně zabývá předválečnou českou literaturou těší, že se mu podařilo americkému čtenáři představit právě tyto autory. „Karáskovo dílo pevně zapadá do české tradice fantastické literatury jako příběh plný magie a tajemna zatímco Procházková si získává uznání v zahraničí jako první česká ženská autorka science fiction.“ Bulkinem připravovaná velká antologie široce pojaté české fantastické literatury přelomu 19. a 20. století bude zásadním dílem pro poznání české literatury pro zájemce v zahraničí. Její součástí budou i práce Milese (Miloslava) J. Breuera, možná nejúspěšnějšího česko-amerického spisovatele 20. století, který ve 30. letech publikoval v amerických sci-fi časopisech, ale nebylo známo, že psal také česky a publikoval v amerických krajanských časopisech. Také jeho anglická biografie Dreaming of Autonomous Vehicles autora Jaroslava Olši, Jr. měla v Seattlu svou premiéru. 

Říká se, že téměř týden dlouhý Worldcon je jako výroční setkání hodně rozvětvené rodiny. A nejdůležitejší na něm jsou právě setkání, ať už dlouho plánovaná, nebo zcela nečekaná.

Fanoušek a publicista Jan Vaněk jr., který reprezentoval už téměř čtyřicet let existující neformální sdružení sci-fi klubů Československý fandom, si pochvaloval, že to začalo „už první schůzkou české delegace, která se sešla z různých oblasti a řada účastníků se viděla poprvé v životě,  ale všechny spojil stejný zájem a cíl.“  A líbilo se mu i „setkání s českou  komunitou v Seattlu, které zorganizoval nový český honorârní konzul Pavel Doležel v „českém“ minipivovaru Obec, a setkávání s účastníky, kteří se nadšeně hlásili ke svým českým předkům nebo dokonce občanství,  a rychle vykoupili anglické překlady českých knih...“

Ve své historii, která sahá až do roku 1939, kdy se v New Yorku uskutečnil první světový kongres za účasti několika málo fanoušků akce sice většinou rotuje mezi městy v anglosaském světě, ale Worldcony se konaly už třeba v Německu, Finsku a Nizozemí a v minulých letech třeba v čínském Čcheng-tu nebo japonském hlavním městě Tokyu. A možná přibydou i Praha a Brno. Letošního Worldconu se účastní Václav Pravda, jeden z hlavních organizátorů  Comic-Conu a – jak poznamenal – “nelze tak vyloučit, že na přelomu desetiletí by tisíce spisovatelů, nakladatelů a fanoušků science fiction mohlo hostit právě Česko.”

I takovéto žánrové akce podporují českou literaturu ve světě, nejenom vysoce očekávaná oficiální učast Česka na největším knižním veletrhu na světě ve Frankfurtu příští rok. „Ve Frankfurtu už nebude prostor na tuhle srdečnost a uvolněnost - všechno se tam bude brát mnohem vážněji,“ řekl spisovatel a předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka. „Na Worldconu je setkání kultur v rovině osobních setkání a vztahů. Což je velmi obohacující. Ve Frankfurtu je to více politické a obchodní. Obojí se to skvěle doplňuje a obojí je třeba. A hlavně, bez podobných iniciativ nemá česká literatura ve světě moc šancí, respektive je to pak založené na úsilí a úspěchu osamocených tvůrců.“ A Jan Vaněk přitakává „Je skvělé vidět na vlastní oči, že česká fantastika má na světové scéně co říci, a že jí ministerstvo zahraničních věcí pomohlo postavit se na stejnou startovní čáru s velmocemi oboru.“ Snad se to podaří i za rok v kalifornském Anaheimu nedaleko Los Angeles, kde bude probíhat už 84. ročník světového kongresu science fiction. Snad se na něm dočkáme i prvního anglického vydání dnes nejúspěnější české románové série Mycélium, jehož autorka Vilma Kadlečková se letošního Worldconu také zúčastnila.