Po cestě ministra Lipavského do Bagdádu v květnu 2023, kdy Česko a Irák oslavily již 80. výročí od navázání diplomatických vztahů, zavítal do Prahy irácký šéf diplomacie. 

„Naše dvě země pojí dlouholeté vztahy již od dob Československa a české energetické firmy se dlouhodobě podílí na budování kapacit v rafinériích v Basře,“ uvedl na začátek jednání ministr Lipavský. 

Český export do Iráku stále roste a v loňském roce dosáhl již téměř 5 miliard korun, zejména v tradičních sektorech energetiky, obranného a automobilového průmyslu.  

Nově se českým firmám otevírají příležitosti v rámci významného infrastrukturního projektu Development Road – dopravního koridoru, jímž chce irácká vláda propojit přístav v Zálivu s hranicí Turecka, které je součástí celní unie s EU. „Tímto koridorem případně může putovat i ropa, kterou Česko začalo z Iráku odebírat od konce roku 2023. Po úspěšné fázi testování se irácká ropa může stát součástí mixu k nahrazení dodávek ruské ropy zhruba od poloviny příštího roku,“ dodal šéf české diplomacie. Ministři hovořili také o humanitární a stabilizační pomoci, kterou od roku 2018 Česko poskytlo Iráku, a to ve výši 152 milionů korun.  

Debata se zaměřila i na bezpečnostní situaci v Iráku. Česko a Irák pojí dlouholeté bilaterální vztahy v oblasti obrany. Čeští vojenští a civilní experti působí v tamních misích NATO, Globální koalice proti ISIL, EU a OSN na podporu stabilizace a reformy bezpečnostního sektoru země. „Iráčtí piloti létají na českých strojích L-159 a každoročně se školí na simulátorech v Čáslavi a Pardubicích. Rovněž české vozy Tatra mají v Iráku dobré jméno,” uvedl ministr Lipavský. 

Tématem byla i ruská válka na Ukrajině a krize v Pásmu Gazy a Libanonu. Ministři se shodli, že je třeba zabránit další destabilizaci na Blízkém východě.