Letecká doprava: klíč k propojení největšího souostroví světa

Indonésie představuje jeden z nejperspektivnějších leteckých trhů světa. Jako největší souostrovní stát s více než 17 tisíci ostrovy a zároveň čtvrtá nejlidnatější země světa s téměř 290 miliony obyvatel směřuje během příští dekády k hranici 300 milionů obyvatel. Rozvoj efektivního dopravního systému je proto jednou z hlavních priorit indonéské vlády.

Strategickým cílem země je vybudování integrovaného dopravního systému propojujícího leteckou, námořní, železniční a silniční dopravu. Zatímco výstavba železničních koridorů, dálnic nebo přístavů představuje dlouhodobé a investičně náročné projekty, nejrychlejší způsob zlepšení dopravní dostupnosti mezi ostrovy spočívá v dalším rozvoji letecké dopravy.

V současnosti disponuje Indonésie celkem 257 letišti. Z celkového počtu je 8 hlavních mezinárodních letišť, 15 sekundárních letišť, 10 terciárních letišť a zbývající letiště plní roli regionálních center propojujících odlehlé oblasti s hlavními dopravními uzly. Ministerstvo dopravy oznámilo plán rozšířit národní síť letišť z 257 na 296 prostřednictvím výstavby 39 nových letišť, přičemž zvláštní důraz je kladen na zlepšení dostupnosti odlehlých, pohraničních, méně rozvinutých a geograficky izolovaných oblastí, jako jsou Západní Papua, Moluky, Severní Sulawesi nebo souostroví Riau. Tyto iniciativy jsou podpořeny pozitivním výhledem odvětví, kdy Asociace indonéských národních leteckých dopravců (INACA) předpokládá v letech 2026 až 2030 průměrný roční růst počtu cestujících ve vnitrostátní dopravě o 5,8 % a v mezinárodní dopravě o 6,6 %.

Současně probíhá příprava kapacitního rozšíření a modernizace nejvytíženějších letišť v hlavních ekonomických centrech země. Pokračuje rozvoj čtyř významných indonéských letišť: Mezinárodního letiště Soekarno-Hatta v Jakartě, Mezinárodního letiště I Gusti Ngurah Rai na Bali, Mezinárodního letiště Minangkabau v Padangu a letiště Depati Amir v Pangkal Pinang. Projekty zahrnují modernizaci terminálů, navýšení kapacity a zlepšení služeb pro cestující s cílem zvýšit standard poskytovaných služeb. Zároveň vláda pokračuje v realizaci plánů na vybudování významného centra pro údržbu, opravy a generální opravy letadel (MRO) na Mezinárodním letišti Kertajati, jehož provoz by měl být zahájen ještě letos. Očekává se, že tento krok posílí indonéský letecký ekosystém a přinese významné multiplikační efekty pro ekonomiku okolních regionů.

Specifickou pozornost přitahuje plán výstavby nového mezinárodního letiště na severu Bali (North Bali International Airport), které by mělo odlehčit přetíženému letišti I Gusti Ngurah Rai v Denpasaru. Projekt však dlouhodobě čelí zpožděním a jeho samotná výstavba dosud nebyla zahájena.

Zvláštní případ představuje letiště Kertajati v provincii Západní Jáva. Přestože bylo vybudováno jako jedno z největších letišť v zemi, dlouhodobě se potýká s nízkým zájmem cestujících. Vláda prorto pokračuje v realizaci plánů na vybudování uzlu pro nákladní přepravu a významného centra pro údržbu, opravy a generální opravy letadel. Součástí této transformace je i plán vytvořit v Kertajati regionální centrum údržby vojenských transportních letounů Hercules, které by mohlo obsluhovat nejen Indonésii, ale i další státy jihovýchodní Asie.

Vedle rozšiřování letištní infrastruktury probíhá také modernizace řízení letového provozu, zahrnující obnovu meteorologických stanic, radarů, navigačních a komunikačních systémů společnosti AirNav Indonesia. To vytváří příležitosti zejména v oblasti letištní infrastruktury, radarových a bezpečnostních technologií, systémů „smart airport“, pozemního odbavení a služeb MRO. Indonéští partneři současně stále více požadují vedle samotných dodávek také přenos know-how, školení personálu, budování místních servisních kapacit a dlouhodobou technickou podporu.

 

Energetika: rozsáhlá transformace sektoru

Energetika patří mezi nejperspektivnější sektory indonéské ekonomiky. Rychlý populační růst, industrializace i výstavba nového hlavního města Nusantara vytvářejí rostoucí poptávku po elektřině a moderní energetické infrastruktuře. Vláda proto zahájila rozsáhlou transformaci energetického sektoru zaměřenou na rozvoj obnovitelných zdrojů, modernizaci přenosové soustavy a postupnou dekarbonizaci ekonomiky.

Základním rámcem je rozvojový plán společnosti PLN (RUPTL 2025–2034), který počítá s navýšením instalované kapacity téměř o 70 GW. Přibližně tři čtvrtiny plánovaných nových energetických kapacit mají být založeny na obnovitelných zdrojích a akumulačních technologiích. Cílem vlády je zvýšit podíl obnovitelných zdrojů z dnešních přibližně 15,8 % na 19–22 % do roku 2030 a až na 70–72 % do roku 2060.

Nejrychleji roste segment solární energetiky. Vláda vyhlásila program výstavby až 100 GW solárních kapacit, které mají postupně nahradit dieselové generátory využívané zejména v odlehlých oblastech. PLN zároveň realizuje dosud největší solární tendry sdružené pod programem GIGA ONE, včetně projektu Mentari Nusantara I o výkonu 1 225 MW. Dynamicky se rozvíjejí také plovoucí fotovoltaické elektrárny na vodních nádržích a bateriová úložiště energie (BESS), která budou klíčová pro stabilizaci sítě.

Významnou konkurenční výhodou Indonésie je geotermální energie. Země disponuje největším geotermálním potenciálem na světě, odhadovaným na 23,7 GW, přičemž zatím využívá pouze malou část. V současnosti proto vzniká řada nových projektů, například Hululais, Ulubelu, Lumut Balai nebo Lahendong, které vytvářejí poptávku po vrtných technologiích, turbínách, monitorovacích systémech a inženýrských službách.

S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů roste také potřeba modernizace přenosové soustavy. PLN investuje do nových vedení, transformačních stanic a chytrých řídicích systémů Smart Grid, které umožní efektivnější řízení distribučních sítí a integraci decentralizovaných zdrojů energie. Příležitosti se zde otevírají zejména v oblasti automatizace, měřicí techniky, energetického softwaru a kybernetické bezpečnosti.

Důležitou součástí energetické transformace jsou i vodní a přečerpávací elektrárny. Projekty Matenggeng, Sumatera Pumped Storage nebo Pokko mají pomoci stabilizovat síť a vytvářejí poptávku po turbínách, řídicích systémech a vodohospodářských technologiích.

Rostoucí význam získává rovněž odpadové hospodářství a energetické využití odpadů. Velká města jako Jakarta, Surabaya nebo Medan hledají řešení pro zpracování rostoucích objemů komunálního odpadu prostřednictvím spaloven, bioplynových stanic a dalších technologií Waste-to-Energy. Současně Indonésie investuje do biopaliv a udržitelných leteckých paliv (SAF), například prostřednictvím projektů Cilacap Green Refinery a Bio Refinery Sumatera.

Novou oblastí je jaderná energetika, která byla poprvé oficiálně zařazena mezi prioritní zdroje budoucího energetického mixu. Vláda plánuje uvedení prvních dvou bloků o celkovém výkonu 500 MW do provozu v letech 2032–2033, přičemž se předpokládá využití malých modulárních reaktorů. Již nyní se proto otevírají příležitosti v oblasti projektového poradenství, bezpečnostních systémů, výzkumu, školení personálu a dodávek specializovaných technologií.

 

Příležitosti pro české firmy

Pro české firmy představuje Indonésie perspektivní trh v oblasti letectví i energetiky, zejména v segmentech radarových a letištních technologií, řízení letového provozu, MRO služeb, inteligentních sítí, geotermální a vodní energetiky, energetického využití odpadů, akumulace energie a v budoucnu také jaderné energetiky. Konkurenční výhodou českých společností může být kombinace technologické vyspělosti, flexibility, zkušeností s provozem kritické infrastruktury a schopnosti nabídnout vedle technologií také know-how, školení a dlouhodobou technickou podporu.

Indonéští partneři již dnes nehledají pouze dodávky jednotlivých technologií, ale stále více požadují přenos know-how, budování místních servisních kapacit, školení personálu a aktivní zapojení indonéských partnerů do projektů. Významným faktorem při výběru dodavatelů se stává rovněž postupná lokalizace vybraných činností a vytváření dlouhodobých partnerství.

U infrastrukturních projektů je často rozhodujícím faktorem zajištění financování. Úspěšní zahraniční dodavatelé proto zpravidla přicházejí nejen s technickým řešením, ale také s návrhem financování formou exportních úvěrů, joint venture projektů, PPP modelů nebo kombinovaných investičních schémat.

Pro společnosti působící v oblasti radarové techniky, řízení letového provozu, letištních technologií, bezpečnostních systémů, meteorologických řešení či služeb MRO tak Indonésie představuje perspektivní trh s dlouhodobým růstovým potenciálem. Významnou konkurenční výhodou českých firem může být kombinace technologické kvality, flexibility a zkušeností s provozem infrastruktury ve složitých provozních podmínkách. Energetický sektor poskytuje také příležitost v oblastech inteligentních sítí, geotermální energetiky, vodních elektráren, energetického využití odpadů, bateriových úložišť, řídicích systémů a perspektivně také jaderné energetiky.

Na tento potenciál chce navázat pracovní podnikatelské fórum v Indonésii, které na přelomu listopadu a prosince 2026 připravuje Hospodářská komora České republiky prostřednictvím svých zvláštních zmocněnců pro Indonésii. Akce by měla představit přibližně deset vybraných českých společností, přičemž hlavním tématem bude letectví a letištní infrastruktura, doplněné o energetiku včetně Waste-to-Energy a obnovitelných zdrojů.

Fórum se připravuje v dialogu s indonéským Ministerstvem národního rozvojového plánování (BAPPENAS), které by mělo být hlavním indonéským institucionálním partnerem a podle výsledku jednání také jedním z hostitelů. Cílem není pouze obecná prezentace českých firem, ale především propojení konkrétních českých řešení s potřebami indonéských institucí, státních podniků a soukromých společností.

Velvyslanectví České republiky v Jakartě vnímá tuto iniciativu jako příležitost k dalšímu prohloubení hospodářské spolupráce mezi Českou republikou a Indonésií. V případě zájmu firem o účast na podnikatelském fóru v Indonésii mohou zájemci kontaktovat zástupce Hospodářské komory ČR na e-mailové adrese indonesia@komora.cz.

Pavel Drlík, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Indonésii