Indonéské nové hlavní město již brzy realitou
12.02.2024 / 05:10 | Aktualizováno: 12.02.2024 / 05:26
Indonéská vláda je pod tlakem populačního boomu a přetížení ostrova Jáva, pomyslného centra všeho dění v zemi, nucena zefektivňovat nejen dopravní infrastrukturu, ale také urbanistickou koncepci území. Snaha o decentralizaci aktivity směrem od Jávy na východ se v prioritách prezidentského programu objevuje delší dobu, ale maximální pozornosti došla s mandátem stávajícího, sic dosluhujícího prezidenta Jokowiho. Mnohými kritiky v tuzemsku i zahraničí rozporovaný projekt pro svou údajnou nerealizovatelnost i finanční neudržitelnost v roce 2024 nabírá konkrétní obrysy a zřejmě úspěšně naplní funkci hmatatelného celoživotního odkazu prezidenta, který v srpnu tohoto roku bude moci přestřihnout slavnostní pásku a přivítat ve městě první rezidenty. Jaké příležitosti indonéský megaprojekt výstavby nového hlavního města skýtá pro české firmy?
Nové hlavní město s příznačným názvem Ibu Kota Nusantara („hlavní město souostroví“) se rozkládá na území téměř 60 000 ha mezi provinčními městy Balikpapan a Samarinda, a v současném stavu se nachází ve fázi výstavby centrální části spočívající v prezidentském paláci s okolními vládními budovami a základní rezidenční zónou, na dohled od této se pak tyčí základy hotelu Nusantara poblíž základního kamene známého jako Titik Nol/Ground Zero. Právě přímka mezi prezidentským palácem ve tvaru národního symbolu indonéské orlice a základním kamenem bude hlavní páteří města, které dá jinak bezútěšné relativně neosídlené oblasti Východní Kalimantanu nový ekonomický i rozvojový směr. Geostrategická pozice ostrova Kalimantan na obchodních a námořních trasách poblíž významných tranzitních úžin se snadnou dostupností ze současného hlavního města Jakarty, a současně mimo epicentrum seismické činnosti Ohnivého kruhu se zdály být nejsilnějšími argumenty pro lokalizování města právě zde. Území mezi městy Samarinda a Balikpapan skýtá nejen nerostné suroviny, především uhlí, ale také palmo-olejné plantáže a štědře je živí i historicky zavedený olejářský a plynárenský průmysl, pro který je v této oblasti rozvinuta veškerá potřebná infrastruktura. Mezi těmito dvěma aglomeracemi se rozprostírá území přibližně 3,5 krát větší než Singapur (přes 56 000 ha) pokryté monokulturním průmyslovým lesem, kam bude nové hlavní město situováno. Na důkaz závazku indonéské vlády realizovat tento projekt jako udržitelné jedinečné tzv. lesní město s maximální dostupností často nyní přezdívané jako 10 minutové město (myšleno tak, že veškerý pohyb po městě bude možné zrealizovat za 10 minut díky rozvinutému systému hromadné dopravy), byl projekt zahájen výsadbou lesní školky, s jejíž pomocí má být po výstavbě následně oblast znovu zalesňována „tropickým lesem“.
V 21. století je naprosto ojedinělé, aby se stěhovala podobně velká plocha, proto si ostatně jedinečný projekt zaslouží vše jedinečné včetně proklamovaného důrazu na udržitelnost, kdy se developeři zavazují udržet poměr: ¼ plochy vlastní město vs. ¾ plochy lesní porost. Město IKN má být ostatně výkladní skříní udržitelných technologií v zeleném obalu přinášejíc světu zprávu o existenci řešení ekologické krize v podobně revolučního urbanistického konceptu. Jakkoliv má být první osídlení zrealizováno již během druhé poloviny roku 2024, aby město mohlo být inaugurováno v srpnu 2024 u příležitosti výročí nezávislosti Indonésie, jako finální datum dokončení výstavby se uvádí i tak „velmi ambiciózní“ horizont roku 2029. Prozatím zůstává výstavba skutečně v indonéské režii, a plní tak funkci budování národního uvědomění, kdy zůstává na pozadí smutnou pravdou, že v posledních několika letech všechny velké infrastrukturní projekty v zemi zajistili zpravidla zahraniční developeři ze sousedních asijských zemích. Jakkoliv tyto dnes slouží více méně efektivně svému účelu, jsou pochopitelně i připomínkou reálných indonéských developerských kapacit, čímž opět roste význam projektu IKN. Při své velikosti však projekt musí a chce otevřít dveře zahraničním investorům, jejichž poměr by měl významně převýšit indonéské investiční angažmá. Indonéská vláda dlouhodobě drží standard rozložení investice do infrastruktury města v poměru 80/20 ve prospěch zahraničních investorů a poptává zájemce z celého světa. Zcela očekávatelně budou prim hrát tradiční investiční partneři – Japonsko, Singapur, Malajsie a Čína – pohled do expoziční haly TechnoHouse uprostřed staveniště IKN ale již naznačuje i další zájemce z méně obvyklých končin. Zatímco jihokorejský Hyundai předvádí svůj nedávno odzkoušený model „létajících taxi“, které by měly doplnit systém městské hromadné dopravy, finský inovativní podnik Wärtsila nabízí široké portfolio řešení energetických komplexů za pomocí obnovitelných zdrojů a německý Siemens. Městský úřad IKN (OIKN) drží ale zcela demokratický a otevřený přístup a vítá každého zájemce. Až frenetická snaha o podpis letter of intent prakticky s kýmkoliv pak působí mírně neseriózně, ale aktuální stav vyžaduje mnoho partnerů a na finální celkové ploše města v rozsahu 250 000 ha se najde místo pro mnohé.
Fáze výstavby IKN
1.fáze (2022-2024) |
|
2.fáze (2025-2029) |
|
3.fáze (2030-2034) |
|
4.fáze (2035-2039) |
|
5.fáze (2040-2045) |
|
Zdroj: JakartaPost 2024
Projekt prvního velkého indonéského smart city ještě zažije nejednu turbulenci, a to zejména v kontextu aktuálně probíhajících prezidentských voleb. Je ostatně známo, že ne všichni kandidáti spatřují indonéskou hrdost právě v tomto developerském gigantovi. Jiní, kteří mají prokazatelně větší šanci na zvolení, však naopak IKN skloňují často a s radostí, a věští konceptu „města pro lidi“ zářnou budoucnost s možností replikovat ho v tuzemsku i zahraničí. Mnoho faktů je dnes již nevratných – stavba probíhá a intenzivně pokračuje, legislativní zakotvení je pevně stanoveno a úřad OIKN přijímá jednu zahraniční delegaci za druhou, současně existují stovky podepsaných LoI s partnery napříč regionem i celým světem. Přes veškerá ALE by bylo kacířstvím se projektu alespoň okrajově nevěnovat a nenabídnout zemi trpící řadou rozvojových problémů zkušenosti z Evropy. Ostatně, i kdyby měla být výstavba IKN jakkoliv ohrožena, Indonésie staví „chytrá města“ napříč svým územím. Vlastní plán rozvoje smart city má i stávající hlavní město Jakarta, které z mapy také nezmizí, a přes veškeré snahy se nemůže pochlubit než nízkým indexem SC na pozici 102 ze 141 hodnocených zemí. Pomyslnou vlaštovkou změny k lepšímu, ať z hlediska integrované hromadné dopravy, či čistého životního prostředí je pak provinční město Semarang na střední Jávě, které ale neusíná na vavřínech a hledá další chytrá řešení. I regionální vláda na ostrově Bali je nucena seriózně řešit udržitelnost bujícího turismu a jeho z hlediska životního prostředí mnohdy negativní dopad na život na ostrově a lokálně testuje chytré odpadové hospodářství, elektromobilitu i udržitelné vodohospodářství.
Představení projektu města, které bude symbolem transformace Indonésie a její mentality, lze zhlédnout na webu Městského úřadu IKN. Pro případnou nabídku klastrového řešení pak lze uspořádat podnikatelskou misi ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Jakartě. Svůj zájem o bližší informace, účast na prezentačním webináři či přímo obchodní misi, prosím, indikujte zasláním e-mailu na Jakarta.Commerce@mzv.gov.cz
Mgr. Alena Štojdlová, MBA, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Jakartě