Čeští experti otevírají příležitosti českým exportérům do odpadního hospodářství v Indonésii
24.08.2023 / 11:16 | Aktualizováno: 24.08.2023 / 11:22
Česká rozvojová pomoc se uplatňuje i v neprioritních zemích, jakou je Indonésie, a v duchu nexu rozvojová či transformační pomoc-ekonomická spolupráce zde otevírá příležitosti pro české firmy. Úspěšný projekt pod vedením ekologické neziskové organizace Arnika s podporou evropských fondů se zaměřil na studium a analýzu toxicity půd a vod v zemi, která je nechvalně známá pro vysokou míru znečištění životního prostředí. Nabídnou české firmy konkrétní řešení?
Průmyslové znečištění je v Indonésii zásadním problémem, který má navíc rostoucí charakter a kromě environmentálních důsledků se negativně odráží i na zdraví obyvatel Indonésie a napřímo tedy i na ekonomické a sociální situaci země. V současné době v zemi nejsou adekvátně rozvinuty politiky, které by účinně sledovaly a omezovaly znečištění. Velkým problémem je zejména nedostupnost spolehlivých dat o úrovni znečištění, které jsou naprosto zásadní pro posouzení situace v konkrétních místech a design odpovídajících řešení. Projekt transformační spolupráce „Transparentní kontrola znečištění v Indonésii“ pod taktovkou nevládní neziskové organizace Arnika si od roku 2021 klade nelehký cíl sestavit vůbec první národní interaktivní mapu znečištění půd i vod na bázi otevřených dat v Indonésii jakési obdoby českého integrovaného registru znečištění – intenzivní networking s odborníky z řad občanské společnosti, úřadů včetně ministerstev, komplexní odběry vzorků v často v silně kontaminovaných oblastech a posílení spolupráce s akademickou sférou hledající inovativní řešení v oblasti správy odpadů a ochrany životního prostředí – to vše přináší tříletý cyklus projektu realizovaného ve spolupráci s indonéskou ekologickou organizací Nexus3. Finanční nástroj Ministerstva zahraničních věcí známý jako Program transformační spolupráce se tentokrát ve spojení s prostředky Evropské komise a ECR Foundation zaměřily na téma environmentálního zdraví a společenskou transformaci ve smyslu zelené tranzice.
Kam s ním? je v rozvojových zemích často věčnou otázkou, na kterou vlády rády odkládají jasnou odpověď. Situace Indonésie se však rapidně mění pod tlakem mezinárodní komunity a závazkům vycházejícím z Agendy 2030 a jejích rozvojových cílů, stejně jako ratifikací řady mezinárodních úmluv, které se dnes země snaží proměnit v konkrétní aktivity, pro které v loňském roce COP27 schválil štědré finanční prostředky. Indonésie se tak bude chtít světu ukazovat jako spolehlivá regionální velmoc, která bere ohledy budoucnost celé planety a může být minimálně regionálním lídrem energetické a zelené tranzice. Indonéské municipality tak postupně prezentují konkrétní akční plány na zlepšení správy odpadů či rozšíření sítě čističek odpadních vod více naleznete v Mapě oborových příležitostí 2023/2024.
Indonésie skutečně nechvalně přispívá ke znečištění životního prostředí, některé světové žebříčky dlouhodobě spolehlivě vede, a to zejména s ohledem na emise CO2, či znečištění moří plasty. Situace se ale prokazatelně od roku 2019 zhoršuje a v posledních měsících na příklad hlavní město Jakarta drží světové prvenství ve zdravotní závadnosti kvality ovzduší IQAir. Mimo neodkladné utlumení uhelných tepelných elektráren, kterých je pouze v okolí Jakarty hned na desítku, a které bude státní podnik PLN chtít transformovat na zelenější model, ať už zapojování biomasy či plynofikací uhlí, je zde kriticky poddimenzovaná kanalizační síť, která navíc vyžaduje modernizaci zapojením robotického řešení oproti stávajícímu zapojení lidských kapacit, stejně tak modernizaci vyžadují čističky vod, které dosud nabízí jen externí nekryté řešení, využívají zastaralé monitorovací softwary, nebo jen minimálně řešení zdravotní nezávadnosti vodovodního potrubí. Narůstajícím problémem je ale i sběr a procesování tuhých odpadů, které se dosud takříkajíc po staru shlukují na otevřených skládkách, v případě okolí Jakarty pak do údajně nejvyšší skládky světa BantarGebang. I tam mířily kroky zástupců české Arniky, kteří provedli analýzu toxicity kontaminované oblasti a navrhli udržovací řešení. Právě otevřené skládky jsou nyní pod velkým tlakem neustálého průtoku odpadu z mnohamilionové megapole, ale také dovozu zejména plastového odpadu, který Čína začala odmítat, čímž se Indonésie stala novým odbytištěm. Právě tyto skládky představují četné obchodní příležitosti pro české firmy v kterékoliv fázi správy komunálního odpadu od sběrného systému, přes třídící linky, ke spalovnám či kompostovacím technologiím.
Velvyslanectví České republiky v Jakartě připravuje oborovou podnikatelskou misi ve spolupráci s asociací WASTEN, ke které se budou moci připojit firmy z oblasti odpadového hospodářství začátkem roku 2024. Pro více informací kontaktujte obchodně-ekonomický úsek na commerce_jakarta@mzv.cz