Ministr Albayrak sdělil, že turecká ekonomika očekává v roce 2021 výrazný nárůst o 5,8%. Růst nastane obnovením spotřeby a investic a normalizací příjmů plynoucích z cestovního ruchu. Upozornil také na to, že nepředpokládá druhou vlnu pandemie COVID-19. Vláda připravila pro rok 2020 dva scénáře vývoje. Podle optimistického je letošní růst ekonomiky odhadován na 0,3%, podle pesimistického propad o 1,5%. Konkrétní výhled podle Nového ekonomického plánu III, je růst v roce 2019 o 0,9%, 2020 – 0,3%, 5,8% v roce 2021 a pro rok 2022 odhaduje vláda růst o 5,5%.

Prioritou pro vládu je snížit inflaci, která v roce 2019 dosáhla 11,8% a v roce 2020 se pohybuje kolem 10,3% i přesto, že předchozím plánem NEP II byl inflační cíl stanoven na 9,8%. V následujících letech se podaří podle ministra Albayraka srazit inflaci do jednociferných čísel. Pro srovnání inflační cíl NEP I i NEP II byl pro rok 2021 stanoven na 6%, v NEP III byl revidován na 8%.

Albayrak také oznámil, že plánuje vyřešit nezaměstnanost, jeden z dlouhodobých problémů Turecka. Oficiální čísla udávají nezaměstnanost v posledních dvou letech kolem 14%, podle některých ekonomů však může být reálná nezaměstnost až dvojnásobná. Vládní plán je snížit nezaměstnanost během 3 let na 10,9%.

Ministr Albayrak zmínil konkrétní kroky, které vláda podnikne. Mezi ně patří například centrální stanovení mezd a cen některých produktů, na které má vliv vláda. Ceny se budou se řídit dle cílů stanovených NEP III. čímž by se měl omezit setrvačný efekt inflace samotné.

 

Ohledně nezaměstnanosti bude vládou vyvíjena snaha k rychlejšímu návratu nezaměstnaných do pracovního procesu. Vláda klade důraz na legislativní úpravy, které by měly vést ke zvýšení flexibility pracovních úvazků. Vláda připravila projekty s cílem, aby obyvatelé nadále dosáhli na úvěry. Současně pokračuje snaha o zisk důvěry zahraničních firem. Během roku 2020 na podporu firem a domácností Turecko vyčlenilo 56,7 miliard Euro.

Turecká vláda zavádí systém „Hodnocení a výzkum rizik“ (tzv. RADAR), který bude pomáhat shromažďovat data, na základě kterých bude generovat predikce pro daňová rizika. V zájmu podpory domácí produkce budou sazby daní u hlavních importních produktů přezkoumány komisí, na základě čehož bude poskytnut finanční příspěvek ke snížení podílu dovozu těchto produktů do země. Finanční balíček má být použit na dotaci výroby a vývoj místních produktů, na jejichž importu bylo až do této doby Turecko závislé. Nezávislost Turecka na ostatních zemích je v posledních letech vládou silně akcentována.

 

Ministr Albayrak prohlásil, že ceny zemního plynu ve smlouvách, které budou obnovovány v roce 2021, jsou výhodnější díky objevu nových ložisek zemního plynu Černém moři, což nahrává importu energií. Příjmy rozpočtu se mají zvýšit v závislosti na zlepšení ekonomických aktivit. Předpokládá se, že poměr rozpočtového deficitu k HDP bude postupně snižovat a na konci období tříletého období bude činit 3,5%. Tím dojde k nárůstu vládních investic do  dopravních, agronomických  projektů, vývoje léčiv a chemického průmyslu, vzdělávání, výdajů na rozvoj nových průmyslových regionů a univerzitních výzkumů.

Podle plánu NEP III je hrubý příjem na obyvatele v roce odhadnut 2020 na 8 381 dolarů (pro srovnání v roce 2013 - 12 519 USD). V roce 2021 to má být 8 661 USD, 2022 - 9 317 USD a v roce 2023 - 10 330 USD.

Oproti předešlým tříletým plánům z let 2018 a 2019 byl NEP III přijat se slabým mediálním ohlasem. Vnitřní soudržnost tříletých střednědobých ekonomických programů byla již v předchozích letech často zpochybňována. Podle Şekiba Avdagiçe, předsedy Istanbulské Obchodní Komory (ITO), jsou cíle NEP III důležité z hlediska dlouhodobého a střednědobého výhledu. Nový ekonomický plán podle něj přihlíží ke globálním dopadům pandemie a vytváří novou cestu pro tureckou ekonomiku. Potenciální programy zaměřené na zdravý růst a makroekonomický vývoj Turecka mohou zajistit zdravou a soběstačnou ekonomiku.

Kriticky se k plánu vyjádřil předseda opoziční CHP Kemal Kılıçdaroğlu, podle něhož je plán nekonzistentní a nezaměřuje se na opravdové problémy turecké ekonomiky. Podle jeho slov snížení úrokových sazeb může pomoci k poklesu inflace, turecká lira by získala na hodnotě a mohla by i posílit. Investice zahraničních investorů v zemi by se zvýšily a nezaměstnanost by klesla. Dokonce i šéf centrální banky byl propuštěn, protože nesnížil úrokové sazby.

Je potřeba připomenout, že i přes volatilitu turecké liry a vysokou zadluženost soukromých subjektů v Turecku je turecký trh díky své poloze a objemu stálé velmi zajímavým pro evropské investory a tradičním partnerem pro české firmy. Turecko tak i nadále zůstává blízkým a zajímavým mimo – unijním trhem.

 

Jakub Dluhosch, asistent GK Istanbul

Jan Ondřejka, ekonomický diplomat GK Istanbul