První kontakty nově vzniklých samostatných států po 1. světové válce

Podmínky, za kterých na konci první světové války vznikly samostatné státy Československo a Finská republika, byly natolik odlišné, že nepřinesly automaticky podnět k navázání diplomatických vztahů. Pro ne zcela vyjasněnou zahraničně politickou orientaci a vnitropolitickou situaci poznamenanou občanskou válkou, nebylo Finsko zpočátku objektem zvláštního zájmu Československa.

Iniciativa k navázání diplomatických vztahů vzešla z finské strany. Finská vláda požádala o uznání Finské republiky de iure nótou 31.12.1919 a k uznání Finska z československé strany došlo dne 28.4.1920.V září 1923 byl v Helsinkách otevřen konzulát, který však neměl všechny diplomatické pravomoci. Jeho hlavním úkolem byla podpora vzájemné obchodní výměny, a proto národohospodářská sekce ministerstva zahraničních věcí prosadila svého kandidáta, Ing. Jana Hodka, konzula VII. třídy, bývalého legionáře, který po válce nastoupil do diplomatické služby nově založeného československého státu. Jan Hodek do Helsinek přicestoval dne 1.8.1923 a již 15.9.1923 mu bylo finským prezidentem Karlo Juho Ståhlbergem uděleno exequatur.

V březnu roku 1924 požádal finský ministr zahraničí o udělení exequatur pro vicekonsula Yrjö Soiniho. Prezident Tomáš G. Masaryk udělil exequatur dne 5.3.1924 a první finský zastupitelský úřad Finska v Praze - Efektivní konzulát Republiky Finské - oficiálně zahájil svoji činnost.

První kroky československé diplomacie ve Finsku

Prvním sídlem československého konzulátu v Helsinkách se stal dům v centru města na adrese Bulevardinkatu 28B, odkud se zastupitelský úřad v roce 1927 přestěhoval do budovy v ulici Yrjönkatu 11E.

Prvním sídlem československého konzulátu v Helsinkách byla budova na adrese Bulevardinkatu 28B.

Kromě podpory vzájemného obchodu a konzulárních činností jakými bylo vystavování pasů a víz, se československý konzulát také zaměřil na navazování kontaktů s představiteli finského veřejného a kulturního života.

Od roku 1927 sídlil československý zastuptelský úřad v této budově v ulici Yrjönkatu.

Snažil se také o propagaci Československa, které bylo v té době pro většinu Finů zemí spíše neznámou. Konzulát např. inicioval a podpořil vydání knihy profesora Helsinské univerzity Viljó Mansikky „Československo" (Tshekkoslovakia), která Finům představila jak historii, geografii a politické uspřádání země, tak např. osobu prezidenta Masaryka a jeho přínos k samostatnosti Finska.

Rozvoj vztahů v meziválečném období

Problémem vzájemného obchodu v průběhu 20. let byla především nerovnováha importu a exportu. Zatímco úspěch československých výrobků na finském trhu velmi rychle narůstal (Finsko se stalo 10. největším odběratelem československého zboží), Finsko, které v té době mohlo nabídnout především výrobky svého dřevozpracujícího průmyslu se svým vývozem značně zaostávalo.

V březnu 1927 byla v Helsinkách podepsána československo-finská obchodní smlouva, která mimo jiné zaručovala odběr určitého množství finského zboží československými firmami, které jej pak dále vyvážely do třetích zemí. I když finský vývoz poté výrazně posílil, československý export neutrpěl výraznějších ztrát a jeho objem se zvyšoval až do vypuknutí 2. světové války.

V roce 1926 byl ve Finsku zřízen Úřad generálního konzulátu ve městě Viipuri ve východní části země (dnes je Vyborg součást Ruské federace). V této oblasti již byly navázány obchodní styky s Československem, sídlila zde obchodní centra, kam ČSR exportovala, a zdejší průmysl byl celkově na vysoké úrovni. Navíc bylo Viipuri strategickým místem pro komunikaci a spolupráci s Ruskem.

Po podepsání obchodní smlouvy v roce 1927 byly upraveny i diplomatické vztahy - od roku 1927 byl konzulát v Helsinkách povýšen na vyslanectví. V roce 1928 byl zaveden bezvízový styk mezi Československem a Finskem.

Období 2. světové války

Po německé okupaci českých zemí zaujaly finské úřady negativní stanovisko k dalšímu působení československého zastupitelského úřadu, který skončil 15.3.1939 svou činnost, a československé pasy byly prohlášeny za neplatné.

Obnovení vztahů a spolupráce

Diplomatické vztahy byly obnoveny z podnětu finské strany v roce 1946, kdy československé vyslanectví ve Finsku zahájilo svou činnost ke dni 30.6.1947. Ke znovunavázání diplomatických styků oficiálně došlo dne 8.5.1947. V roce 1959 byla vyslanectví v Praze a v Helsinkách povýšena na velvyslanectví.