Pietní akt k uctění památky dvou českých houslistů spjatých s dílem Jeana Sibelia
13.09.2026 / 14:44 | Aktualizováno: 04.10.2026 / 07:04
Dne 29. srpna 2026 se uskutečnil na hřbitově Hietaniemi v Helsinkách, u hrobu českého hudebního pedagoga a houslisty Viktora Nováčka, pietní akt, který připomněl dva české houslisty, jenž před více než sto lety uvedli Sibeliův Houslový koncert.
Světovou premiéru první verze Sibeliova Houslového koncertu uvedl v Helsinkách Viktor Nováček v roce 1904. O rok později, tentokrát v Berlíně, premiéru přepracované a v současnosti uváděné verze tohoto Sibeliova koncertu představil další český houslista Karel Halíř.
Pietní akt se uskutečnil při příležitosti turné České filharmonie v Helsinkách, která v rámci svého prvního pobytu ve Finsku v roce 1962 uvedla mimo jiné i dílo Jeana Sibelia.
Během pietního aktu zazněly v provedení kvarteta České filharmonie za doprovodu sopranistky Marty Vávrové česká a finská státní hymna a koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček odehrál úvodní část Sibeliova Houslového koncertu.
Tuto pietní událost iniciovali Petr Vašíček, který se dlouhodobě věnuje bádání o osobnosti Viktora Nováčka, a Eduardo García Salas, jenž se soustředí na odkaz osobnosti Karla Halíře. Pietního aktu se dále zúčastnili zástupci České filharmonie a Velvyslanectví ČR v Helsinkách, kteří též podpořili konání tohoto aktu. Přítomen byl také ředitel Sibeliova muzea Teemu Kirjonen.
Hrob českého hudebního pedagoga a houslisty Viktora Nováčka, působícího před více než sto lety v Helsinkách, se nachází na hřbitově Hietaniemi, který byl založen v roce 1829 a který je kulturně a historicky nejvýznamnějším hřbitovem nejen v Helsinkách, ale i v celém Finsku.
„Sibeliův Houslový koncert je pro nás Finy velmi blízkým dílem a jeho hudební řeč v sobě podle mě nese něco hluboce finského a zároveň univerzálního. S jeho počátky jsou přitom úzce spojeni dva čeští houslisté. Hudba v průběhu dějin spojovala národy, a právě v současnosti je tento její význam obzvlášť důležitý. O to větší radost mám, že si zde můžeme připomenout také kulturní spojení mezi Českou republikou a Finskem,“ uvedl ředitel Sibeliova muzea Teemu Kirjonen.
Viktor Nováček (1872–1914) pocházel z hudebnické rodiny českého původu. Jeho otec Martin Nováček se narodil v Horažďovicích a hudební dráze se věnovali také Viktorovi bratři. Viktor studoval mimo jiné v Berlíně u proslulého houslisty a pedagoga Josepha Joachima. Svou profesní dráhu spojil s Helsinkami, kde působil jako houslista a pedagog na tamním Hudebním institutu, dnešní Sibeliově akademii.
Právě Nováčkovi připadla mimořádná úloha v historii Sibeliova jediného houslového koncertu. Dne 8. února 1904 se v Helsinkách stal sólistou světové premiéry jeho první verze, kterou dirigoval sám Jean Sibelius. Mimořádně náročné dílo vznikalo ve spěchu a Nováček měl na nastudování sólového partu jen omezený čas. Sibelius koncert po premiéře stáhl a následně jej výrazně přepracoval.
Také první uvedení nové podoby koncertu bylo svěřeno českému houslistovi. Karel Halíř (1859–1909), rodák z Vrchlabí a žák Antonína Bennewitze v Praze a Josepha Joachima v Berlíně, patřil na přelomu 19. a 20. století k významným evropským houslistům. Působil jako koncertní mistr v několika německých orchestrech, věnoval se komorní hře i pedagogické činnosti a během své kariéry spolupracoval s řadou významných skladatelů své doby. K vrcholným okamžikům jeho kariéry patřil 19. říjen 1905, kdy v Berlíně premiéroval přepracovanou a definitivní verzi Sibeliova Houslového koncertu d moll pod taktovkou Richarda Strausse.
(Tisková zpráva České filharmonie)
