Doposud byla kubánská ekonomika negativně ovlivněna zejména systémovými nedostatky centrálního plánování, nedostatečným exportem a americkým embargem. Celosvětová pandemie ovšem zasáhla kubánské hospodářství na několika dalších úrovních. Kuba přišla o většinu svých devizových příjmů, které plynou převážně z turismu. V tomto roce se očekává pokles turismu minimálně o 70 % oproti roku předchozímu. Současně se v hluboké ekonomické krizi nachází i tradiční spojenec Kuby a přední dodavatel ropy na ostrov - Venezuela. Kubánští představitelé deklarují, že Kuba v posledních šesti měsících operuje pouze s 50 % potřebného množství ropy, což se samozřejmě negativně projevuje napříč jednotlivými sektory ekonomiky. Domácí produkce potravin a spotřebního zboží nepokrývá potřeby obyvatelstva a zahraniční investice čelí propadu o více než 30 %. Tradiční obchodní partneři Kuby jako Čína, Španělsko, Kanada v době pandemie omezili svůj export, což vedlo k dramatickému poklesu dodávek na Kubu. Hlavní dva vývozní artikly Kuby – nikl a cukr – rovněž zaznamenaly pokles.

Kuba se snaží vyrovnat ekonomický  propad zejména vysíláním zdravotního personálu do zahraničí v rámci lékařské pomoci v době pandemie. Celkem do zahraničí vyslala 37 lékařských brigád. Uvádí se, že například Mexiko zaplatilo za brigádu 585 lékařů a zdravotních sester více než 6 milionů dolarů, což značí nemalé příjmy pro kubánský režim, který je hlavním příjemcem těchto plateb. Další prioritní oblastí je v současné době biofarmaceutický a biotechnologický průmysl, tedy oblasti, v nichž má Kuba vysoce specializovaný lidský kapitál. Významný pokles importu potravin, na kterém je z 80 % závislá, se snaží Kuba kompenzovat nastartováním zemědělství a domácí produkce. Je ovšem evidentní, že socialistická centrálně plánovaná ekonomika nemůže dlouhodobě dotovat nejen platy státních zaměstnanců, jejichž výkon byl v době pandemie minimální, ale ani zajistit efektivní domácí produkci pokrývající základní potřeby obyvatel.

V březnu 2020 kubánská vláda v návaznosti na šíření Covid-19 v zemi nastavila striktní pravidla pro pohyb osob, neboť uzavřela hranice a pozastavila veškerou městskou i meziměstskou dopravu včetně soukromých taxi. Uzavřela taktéž větší obchodní centra, hotely, restaurace a zakázala i podomní prodej, který je pro mnoho Kubánců hlavním zdrojem příjmů i možností nákupu. Většina úřadů a kanceláří zůstává až do dnešní doby uzavřena nebo funguje s velmi omezeným provozem. Vzhledem k tomu, že karanténa byla zaváděna jen lokálně a většina Kubánců  mohla své domovy opustit, se populární aktivitou stalo stání hodinových front před obchody, a to bez záruky na úspěšný nákup. Nedostatek základních potravin, jako je maso, mléčné výrobky, olej, zubní pasta nebo prací prášek, nutí Kubánce absolvovat tyto fronty v podstatě denně vzhledem k tomu, že v jednom obchodě nikdy nevyřeší kompletní nákup ani na pár dní.

I přesto, že je Latinská Amerika současně novým epicentrem koronaviru, Kuba si dle dostupných dat vede velmi dobře v boji proti Covid-19, k čemuž nepochybně přispívá silný a velmi organizovaný systém veřejného zdravotnictví. Vzhledem k pouhým 2428 nakažených od počátku krize a denním přírůstkům nákazy v řádu jednotek se zdá být situace v současné době pod kontrolou. I proto kubánská vláda přistoupila na konci června 2020 k zahájení uvolňování restriktivních opatření přijatých 17. března 2020. Uvolňování bude pozvolné a bude probíhat ve třech fázích. Momentálně se provincie Havana nachází v první fázi, což znamená částečné obnovení městské dopravy a ekonomické činnosti, a zbytek země ve fázi druhé, při které je již povolena doprava mezi provinciemi.

Import zboží na Kubu bude postupně obnovován, ovšem pouze dle dostupnosti finančních prostředků a pro nezbytné položky. Ekonomika Kuby bude v nadcházejícím období pod velkým tlakem kvůli omezenému přístupu k devizám, který povede k prioritizaci mezi jednotlivými artikly. Kubánská vláda vyhlásila program „soběstačnosti a nezávislosti“, tzn. omezený import položek, které jsou Kubánci schopni vyrobit nebo vypěstovat sami. Přílet zahraničních turistů klasickými komerčními lety bude na Kubu umožněn až od počátku třetí fáze, jejíž datum zatím není známo. Ovšem vzhledem k celosvětové situaci je otázkou, jak bude úspěšná nadcházející turistická sezona, která běžně začíná v listopadu, a jaké příjmy z ní do státní pokladny poplynou.

Zastupitelský úřad ČR v Havaně se snaží být i v době koronavirové pandemie plně nápomocen českým firmám při jednáních s kubánskou stranou.

 

 

Eliška Carreazo Cuadro, zástupkyně velvyslance ČR na Kubě

Lucie Kovandová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR na Kubě