Podzim 2026 přinesl Kubě dva souběžné trendy. Zatímco vláda pokračuje v ekonomických reformách a rozšiřuje prostor pro soukromé podnikání, Spojené státy současně upravují sankční režim vůči ostrovu. Pro zahraniční firmy to znamená nové příležitosti, ale také potřebu pečlivě sledovat regulatorní a finanční prostředí.

Klíčovou součástí změn jsou zejména Dekret 160 (červenec 2026) a Dekret 183 (září 2026). Dekret 160 navazuje na balík 176 hospodářských opatření představených kubánskou vládou v červnu 2026 a jeho cílem je podpořit domácí produkci, zvýšit efektivitu ekonomiky a posílit roli soukromého sektoru. Dekret 183 zároveň vytváří nový rámec pro působení zahraničních obchodních společností na Kubě a upravuje jejich vztahy s domácími ekonomickými subjekty. Soukromé společnosti (MIPYMES), jejichž význam a počet v posledních letech rychle roste, získávají širší možnosti investic, rozvoje i spolupráce se zahraničními partnery.

Právě rozvoj soukromého sektoru je dnes jedním z nejzajímavějších trendů kubánské ekonomiky. Vedle výrobních a obchodních firem vznikají také poradenské, marketingové a networkingové platformy propojující zahraniční partnery s kubánskými podnikateli. Stále častěji se objevují podnikatelské konference, B2B networkingové akce a specializovaná setkání zaměřená na navazování obchodních kontaktů. Mezi aktivní organizátory podobných akcí patří například společnosti EVEXCON, poradenské a administrativní firmy typu Auge Consultoria, Carper či Gestoría Confías, které pomáhají orientovat se v místním podnikatelském prostředí.

Ve stejné době oznámily Spojené státy další úpravy sankční politiky zaměřené především na vybrané státní a vojenské složky kubánské ekonomiky a na transakce s nimi spojené. Některá opatření mohou mít nepřímý dopad také na mezinárodní finanční operace a bankovní služby související s Kubou, což nadále představuje významnou výzvu pro zahraniční obchod a investice.

Současně však Washington zachoval licenci Support for the Cuban People (SCP), která nadále umožňuje podporu kubánského soukromého sektoru a nestátních ekonomických aktivit.

Kuba se tak nachází mezi dvěma souběžnými procesy. Na jedné straně domácí reformy rozšiřují prostor pro podnikání, zahraniční spolupráci a rozvoj soukromého sektoru, na straně druhé přetrvávají omezení a nejistoty spojené s mezinárodním finančním prostředím a sankčním režimem. Pro zahraniční firmy to znamená nutnost pečlivě sledovat regulatorní vývoj, ale současně i příležitost navázat spolupráci s novou generací kubánských soukromých podniků.

Pro exportéry a investory je dnes Kuba především trhem s rostoucím soukromým sektorem, jehož potenciál podporují probíhající reformy. Úspěch jednotlivých projektů však bude nadále záviset na mnoha faktorech, mezinárodním dění, jakým  způsobem se reformy reálně promítnou do praxe, schopnosti orientovat se v místním regulačním prostředí i v mezinárodních finančních pravidlech.