Vietnam se ocitá na křižovatce: zatímco uhlí zůstává největším zdrojem elektrické energie, vláda se zavazuje k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. V cestě k „zelené“ budoucnosti však země lavíruje mezi rozvojem obnovitelných zdrojů, návratem k plánům o jaderné energetice a přetrvávající závislostí na fosilních palivech. 

Tato jihovýchodoasijská země se stala klíčovým tahounem globálního růstu dovozu a spotřeby energetického uhlí poté, co v roce 2024 zvýšila dovoz tohoto paliva o více než 30 % na rekordní úroveň. Dnes tvoří spalování uhlí asi 57 % dodávek elektřiny ve Vietnamu z celkového množství vyrobené elektřiny, která činí 98,98 mld. kilowatthodin. Silný a přetrvávající růst vietnamského exportně orientovaného a energeticky náročného výrobního sektoru byl hlavním katalyzátorem nárůstu dovozu a spotřeby uhlí, které je největším zdrojem energie v zemi. Neúnavný růst spotřeby energie v posledních letech způsoboval časté výpadky proudu, zejména během letních vln veder, kdy prudce vzrostla poptávka po chladicích systémech. Tyto výpadky v minulosti způsobily značné ekonomické ztráty a prevence jejich opakování je nyní jednou z priorit. Vietnamští dodavatelé energie se snaží předejít dalším problémům s elektřinou a upřednostňují stabilitu a nákladovou efektivitu, což vede k pokračující silné závislosti na uhlí jako hlavním zdroji energie.

Energetické firmy v zemi také plánují zvýšit výrobní kapacitu z obnovitelných zdrojů a dalších čistších zdrojů energie mezi lety 2030 a 2050 v souladu s plánem Vietnamu být uhlíkově neutrální do roku 2050. Reálně však lze říci, že uhlí zůstává preferovaným palivem pro Vietnam a jeho spotřeba bude v dohledné budoucnosti i nadále růst spolu s celkovou ekonomikou země. Česká investiční skupina Sev.en Global Investments významně posílila českou stopu ve vietnamském energetickém sektoru, když získala vlastnický podíl v tepelné elektrárně Mong Duong 2 (70 %). Proces dokončení transferu podílu nyní prochází schvalovacím procesem vietnamských úřadů.

Kromě uhlí, plynu a tradičních obnovitelných zdrojů (solární, vodní, větrné) je nyní ve Vietnamu aktuální též jaderná energie v rámci revidovaného PDP8. Po letech přerušení způsobeném zejména finančními obtížemi a bezpečnostními obavami po havárii ve Fukušimě vláda v dubnu 2025 schválila významnou aktualizaci plánu PDP8. Cílem je zvýšit celkovou instalovanou kapacitu elektrických zdrojů na 89,7–99,9 GW do roku 2030. Jádro má tvořit 4–6,4 GW výkonu mezi lety 2030–2035 (což bude odpovídat cca 2,2–2,7 % mixu), a do roku 2050 by k tomu mělo přibýt přibližně dalších 8 GW. 

Zásadní roli v návratu jádra do vietnamské energetiky hraje projekt Ninh Thuan, který počítá s výstavbou dvou jaderných elektráren ve stejnojmenné provincii. Se zprovozněním prvních bloků se dle ambiciózního plánu počítá již kolem roku 2035. Rozvoj jaderné energetiky ve Vietnamu otevírá nové příležitosti i pro český průmysl. Tuzemské firmy mají dlouhodobé zkušenosti s výstavbou, provozem a modernizací jaderných elektráren, a mohou se tak zapojit do projektů ve Vietnamu jako dodavatelé technologických celků, turbín, regulačních systémů či bezpečnostních řešení. Velký potenciál existuje také v oblasti projektového inženýrství, školení odborného personálu a poskytování expertních konzultací v oblasti legislativy, provozní bezpečnosti a jaderné infrastruktury. Česká jaderná expertíza je v mezinárodním kontextu dobře hodnocena, což zvyšuje šanci na zapojení do vznikajících partnerství v rámci výstavby prvních jaderných bloků ve Vietnamu.

V červenci 2025 navštívil Vietnam ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček s podnikatelskou delegací a energetika byla jedním z hlavních témat cesty. V rámci PROPED kromě úspěšné prezentace českých firem delegace navštívila elektrárnu Mong Duong 2 v provincii Quang Ninh, kde se seznámila s aktuálním stavem provozu a proběhla zde diskuse možnosti dalšího rozvoje spolupráce. Tato návštěva potvrdila rostoucí zájem o energetickou spolupráci mezi Českem a Vietnamem a zároveň podtrhla významné příležitosti pro české firmy v dynamicky se rozvíjejícím vietnamském energetickém sektoru.

Nikola Sichlerová, ekonomická diplomatka ZÚ Hanoj