Vážené paní velvyslankyně, vážení páni velvyslanci, paní a páni generální konzulové, kolegyně a kolegové,

vítám Vás na letošní poradě vedoucích zastupitelských úřadů. Letos se zde setkáváme již počtvrté. Chtěl bych proto dnešní projev pojmout jako bilanci naší práce za poslední roky a jako poděkování Vám všem za Vaše nasazení při prosazování českých zájmů v zahraničí.

V rámci bilance naší dosavadní práce bych chtěl vyzdvihnout čtyři důležité body, které podrobněji rozvedu:

Zaprvé, Česko patří mezi vyspělé země a naši spojenci s námi počítají. Naše zahraniční politika má viditelné výsledky. Jsou to plody naší společné práce, které musíme udržet a dále rozvíjet.

Zadruhé, v posledních letech čelíme výraznému zhoršení mezinárodní situace. Nezavíráme oči před realitou a do naší zahraniční politiky jsme vrátili důraz na bezpečnost. Je to jediná a správná cesta k zajištění svobodné budoucnosti a prosperity Česka.

Zatřetí, postavili jsme se za napadenou Ukrajinu. Naše podpora Ukrajině není jednostranný či altruistický výdaj, ale vložený kapitál, který se vrací zpět. Sledujme český zájem.

Začtvrté, moderní stát se opírá o moderní diplomacii. Reagovali jsme flexibilně na změny mezinárodního prostředí. Podařilo se nám dotáhnout velké projekty směrem k modernizaci našeho ministerstva a zlepšení služeb občanům. Moderní diplomacie je o českých zájmech, je také o lidech a pro lidi.

 

MÁME HLAS, MÁME VÝSLEDKY

Začnu prvním bodem. Česko není malá, bezvýznamná země. Česko je výrazným hlasem po boku našich přátel a spojenců ze svobodného světa. V Evropě se s námi počítá. Ukazujeme, že máme co nabídnout, a že má smysl nám naslouchat. Naše diplomacie má váhu. Od naší zahraniční politiky se také odvíjí to, jak budeme žít.

Představujeme ekonomickou sílu a náš potenciál zde dále roste. Česko se řadí mezi 30 největších exportérů zboží na světě. V loňském roce jsme zaznamenali pozoruhodný nárůst exportu do zemí mimo Evropskou unii. Mluvíme o 16 % nárůstu u vývozu zboží, respektive 14 % u služeb. Roste i objem českých investic v zahraničí.

V létě 2022 jsem tu před Vámi stál poprvé. Jistě si vzpomenete, že to byl náročný rok. Rusko zaútočilo na Ukrajinu a rozpoutalo největší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války. Západní svět se jako celek postavil za napadenou Ukrajinu. Putin nás i naše partnery začal vydírat ruským plynem. Ve stínu ruské agrese na Ukrajině bylo klíčové udržet evropskou jednotu. V červnu 2022 jsme zahájili naše historicky druhé předsednictví v Radě Evropské unie. Díky precizní práci a nasazení Vás – členů diplomatického sboru – jsme předsednictví zvládli na výbornou. Ukázali jsme, že v Evropě máme pevné místo. Těžíme z toho dodnes. I díky tomu nyní můžeme lépe prosazovat naše zájmy.

Naši spojenci nás uznávají a počítají s námi. Vysvětlujeme jim naši středoevropskou perspektivu. Jsme u klíčových jednání. Jsme mimo jiné součástí takzvané Koalice ochotných na podporu Ukrajiny, do které jsou kromě partnerů z Evropské unie zapojeni i další spojenci. Letos v dubnu jsme zde, v Černínském paláci, hostili pracovní jednání této Koalice, jež má nyní potenciál hrát klíčovou roli při spoluvytváření podmínek pro mírová jednání.

Nebojíme se větších projektů, které podporují český zájem. Získali jsme respekt spojenců za naši muniční iniciativu, do které je nyní zapojeno 15 dalších států. Ukrajina naším prostřednictvím získala již více než 3 miliony kusů velkorážové munice. Jen za rok 2024 to bylo 1,5 milionů kusů a za letošek jsme dodali již přes 1 milion kusů. Zásluhou naší muniční iniciativy se podařilo 5x snížit dělostřeleckou převahu na bojišti a přispět k udržení ukrajinských frontových linií. Před spuštěním iniciativy mělo Rusko stran velkorážové munice početně navrch v poměru 10:1, nyní to je asi 2:1. To je strategický majstrštyk, který nemá obdoby. Zastavení iniciativy by bylo dárkem pro Putina. Ti, kdo o tom mluví, hazardují s bezpečností Evropy.

Letos uplynulo 30 let od přesídlení Rádia Svobodná Evropa/Radio Liberty z Mnichova do Prahy. Rádio Svobodná Evropa je naším dlouhodobým strategickým partnerem v oblasti svobody médií a podpory demokracie a lidských práv ve světě. Od jara tohoto roku jsme podnikali aktivní kroky k záchraně svobodných médií v regionu a přenesli iniciativu na evropskou půdu. Realizujeme programy podporující mladé a nezávislé novináře a lidskoprávní obránce, ať už ze zemí Východního partnerství nebo ze Západního Balkánu. Vlajková loď naší podpory demokracie ve světě, program transformační spolupráce, letos oslaví 20 let.

V Evropské unii přicházíme s konkrétními návrhy, které pomáhají posilovat evropskou bezpečnost. Výrazně se angažujeme například v sankční politice. Jen za poslední měsíce schválila Rada Evropské unie desítky sankčních návrhů české diplomacie. Poslední, 18. sankční balík obsahuje takzvaný „catch all“ mechanismus z dílny Česka. Je to vlastně jednoduchá věc. Když máme podezření, že zboží může skončit přes třetí zemi v Rusku, máme možnost vyžadovat od vývozce získání vývozního povolení. I když se nemusí jednat o zboží dvojího užití. Tím zavíráme zadní vrátka reexportu. Skvělá ukázka dobré práce české diplomacie. V této souvislosti je nutné taktéž ocenit práci zastupitelských úřadů, které provádějí před- a post-exportní kontroly v rizikových oblastech. Pomáhají tak v boji proti obcházení sankcí

V Evropské unii i nadále prosazujeme omezení pohybu pracovníků ruských diplomatických misí a jejich rodinných příslušníků na území státu jejich akreditace. Chceme tím eliminovat působení agentů ruských tajných služeb pod diplomatickým krytím. Nárůst v sabotážních operacích, který v posledních měsících sledujeme v Evropě, je jasným důkazem, že náš návrh je v zájmu bezpečnosti všech.

Jsme také aktivní na půdě dalších mezinárodních organizací. I díky aktivitám české diplomacie vzniká Zvláštní tribunál pro zločin agrese vůči Ukrajině, jenž vzniká na půdorysu Rady Evropy.

Svým působením v multilaterální diplomacii přispívá ČR k ochraně mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Od letošního roku je Česko už popáté členem Rady OSN pro lidská práva. Aktivně se věnuje i tématům jako je klima, udržitelný rozvoj nebo nové technologie. V červenci Česko podstoupilo dobrovolný přezkum naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN a v uznávaném SDG Indexu se letos umístilo celosvětově na 10. místě.  Záleží nám na tom, aby hlas Česka zněl na multilaterálních fórech i do budoucna, proto jsme předloni nahlásili kandidaturu na nestálé členství v Radě bezpečnosti OSN na funkční období 2032-2033.

Hrajeme opět první ligu. Jedním ze znaků je i to, že se do Prahy po letech znovu začali sjíždět světoví lídři. V roce 2022 jsme pořádali první summit Evropského politického společenství. Vloni jsme zde v Černínském paláci uspořádali neformální zasedání ministrů zahraničí členských států Severoatlantické aliance.  Tento rok Česko hostilo už druhý ročník konference Globsec, na kterou se sjíždí představitelé z různých koutů světa. Díky české diplomacii byla letos silnější účast z Latinské Ameriky, Afriky a Blízkého východu. 

Soustředíme se také na to, co je nám nejbližší, totiž naši sousedé. Jen za poslední rok a půl jsem zde, v Černínském paláci, hostil ministry zahraničí všech našich sousedních států. S mým slovenským protějškem, Jurajem Blanárem, jsem měl od jeho nástupu do funkce čtyři bilaterální jednání.

Česko tvoří Evropu, euro-atlantické společenství a globální západní alianci. Patříme do klubu vyspělých zemí. Jsou to mety, ke kterým jsme směřovali po pádu komunismu a jejichž dosažení jsme si sami odpracovali. Jsou to hodnoty, které bychom neměli zahodit a o které je třeba dlouhodobě pečovat. Pokud změníme směr, vstupenka do elitního klubu propadne. Návrat zpět by byl složitý.

 

 

BEZPEČNOST A PROSPERITA, UKRAJINA

Dovolte mi se přesunout k druhému dnešnímu tématu, kterým je bezpečnost.

Po pádu Železné opony jsme se těšili dlouhému období míru a relativní stability. Po období celé jedné generace jsme si navykli, že nám toho zvenku moc nehrozí. Bezpečnostní zájmy jsme často podřazovali těm byznysovým nebo na ně zcela zapomínali.

V posledních letech je však mezinárodní řád vybudovaný na principech Charty OSN a respektu k mezinárodnímu právu stále častěji zpochybňován a testován. Zásadní zhoršení mezinárodní situace nás nutí znovu přemýšlet nad naší bezpečností.

Český zájem nelze porcovat ani dělit. Dnes už víme, že si nemůžeme dovolit oddělovat dílčí ekonomické zájmy od ohledu na bezpečnost naší země. Vytváření krátkodobě výhodných, avšak jednostranných závislostí, a čilé obchody s agresorem (a jeho spojenci a podporovateli) se mohou i s úroky otočit proti nám.

Bezpečné místo pro Česko je ve světě, kde se nemění hranice silou. Chceme-li lákat investory a udržet si vysoký standard života, musíme být především v bezpečí.

Největší a bezprostřední hrozbu představuje setrvale Rusko. Chce nahradit stávající pravidla právem silnějšího. Chce přebudovat bezpečnostní architekturu Evropy a narýsovat nové sféry vlivu.

V posledních letech zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Mluvíme nově o incidentech páchaných takzvanými telegramovými agenty. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat naše společnosti a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO. V posledním roce byly v Evropě dokumentovány též závažné případy vnějších zásahů narušujících férovost voleb. 

Již více než tři a půl roku se Kreml snaží zničit svrchovanou Ukrajinu. Přeměnit demokratický stát na zónu nestability hned za hranicemi Evropské unie a NATO. Ukrajinští vojáci bojují nejen za svoji vlast, ale i evropskou bezpečnost. Ukrajina představuje hráz proti ruskému imperialismu a přelévání hrozeb dále na západ.

Kyjev už v březnu souhlasil s bezpodmínečným příměřím. Vladimir Putin mezitím pokračuje ve své agresi. Jisté naděje na zastavení války nyní představují mírové snahy amerického prezidenta Trumpa. Po jednáních na Aljašce a ve Washingtonu se aktuálně v rámci Koalice ochotných pracuje na silných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Ty by měly být dostatečným deterentem vůči případnému pokušení v Moskvě k další agresi. I zde by Česko – a naše diplomacie – mělo hrát odpovídající roli. Jsme uprostřed vyjednávaní. Klíčové však bude především zapojení Spojených států. Otázku území pak spolu musí řešit pouze Ukrajina a Rusko. Putin by před usednutím k jednacímu stolu však měl především přestat s útoky na Ukrajinu. Úkolem Evropy je vedle poskytování bezpečnostních závazků paralelně pracovat na dalších sankcích pro případ, že se Kreml odmítne dohodnout.

Jsme zastánci principu „mír skrze sílu”. Je to jazyk, kterému Kreml rozumí. Ne další ústupky, ale ekonomický tlak a maximální podpora Ukrajiny v jejím boji jsou tou správnou cestou, jak donutit Rusko složit zbraně a usednout k jednacímu stolu. 

Ukrajina má ve svém odporu proti ruské agresi českou podporu. Humanitární, politickou, vojenskou. Bylo by chybné hovořit o podpoře Ukrajiny jen jako o jednostranných výdajích. Je to náš kapitál, investice, která se nám mnohokrát navrátí. Bezpečnostně, reputačně, politicky a ekonomicky.

Vývoz na Ukrajinu od roku 2022 strmě roste.  Jeho celková hodnota v roce 2024 dosáhla 45 miliard korun, což z ní učinilo 18. největší exportní trh pro české zboží. V absolutních číslech dosáhl vývoz na Ukrajinu v roce 2024 trojnásobku hodnoty vývozu do Ruska, který činil 14,8 miliard Kč. 

Tato stále rostoucí obchodní výměna mezi Českem a Ukrajinou je dobrým základem pro české firmy a investory do budoucna, kdy se díky evropské integraci znásobí možnosti potenciálu české přítomnosti na tomto trhu. Díky naší celkové podpoře Ukrajiny zde máme dobrý zvuk a reputaci, na kterých mohou české firmy, exportéři a investoři stavět. K tomu by jim měla aktivně pomáhat i naše diplomacie.

Členství Ukrajiny v EU je v bytostném strategickém zájmu Česka. Kromě ekonomických a obchodních výhod posílí členství Ukrajiny v EU stabilitu východní Evropy, poskytne zemi jisté bezpečnostní záruky, umožní plnou integraci jednoho z největších trhů v Evropě. Z těchto důvodů naše diplomacie na evropské úrovni apeluje na co nejrychlejší posun v přístupových jednáních, samozřejmě se zachováním důrazu na plnění příslušných podmínek ze strany Ukrajiny.

Důležité je nové příležitosti nepromarnit. A my je nepromarňujeme. Od roku 2023 běží rekonstrukční program pro Ukrajinu, který umožňuje výrazné zapojení českých expertů, neziskových organizací, univerzit a firem do stabilizace a obnovy země. Připravili jsme i návrh na pokračování programu na roky 2026-2030. Česko dále uspělo se dvěma žádostmi o financování z investičního pilíře Nástroje Evropské unie pro Ukrajinu a může otevřít dva programy na podporu českých firem, které se chtějí zapojit do rekonstrukce nemocnic a kritické infrastruktury na Ukrajině. Důležitým krokem vpřed je také nedávné otevření naší nové kanceláře v Dnipru.

Perspektivní partnerství se nabízí i v bezpečnostní spolupráci. Ukrajina má dnes nejzkušenější a nejakceschopnější armádu v Evropě.  Má bojovou zkušenost s Ruskem. Sdílení těchto zkušeností je přínosem pro naši kolektivní bezpečnost. I proto podporujeme začlenění Ukrajiny do euro-atlantických struktur, jakmile budou splněna potřebná kritéria a situace to umožní.

Jedno je už dnes jasné. Plánem na zničení Ukrajiny ruské ambice v Evropě začínají, ale nekončí. Bez ohledu na to, kdy a za jakých okolností bude dosaženo míru na Ukrajině, putinismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. To je realita, se kterou musíme pracovat dnes i v budoucnu.

Revidovali jsme strategické dokumenty tak, aby reflektovaly změny mezinárodní situace a bezpečnostního prostředí. V roce 2023 jsme připravili a schválili novou Národní bezpečnostní strategii. Letos naše vláda schválila novou Koncepci zahraniční politiky. Změny bezpečnostní situace ve světě odráží i novela zákona o zahraniční službě, která je v platnosti od ledna tohoto roku.

Zcela klíčové bylo ukončit energetickou závislost Česka na Rusku. Už nejsme vydíratelní režimem, který soustavně ohrožuje naši bezpečnost. Dokončili jsme úpravy ropovodu TAL, které nám umožňují zcela se zásobit z neruských zdrojů. V plynu jsme nezávislosti na Rusku dosáhli už na přelomu let 2022 a 2023. Pokračujeme také v derusifikaci dovozů jaderných paliv.

Důležité je také, že naše vláda rozhodla o výsledku tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Učinili jsme tak zásadní krok vpřed k zajištění bezpečných dodávek elektřiny.

Ministerstvo zahraničních věcí tvoří součást bezpečnostního aparátu Česka. Tvoří také pilíř obranyschopnosti proti hybridním hrozbám. Od roku 2022 se na našem rezortu intenzivně věnujeme strategické komunikaci. Ve spolupráci s dalšími rezorty monitorujeme hrozby v informačním prostoru. Máme za sebou také úspěšné kampaně zaměřené nejen na české publikum, ale i na veřejnost v zahraničí.

Už jsem dnes hovořil o sankční politice. Doposud jsme společně s evropskými partnery přijali 18 balíků protiruských sankcí. Připravili jsme a prosadili jsme sankční zákon, který je v platnosti od 1. ledna 2023. Na český sankční seznam jsme zatím zapsali 14 fyzických osob a 2 osoby právnické. Některé z těchto subjektů již figurují na sankčním seznamu Evropské unie. A co je možná důležitější: další desítky subjektů se nám podařilo dostat na seznam EU napřímo. Měli jsme dobře připravená odůvodnění a efekt sankcí tak bude pro tyto osoby mnohem větší.

V dubnu tohoto roku byla na český sankční seznam a následně na unijní přidána vlivová agentka Natallia Sudliankova a příslušník ruské vojenské rozvědky Alexej Nikolajevič Šavrov, který část jejích aktivit řídil. Na začátku července na našem sankčním seznamu přibylo jméno Olega Sergejeviče Osipova, spolupracovníka bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva. Osipov letos na jaře vyhrožoval smrtí bývalému hokejovému reprezentantovi Dominiku Haškovi.

Přijetím sankcí snižujeme potenciál ruské válečné mašinerie. A pokud přitvrdíme, můžeme ji skutečně ochromit. Sankcemi chráníme i sami sebe. Před špionáží, sabotážemi, dalšími náklady na zajištění našeho bezpečí.

Bezpečnostní hrozby se netýkají jen Ruska. Již několikrát jsem na tomto místě hovořil o ose zla založené na spolupráci režimů Kremlu, Teheránu a Pchjongjangu. Důvody k ostražitosti máme i u některých kroků ze strany Pekingu.

Nesmíme přehlížet roli, kterou sehrává Čína ve stávajícím konfliktu na Ukrajině. Díky rozsáhlé podpoře ruského obranného průmyslu, napomáhání obcházení sankcí a transferům technologií dvojího užití se stává klíčovým faktorem umožňujícím pokračování agrese vůči Ukrajině. Tím zároveň přispívá ke zvyšování hrozby, kterou Rusko představuje nejen pro své sousedy, ale i pro celou euroatlantickou bezpečnost.

Na jaře tohoto roku jsme s širokou podporou spojenců provedli atribuci kybernetických útoků vůči jedné z našich neutajovaných sítí, které byly provedeny kyberšpionážní skupinou APT 31 spojovanou se zpravodajskou službou Ministerstva státní bezpečnosti Čínské lidové republiky.

Za dlouhodobou hrozbu nejen pro Blízký východ, ale i Evropu považujeme íránský jaderný program. Plně podporujeme právo Izraele na sebeobranu proti teroristickým útokům, včetně útoků ze strany Íránu. Česká podpora však nikdy nebyla bezpodmínečná a jsme znepokojeni humanitární situací v Gaze. Každý krok důsledně zvažujeme a o složitých otázkách komunikujeme s izraelskou stranou napřímo. Tlačíme na otevření dalších hraničních přechodů do Gazy tak, aby se humanitární pomoc dostala k těm, kteří ji potřebují. Od začátku roku jsme poskytli Palestincům pomoc ve výši 26 milionů korun, přičemž jen za dva měsíce jsme podpořili financování dvanácti zdravotnických týmů přímo v Pásmu Gazy. Humanitární pomoc ale nesmí být zneužívána ve prospěch teroristického Hamásu. Zásadním zájmem Česka je zabránit šíření ozbrojené konfrontace v regionu, zamezit hrozbám plynoucím ze spolupráce Íránu s Ruskem a přispět k regionální stabilitě.

Garancí naší bezpečnosti byla v uplynulém čtvrtstoletí Severoatlantická aliance, a tak tomu i zůstane. Americký prezident Donald Trump dal jasně najevo, že evropští spojenci musí nést větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Klíčem k funkční transatlantické spolupráci, která bude přinášet prospěch oběma stranám Atlantiku, je vojensky a ekonomicky silná Evropa. Evropa jako silný partner Spojených států a jako jeden z pilířů, na kterém NATO stojí.

Z toho vyplývá i zodpovědný přístup k aliančním závazkům. Česko už není v Severoatlantické alianci černým pasažérem. Od loňského roku dáváme na obranu 2 % HDP. Letos vláda rozhodla o postupném navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030. Následně navíc podpořila závazek Summitu NATO v Haagu dosáhnout na 3,5 % na obranné výdaje a vynakládat dalších 1,5 % na související nevojenské investice. Navýšení výdajů nebude skokové, pro nás půjde 0,2 % ročně. Většina z 1,5 % alokovaných na výdaje související s obranou se už dnes reálně vynakládá. Letos jde přibližně o 1,28 % HDP. Skutečné navýšení tedy nebude tak výrazné, jak by se na první pohled mohlo zdát a jak nás někteří populisticky straší.

Blufovat si nemůžeme dovolit. Cenu za podcenění bezpečnosti by odnesla celá společnost. Navýšení výdajů na obranu přinese též nové příležitosti pro český průmysl, prostředky pro výzkum a inovace. Z nevojenských investic bude těžit celá společnost – ať už jde o investice do infrastruktury jako jsou dálnice, mosty nebo třeba i kybernetické zabezpečení. S postupným vyzbrojováním Evropy a našich spojenců v NATO vyplyne nová poptávka a další příležitosti pro uplatnění českých exportně založených firem.

 

MODERNÍ DIPLOMACIE

Dámy a pánové,

Moderní stát se musí opírat o moderní diplomacii. Jsem rád, že naše diplomacie ukázala svou schopnost pružně reagovat na měnící se prostředí a představila nové služby, které vycházejí vstříc našim občanům.

Zastavme se nejdříve u ekonomické diplomacie. Naše pozice je jasná, nehandlujeme na úkor české bezpečnosti. Podáváme českým podnikatelům pomocnou ruku tam, kde je potřeba. Máme konkrétní nástroje a služby, které jim pomáhají hledat nová odbytiště a přizpůsobit se změnám na globálních trzích.

Ukázali jsme, že ekonomická diplomacie si s bezpečností rozumí a generuje dobré výsledky. Posilujeme strategická partnerství, zaměřujeme se na nové, perspektivní trhy. Jedná se například o intenzivní spolupráci s partnery v Indo-Pacifiku. Zmínit lze i zesílení hospodářské a bezpečnostní spolupráce s vybranými partnery na africkém kontinentu.

Od roku 2022 jsme realizovali 826 projektů na podporu ekonomické diplomacie PROPED. Uskutečnilo se 66 zahraničních podnikatelských misí do 70 zemí vedených ústavními činiteli a za účasti 1500 zástupců hospodářského sektoru. Od roku 2023 se intenzivně věnujeme vědecké diplomacii. Propojování vysokých škol, výzkumných center a vývojových firem otevírá cestu k prosazování českých inovací ve světě.

Víme také, že skutečnou podporou českého exportu je silná značka. Proto se intenzivně věnujeme jednotné prezentaci, prosazování značky a dobrého jména Česka.

V červenci tohoto roku naše vláda schválila nový jednotný vizuální styl státních institucí. V červnu jsme společně s našimi partnery odstartovali interaktivní projekt nazvaný „Dobré ráno, Česko“. Sbíráme data a názory veřejnosti o tom, co nejlépe vystihuje českou identitu. Tyto vstupy se stanou základem pro tvorbu nového komunikačního konceptu značky Česko.

Novinky se týkají i služeb pro naše občany v zahraničí. V roce 2022 jsme slavnostně otevřeli zastupitelský úřad v katarském Dauhá. Rozhodl jsem o zřízení generálního konzulátu v Mumbaji a obnovení činnosti našeho velvyslanectví v Kinshase. Zmínil jsem už naši novou kancelář v ukrajinském Dnipru. Jsem rád, že se v posledních letech rozšířila síť našich honorárních konzulátů, kterých je v současnosti 253. Tito lidé pracují pro naši zemi z lásky k Česku, bez nároku na honorář a zaslouží si za to poděkování.

Českým občanům v zahraničí poskytujeme rozsáhlou konzulární asistenci. V loňském roce jsme spustili službu DROZD v rámci mobilní aplikace Portál občana.  Vloni v červnu jsme zavedli nouzovou linku pro přibližně padesát zastupitelských úřadů, od února tohoto roku funguje tato síť celosvětově.

Naše vláda splnila svůj slib občanům a prosadila korespondenční volbu, která umožní našim krajanům ve vzdálenějších teritoriích jednodušší využití jejich volebního práva.

Novinky se týkají i fungování našeho úřadu dovnitř. Učinili jsme důležité kroky pro posílení kybernetické bezpečnosti našeho ministerstva. V loňském roce jsme zavedli nový bezpečný informační systém. Už se nestane, že nám agenti cizí moci budou číst naši korespondenci.

 

PODĚKOVÁNÍ, ZÁVĚR

Vaše excelence, dámy a pánové,

Dovolte mi ještě jednou poděkovat vám všem za vaše nasazení a usilovnou práci, kterou pro Česko odvádíte.

Splnili jsme prakticky vše, co si naše vláda zadala ve svém programovém prohlášení. Bez vás by se to nestalo.

Dnes jsem hovořil o roli české diplomacie v rámci bezpečnostního aparátu Česka a o nedělitelnosti zájmů na zajištění bezpečnosti a prosperity naší země. Mluvil jsem také o naší podpoře Ukrajiny a o tom, co tato podpora nazpět přináší pro český zájem.

Hovořil jsem o tom, že Česko tvoří svobodný svět. V Evropě se s námi počítá. Nabízíme pohled střední Evropy a na naší perspektivně záleží. Česko je součástí západního euro-atlantického hodnotového společenství, které sami obohacujeme a o spoluvytváříme.

Na Česku záleží. Naše reputace je náš kapitál, o který musíme pečovat. Je to kapitál, který pomáhá naši zemi posouvat kupředu a lépe prosazovat české zájmy. Jsou to hodnoty, na kterých se podílíte i vy svou každodenní prací.

Jsem rád, že vláda Petra Fialy nedělá zahraniční politiku primárně v Bruselu ani Washingtonu, nedělá ji ani v Moskvě nebo Budapešti. Děláme ji zde v Česku, pro české občany a české zájmy. Vážím si Vaší pomoci a toho, že jsem toho mohl být od počátku plnohodnotnou součástí.

Děkuji za pozornost.