Strojírenské výrobky vytvářejí nejvíce přidané hodnoty nizozemského exportu
23.02.2017 / 14:02 | Aktualizováno: 18.10.2017 / 13:01
(Archivní článek, platnost skončena 23.02.2018 / 14:04.)
Dle zprávy CBS (nizozemský Statistický úřad) ze dne 7.2.2017 strojírenské výrobky, a nikoliv známější květiny nebo sýry, vytvářejí nejvíce nizozemské přidané hodnoty. V r. 2015 strojírenský průmysl exportoval téměř 13 mld. EUR v přidané hodnotě a celkový export strojírenských výrobků a zařízení dosáhl více než 45 mld. EUR. Prodeje největšího zástupce tohoto oboru, firmy ASML, která produkuje stroje pro výrobu čipů, dosáhly v r. 2016 téměř 7 mld. EUR.
Přestože je nizozemská ekonomika hodně orientována na služby, tak ani exporty různých produktů nejsou zanedbatelné. Pořadí nejdůležitějších deseti dle přidané hodnoty (tj. exportovaná hodnota – importovaná hodnota) je následující:
- Strojírenské výrobky a součástky (12,8 mld. EUR, 11,5% podíl na celkovém exportu v r. 2015)
- Zemní plyn (6,8 mld. EUR, 6%)
- Hortikultura (5,7 mld. EUR, 5%)
- Plasty (5,4 mld. EUR, 4,8%)
- Kovy a kovové výrobky (5 mld. EUR, 4,5%)
- Masné produkty (4,4 mld. EUR, 3,9%)
- Mléčné produkty (3,5 mld. EUR, 3,2%)
- Potravinové přípravky (např. dětské sušené mléko; 3,4 mld. EUR, 3,1%)
- Zelenina a brambory (3,4 mld. EUR, 3%)
- Ropné produkty (2,8 mld. EUR, 2,8%)
Celkem se jedná o 53 mld. EUR, které tvoří 8% nizozemského HDP.
Zajímavý je také pohled na ziskovost jednotlivých oborů. Zde kupodivu nejsou nejziskovější strojírenské výrobky (přestože často velmi sofistikované, jako např. ASML), ale právě tradiční produkty (potraviny, nápoje a květiny) se ziskovostí 65 – 73 centů z každého eura exportu. Nejméně ziskové jsou ropné produkty („pouze“ 40 centů / euro exportu).
Nizozemská realita vs. tradice
Zpráva CBS tak trochu poopravuje tradiční pohled na nizozemský export. Největší podíl tvoří strojírenské firmy (při bližším pohledu na úspěch firem ASML, NXP a samozřejmě také „mateřského“ Philipsu, pod který obě uvedené firmy kdysi patřily, s obratem 24,5 mld. EUR to je celkem pochopitelné), ale nejziskovější jsou tradiční nizozemské produkty. Zajímavý je ovšem také trend v čase – většina výše uvedených oborů v minulých dvaceti letech stagnovala nebo rostla pouze mírně, ale podíl strojírenských výrobků na celkovém nizozemském exportu vzrostl z 8,9% v r. 1995 na 11,5% v r. 2015, tj. téměř o třetinu. Tato informace potvrzuje doporučení z nizozemské "Mapy oborových příležitostí" MZV. Kvalifikované české firmy mají tedy skvělou příležitost se do tohoto trendu zapojit. Navíc asociace technologického průmyslu FME požaduje po vládě, aby investovala další 1 mld. EUR do výzkumu a vzdělávání, protože další rozvoj sektoru ohrožuje „nedostatek talentovaných inženýrů a roky škrtů ve výzkumu“.
Další informace (v angličtině) lze nalézt přímo na stránkách CBS.
Roman Holý, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Haagu