Ekologické a lidskoprávní organizace zejména v západní Evropě již dlouho naléhají na vyspělé evropské země, aby zajistily, že jejich společnosti budou obchodovat pouze se zahraničními partnery, kteří dodržují vysoké mezinárodní standardy. OECD taktéž již léta vydává mezinárodní doporučení, aby společnosti byly odpovědné za celé své dodavatelské řetězce. Tato doporučení se liší v přísnosti, od ujištění, že management si je vědom rizik práce v určitých zemích až po doporučení, aby společnosti byly zodpovědné za nápravu ekologických škod způsobených v zahraničí.

Tato doporučení a pokyny, které v současnosti nelze vynutit, se však některé ze západních zemí již postupně snaží převést do legislativní úpravy, což by v důsledku mělo usnadnit řešení globálních problémů, jako je např. masivní odlesňování zranitelných ekosystémů, nebezpečné pracovní podmínky v těžebním průmyslu a také dětská práce v textilním průmyslu.

Některé země EU, jako Francie nebo Německo, tak již podobný zákon mají. I další země, jako jsou Belgie, Švédsko nebo Dánsko v současné době pracují na přípravách vlastních verzí této legislativy. Nizozemská vláda by sice upřednostňovala celoevropskou regulaci dodavatelského řetězce, ale poté co nedávno vyšlo najevo, že Evropská komise se chystá odložit legislativu v tomto smyslu na neurčito, rozhodl se Haag k urychlení prací na vlastní legislativě. Podle nizozemského ministra zahraničního obchodu a rozvojové spolupráce Toma de Bruijna chce totiž Evropská komise nejprve provést studii dopadu, protože zákon o dodavatelských řetězcích „ovlivní mnoho společností“.

V současné době přitom ještě není jasné, které společnosti budou spadat pod novou legislativu. Jedním z kritérií nepochybně bude velikost společností z hlediska zaměstnanců nebo obratu (v případě Německa jde například o firmy s více než 3000 zaměstnanci, je tedy poměrně pravděpodobné, že i v Nizozemsku půjde o obdobně velké společnosti). Podle De Bruijna by ale připravovaný zákon měl zohlednit nejen velikost firem, ale i konkrétní sektory a zaměřit se zejména na firmy působící v odvětvích, kde dlouhodobě dochází k porušování lidských práv a problémům s životním prostředím, jako jsou např. textilní průmysl nebo těžba vzácných kovů.

Některé významné nizozemské firmy podle vyjádření místní obchodní komory Kamer van Koophandel již obdobnou regulaci samy od sebe dodržují a přijetí zákona o dodavatelských řetězcích nepochybně přivítají, neboť tím dojde k odstranění konkurenčních nevýhod proti firmám, které tak dosud nečiní. Je ale nesporné, že tato legislativa nebude ani v Nizozemsku pozitivně přijata úplně plošně.

Předpokládá se, že pokud bude tento zákon v průběhu příštího roku přijat, mohl by začít platit již od r. 2023. Je tedy důležité, aby se české firmy obchodující s Nizozemskem, na něž by dle uvedených kritérií zákon mohl dopadnout, již nyní postupně začaly připravovat a jeho podmínkám se přizpůsobovat.

Stanislav Beneš, obchodně-ekonomický rada, Velvyslanectví ČR v Haagu