Nizozemsko v posledních letech intenzivně posiluje svou energetickou infrastrukturu v reakci na rychle rostoucí výrobu z obnovitelných zdrojů a nárůst spotřeby elektřiny. Díky velkému rozvoji solárních a větrných elektráren, elektrifikaci dopravy a rostoucímu počtu tepelných čerpadel se přenosová a distribuční soustava dostává na hranu svých kapacit, což způsobuje takzvané „grid congestion“, tedy přetížení sítě. V nejvíce zasažených oblastech, jako je například provincie Utrecht, musely úřady kvůli nedostatečné infrastruktuře dokonce dočasně pozastavit povolování nové výstavby. Nedostatek připojovací kapacity brání rovněž dalšímu rozvoji průmyslových zón a narušuje plánování investic.

Na tyto problémy nizozemská vláda zareagovala schválením rozsáhlého investičního balíčku v hodnotě více než 11 miliard eur, jehož cílem je urychlit výstavbu a modernizaci klíčové infrastruktury. Plán zahrnuje 25 prioritních projektů v oblasti rozšíření přenosové sítě a zavádí mimo jiné zrychlené povolovací procesy. Provozovatel přenosové soustavy TenneT současně upravuje své interní procesy s cílem zkrátit dobu výstavby nových vedení až o jeden rok. Výrazně investují také distribuční společnosti, například Stedin jen v roce 2022 nainstaloval více než 350 nových transformátorů a položil přes 1 000 kilometrů kabelů. Přesto kapacitní potřeby stále výrazně převyšují dostupnou infrastrukturu, a proto se přistupuje i k inovativním dočasným řešením, jako jsou například vizuální signalizace energetického zatížení ve veřejném prostoru.

Nizozemská strategie zároveň klade důraz na doplňkové technologie, které mohou síť odlehčit. V tomto ohledu hraje zásadní roli zelený vodík. Vláda vyčlenila více než dvě miliardy eur na podporu jeho výroby a další prostředky na podporu průmyslového využití. Od letošního roku platí povinná kvóta, podle které musí průmysl pokrýt minimálně 4 % své spotřeby vodíku z obnovitelných zdrojů. Tato hranice se má postupně zvyšovat a připravit podniky na budoucí evropské cíle. Zároveň dochází k budování rozsáhlé vodíkové infrastruktury, využívá se především přestavba stávající plynárenské sítě, provozované státní firmou Gasunie, na přepravu vodíku. V přístavu Rotterdam se pak soustředí nejvýznamnější projekty zaměřené jak na domácí produkci, tak na dovoz vodíku ze zahraničí.

Další oblastí, která nabývá na významu, jsou bateriová úložiště energie, která pomáhají stabilizovat energetickou síť a vyrovnávat výkyvy ve výrobě. Společnost RWE letos v březnu uvedla do provozu jedno z největších bateriových úložišť v zemi, které slouží k vyrovnávání nabídky a poptávky po elektřině. Vláda navíc podporuje instalace solárních elektráren, doplněných o bateriové systémy a na letošní rok uvolnila zrychlené dotace v hodnotě 100 milionů eur. Do budoucna se očekává, že úložiště se stanou nedílnou součástí energetické soustavy.

Nizozemský energetický sektor představuje nyní řadu atraktivních příležitostí. Vzhledem k rozsahu plánovaných investic je zde silná poptávka po technologiích a komponentech pro rozvodné sítě, od transformátorů přes kabeláž až po systémy řízení. Zároveň roste význam chytrých řešení, která pomáhají optimalizovat zatížení sítě a předcházet jejímu přetěžování. České firmy, působící v oblasti smart grids, řízení spotřeby, energetického managementu nebo v softwaru pro energetiku, tak mají jedinečnou možnost nabídnout svá řešení.

Tereza Šikošová, stážistka, Velvyslanectví ČR v Haagu
Stanislav Beneš, obchodně-ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Haagu