Amsterdamské letiště Schiphol, dlouhodobě svázané přísnými limity hluku, emisí i počtu letů, hledá cestu k dalšímu růstu. Jednou z nejperspektivnějších možností se podle aktuálních testů stává nasazení elektrických letadel. Dne 28. 5. bylo spuštěno testování elektrického letounu typu C‑tol společnosti e‑Smart Avia, a to za účasti ministra infrastruktury Vincenta Karremanse. Zkoušky, které probíhají mimo jiné na linkách do Den Helderu a Groningenu, mají ověřit praktické využití této technologie v reálném provozu.

Jde o stroj kombinující prvky vrtulníku a klasického letadla, který dokáže přepravit zhruba 500 kilogramů nákladu na vzdálenost kolem 500 kilometrů. Hlavní přínos elektrických letadel spočívá v tom, že jsou téměř bezhlučná a nemají přímé emise. To je zásadní pro Schiphol, který je dlouhodobě omezen ekologickými limity i tlakem veřejnosti.

Právě tyto technologie by mohly umožnit zvýšení počtu letů bez zhoršení dopadu na okolí. Zvlášť v segmentu krátkých tratí, které v Evropě tvoří asi 30 % veškerého leteckého provozu, se elektrické létání jeví jako realistická alternativa. Současně Nizozemsko buduje širší systém regionálních linek mezi menšími letišti, který by mohl snížit přetížení velkých hubů a urychlit dopravu osob i zboží.

Elektrická letecká doprava se tak postupně mění z experimentu na vznikající průmyslový segment. Očekává se, že první komerční provoz se začne rozvíjet již buď v letošním nebo příštím roce. Vedle samotných letadel však bude potřeba nová letištní infrastruktura a nabíjecí systémy, bateriové technologie a energetické sítě a také digitální systémy pro řízení provozu a logistiky. Schiphol už dnes investuje do elektrifikace provozu a infrastruktury, například prostřednictvím inovačních projektů zaměřených na dekarbonizaci letišť.

Právě zde se otevírá prostor pro český průmysl. Česká ekonomika má silné postavení v letectví, strojírenství, energetice i IT, což jsou klíčové oblasti nové „elektrické“ letecké ekonomiky. Hlavní příležitosti jsou v oblastech letecké výroby a komponent (zapojení do dodavatelských řetězců nových typů letadel), energetiky a baterií (budování infrastruktury pro nabíjení a řízení energie), software a digitalizace (řízení flotil, optimalizace tras a provozu) a regionálních letišť (modernizace a nové služby v rámci krátkých linek). Výhodou Česka je také zkušenost s transformací v automotive sektoru, zejména v oblasti elektromobility, kterou lze do značné míry přenést i do letectví.

Elektrické létání zatím neřeší dálkové lety, ale segment krátkých regionálních spojů může projít zásadní proměnou. To znamená, že se právě nyní formují nové standardy, technologie i dodavatelské řetězce. Pro české firmy tak jde o strategickou příležitost: zapojit se včas do vznikajícího evropského ekosystému, který může v příštích letech významně růst. To, co se dnes testuje v Nizozemsku, není jen lokální inovace. Je to začátek nové kapitoly letectví – a zároveň šance pro český průmysl.

Arthur Polzer, obchodně-ekonomický diplomat