Dále má být 30 % celosvětové souše, vodních toků, pobřežních i mořských oblastí do roku 2030 ve správě ochrany přírody. Ke stejnému datu má na celém světě o polovinu klesnout využívání pesticidů. A velmi významná je dohoda na snížení nadměrných ztrát živin, které poškozují životní prostředí o polovinu. Díky tomu se nebudou do životního prostředí šířit látky jako je fosfor nebo dusík. Dalším cílem je snížení šíření invazních druhů nejméně o 50 % do roku 2030.

Globální rámec pro biologickou rozmanitost je součástí Úmluvy o biologické rozmanitosti z r. 1992 a vytváří sytém, který přinese rekordní sumu na ochranu biodiverzity na celém světě. Z dnešních zhruba 100 miliard USD se suma zvýší až na 200 miliard USD ročně do roku 2030. To znamená i dvojnásobné navýšení prostředků od rozvinutých zemí pro ty rozvojové. Do roku 2025 by mělo být k dispozici nejméně 20 miliard USD a 30 miliard USD do roku 2030. V rámci Globálního fondu životního prostředí (GEF) vznikne nový, samostatný a flexibilní Globální fond pro biodiverzitu, který umožní rychlejší mobilizaci finančních prostředků.

Stejně tak se má výrazně snížit objem škodlivých dotací, které patří mezi hlavní příčiny poklesu biodiverzity. V praxi jsou to často vládní programy, které ve svém důsledku poškozují přírodu nebo vedou k neudržitelnému využívání přírodních zdrojů. Objem takto využívaných finančních prostředků klesne do roku 2030 až o 500 miliard USD.

Cíl zajistit do roku 2030 ochranu alespoň třicet procent suchozemských a mořských oblastí si stanovilo zhruba dvě stě zemí. V současnosti je chráněno sedmnáct procent světové pevniny a deset procent moří, uvedla agentura AP. Zároveň chtějí signatáři vynaložit více finančních prostředků na ochranu biologické rozmanitosti.

Patnáctý světový summit o biologické rozmanitosti se měl původně konat v Číně v roce 2020, ale byl odložen a rozdělen kvůli pandemii covidu-19. První část jednání se konala loni v říjnu převážně on-line v jihočínském Kchun-mingu.