![na_celou_sirku](/public/70/d0/6e/5042640_3039483_Male_foto_Gedenkplatz_17._04._2023.jpg)
Pietní akt při příležitosti 78. výročí osvobození koncentračního tábora Mittelbau – Dora
04.05.2023 / 10:27 | Aktualizováno: 04.05.2023 / 10:37
Dne 17. dubna 2023 se v areálu bývalého koncentračního tábora Mittelbau-Dora uskutečnil pietní akt při příležitosti 78. výročí osvobození zdejších vězňů příslušníky armády USA. Během pietního aktu byl položen i věnec se stuhou Generálního konzulátu ČR v Drážďanech.
Německý koncentrační tábor Mittelbau-Dora (KT Mittelbau-Dora) se nacházel poblíž města Nordhausen v Německu. Byl založen během druhé světové války dne 28. srpna 1943 jako pobočný tábor koncentračního tábora Buchenwald, později se stal samostatným koncentračním táborem.
KT Mittelbau-Dora vznikl krátce po ničivém bombardování výzkumného střediska raketových zbraní v Peenemünde, provedeném během noci ze 17. na 18. srpna 1943 téměř 600 bombardovacími letouny britského královského letectva (RAF) – operace Hydra. Po tomto bombardování byla další výroba raket V-2 a letounových střel V-1 přemístěna do vápencového kopce Kohnstein na území středoněmeckého pohoří Harz. Zde následně vznikl koncentrační tábor, kde vězni v podzemních štolách vyráběli za nelidských podmínek komponenty „zázračných zbraní“ – střel V-1 a V-2, kterými se nacisté pokoušeli oddálit svou porážku bombardováním Londýna i dalších britských měst, později tyto střely zasáhly i belgická města Antverpy, Brusel a Lutych.
Za 18 měsíců existence Dory prošlo táborem 60 000 vězňů ze 48 zemí, přibližně 20 000 z nich zde zemřelo v důsledku nemocí, vyčerpání a nelidských pracovních podmínek. V této souvislosti je potřebné poklonit se památce vězňů, kteří se zde i přes hrozbu nejvyšších trestů aktivně zapojili do sabotáží během výroby zbraní. KT Mittelbau-Dora byl osvobozen americkou armádou 11. dubna 1945, později zde byl vybudován památník.
Mezi vězni tohoto tábora byli významně zastoupeni i občané bývalého Československa. Jedním z nich byl i novinář Jiří Beneš, synovec československého prezidenta Edvarda Beneše. Jeho kniha „V německém zajetí“, popisující otřesné zážitky z tohoto koncentračního tábora, vyšla poprvé již v roce 1945, informace v ní obsažené byly mimo jiné využity během Norimberského procesu pro obžalobu nacistických válečných zločinců.