Památník Pirna - Sonnestein vznikl v roce 2000 na místě bývalého léčebného a pečovatelského ústavu, který zde existoval od roku 1901. Po vypuknutí 2. světové války byly sklepní prostory zdejšího pavilonu C16 přebudovány na místo určené k likvidaci osob, označovaných nacisty jako nežádoucí. V rámci takzvané „akce T4“ zde bylo v letech 1940 a 1941 zlikvidováno 13 720 obětí (včetně dětí), většinou psychicky nemocných nebo duševně postižených osob, obětí nacistického programu násilné euthanasie. Mezi zde zavražděnými osobami byli významným způsobem zastoupeni i pacienti psychiatrických léčeben z českého pohraničí, násilně zabraného Německem v roce 1938 v rámci takzvané Mnichovské dohody. Následně bylo ve sklepních prostorách bývalé léčebny Pirna – Sonnestein zlikvidováno obdobným způsobem (ve sprchách, přebudovaných na plynové komory), v létě roku 1941 více než 1000 nemocných a vyčerpaných vězňů z nacistických koncentračních táborů – tato akce nesla název „Zvláštní opatření 14f13“.

 

Jedním ze zde zavražděných vězňů koncentračního tábora Buchenwald byl i Robert Klein (1885 – 1941), bývalý poslanec československého parlamentu a významný odborářský funkcionář, který byl mimo jiné pronásledován nacisty i pro svůj židovský původ. Robert Klein byl od roku 1920 až do zániku československého parlamentu v roce 1939 poslancem Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou (krátce působil i v poslaneckých klubech jiných politických stran). Robert Klein působil v meziválečném období rovněž jako odborový funkcionář, již v roce 1919 se stal generálním tajemníkem Jednotného svazu soukromých a veřejných zaměstnanců, který se postupně stal druhým nejmasovějším odborovým sdružením meziválečného Československa. V řadách tohoto svazu byli mimo jiné významně zastoupeni i německojazyční občané ČSR ze severočeské oblasti – především členové a sympatizanti německé sociální demokracie. Ve 30. letech 20. století poslanec Klein spolupracoval s německými a rakouskými antifašisty, především s odboráři, kteří v té době emigrovali do Československa. V té době se snažil čelit rostoucímu vlivu nacistů mezinárodní spoluprací. Ostře a otevřeně vystupoval rovněž proti henleinovcům.

 

Po okupaci zbytku české části tehdejšího československého území nacistickým Německem v březnu 1939 Robert Klein odmítl emigrovat a již 18. března 1939 byl zatčen a internován na Pankráci. Propuštěn byl 28. dubna 1940, ale již 1. září 1939 byl opět zatčen a deportován nejprve do koncentračního tábora Dachau a krátce poté byl převezen do Buchenwaldu. Zde musel vykonávat fyzicky velmi těžkou práci v kamenolomu. Útrapy zostřeného režimu věznění v koncentračním táboře se vážně podepsaly na Kleinově zdraví. Následně byl zařazen do likvidačního programu v rámci zmíněné akce „Zvláštní opatření 14f13“ a byl transportován do likvidačního zařízení Pirna Sonnenstein. Zde byl zavražděn v plynové komoře dne 15. července 1941, jeden den po svých 56. narozeninách.   

 

Webová adresa německé informace o pietní akci v památníku Pirna – Sonnenstein: 

 

Robert Klein erhält Gedenktafel in der Gedenkstätte Pirna-Sonnenstein | Gedenkstätte Pirna-Sonnenstein | Stiftung Sächsische Gedenkstätten (stsg.de)

https://www.stsg.de/cms/pirna/aktuelles/robert-klein-erhaelt-gedenktafel-der-gedenkstaette-pirna-sonnenstein