Nová etapa pro hlavní město

Premiér Ousmane Sonko projekt oficiálně představil v září 2025. Podle jeho slov nejde pouze o urbanistickou strategii, ale o „civilizační krok“, který má ukončit éru improvizovaného rozvoje. Dakar by se měl stát referenční africkou metropolí, podobně jako Nairobi či Johannesburg. Cílem je systematické plánování, rozšíření dostupného bydlení a veřejných služeb a zároveň vytvoření osmi nových hospodářských a správních center mimo samotné město, aby se snížil tlak na přelidněnou aglomeraci.

Demografický tlak

Dakar dnes patří k nejrychleji rostoucím městům Afriky. Žije zde více než čtyři miliony lidí, tedy přes pětinu senegalské populace, na necelém půl procentu rozlohy země. Každoročně přibývá více než 100 000 nových obyvatel, což vede k bytové krizi, dopravním kolapsům a nedostatku základní infrastruktury. Téměř polovina zástavby vznikla neformálně, bez povolení a napojení na sítě. Jak upozorňuje architektka Carola Diop, demografie postupuje rychleji než samotné plánování, což se odráží v nedostatku kvalitního bydlení, služeb i dopravních možností.

Infrastrukturní priority

Nový plán se proto zaměřuje na zásadní přestavbu města. Rozšířit se má rychlá příměstská železnice TER (Train Express Régional) a vybudovat systém BRT (Bus Rapid Transit), tedy rychlých autobusových linek po vyhrazených koridorech. Vláda počítá i se zavedením tramvají, lodní dopravy, lanovky na ostrov Gorée či nových cyklostezek a pěších zón.

Změny se však netýkají jen dopravy. Počítá se s výstavbou nových rezidenčních a administrativních čtvrtí, které mají nabídnout dostupné bydlení a základní služby. Proměnit se mají i vybrané lokality – bývalé letiště Léopold-Sédar-Senghor se má stát obchodně-rezidenční čtvrtí a přístav bude přesunut mimo centrum města. Součástí projektu je také ekologická dimenze: Dakar má být „městem, které dýchá“, s novými parky, revitalizovaným pobřežím, stromořadími a zelenými střechami, které by měly zmírnit přehřívání a riziko záplav.

Ekonomická a politická rizika

Rozpočet ve výši 30 miliard eur má být financován prostřednictvím Fondu metropolitní transformace, který kombinuje státní prostředky, obecní rozpočty, soukromé investice a podporu mezinárodních partnerů. Vláda sází zejména na partnerství veřejného a soukromého sektoru, která by měla ulevit státním financím.

Senegal se však potýká s vysokým veřejným dluhem a slabou daňovou základnou, což vyvolává pochybnosti o udržitelnosti financování. Úspěch bude navíc záviset na politické kontinuitě, protože projekt musí přežít několik vládních období. To je v zemi, kde každá nová administrativa přichází s vlastní rozvojovou koncepcí, mimořádně obtížné.

Historická zkušenost navíc ukazuje, že podobné vize se nemusí vždy naplnit. Satelitní aglomerace Diamniadio, prosazovaná předchozí vládou, měla odlehčit Dakaru, ale trpí nedostatkem infrastruktury a byla vybudována na nevhodném podloží. Její slabiny ukazují, že i velkolepé plány mohou zůstat nenaplněné, pokud chybí důsledná příprava a provedení.

Nevyhnutelná transformace a příležitosti pro české firmy

Na jednu věc se ale spolehnout dá: pokud má Dakar v moderním světě fungovat, jeho proměna je nevyhnutelná. Buď proběhne organizovaně, podle vládních plánů, nebo bude pokračovat spontánně a chaoticky. V každém případě bude nutné řešit dopravu, bydlení, veřejné služby i zelené zóny, protože současný stav není dlouhodobě udržitelný. Vyplatí se proto sledovat, jak se vládní představy budou konkretizovat a zda se podaří udržet jejich strategickou kontinuitu.

Právě tato nevyhnutelnost dává projektu význam i z hlediska zahraničních partnerů. Navzdory rizikům nabízí „Dakar Métropole 2050“ reálné příležitosti, zejména v oblasti dopravní infrastruktury, energetiky, vodohospodářství či ekologických řešení. Českým firmám by účast mohla otevřít dveře nejen na senegalský trh, ale i do širší západní Afriky, kde rychlá urbanizace vytváří poptávku po udržitelných řešeních.

 

Autorka: Anna Dupalová, ekonomická diplomatka ZÚ Dakar