je mezinárodní vládní organizace založená v r. 1949, jejímž cílem je:
· ochrana lidských práv, pluralitní demokracie a právního státu,
· podporovat rozvoj evropské kulturní identity a různorodosti,
· hledat řešení problémů, kterým evropská společnost čelí (diskriminace menšin, xenofobie, intolerance, ochrana životního prostředí, klonování lidských bytostí, AIDS, drogy, organizovaný zločin apod.)
· pomáhat při upevňování demokratické stability v Evropě podporováním politických, legislativních a ústavních reforem.

Členem Rady Evropy se může stát kterýkoliv evropský stát, který uznává zásadu právního státu a zaručuje lidská práva a základní svobody každému, kdo podléhá jeho jurisdikci. V současné době má organizace 46 členů.

Sídlem Rady Evropy je alsaská metropole Štrasburk (ve Štrasburku pravidelně zasedá také Evropský parlament, který je však orgánem Evropské unie).

Rada Evropy pokrývá všechny důležité otázky, kterými se evropská společnost zabývá, s výjimkou obrany. Její pracovní program zahrnuje aktivity v následujících oblastech: lidská práva, sdělovací prostředky, právní spolupráce, sociální a ekonomické otázky, zdravotnictví, vzdělávání, kultura, sport, mládež, místní demokracie a přeshraniční spolupráce, životní prostředí a územní plánování.

Výbor ministrů Rady Evropy je výkonným orgánem organizace. Jeho členy jsou ministři zahraničních věcí ze 46 členských zemí, kteří se setkávají jednou do roka. Mimo toto zasedání na ministerské úrovni plní jejich funkci Výbor delegátů ministrů, složený ze stálých představitelů (velvyslanců) a zasedající zpravidla jednou týdně.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy je poradním orgánem, jehož členové jsou jmenováni parlamenty jednotlivých členských zemí. Parlamentní shromáždění volí generálního tajemníka, komisaře pro lidská práva, jednotlivé soudce Evropského soudu pro lidská práva aj.

Kongres orgánů místní a regionální samosprávy je poradním sborem, v němž jsou tyto orgány členských zemí zastoupeny.

Rada Evropy pravidelně organizuje specializované ministerské konference (ministrů spravedlnosti, školství, mládeže, sportu, zdravotnictví, životního prostředí, práce, kultury apod.). Konference analyzují hlavní problémy příslušných resortů a posilují pokračující kontakty mezi ministerstvy, která se v členských zemích zabývají stejnou problematikou. Výsledkem konferencí bývají společně realizované projekty a návrhy na zahrnutí určitých aktivit do pracovního programu Rady Evropy.

Rozvojová banka Rady Evropy (do 1. listopadu 1999 název Fond sociálního rozvoje Rady Evropy) byla založena v roce 1956, je přičleněna k Radě Evropy a podléhá její nejvyšší pravomoci. Přispívá na rozvoj sociálních investičních programů podle svých kritérií a poskytuje tak půjčky svým členským zemím nebo finančním institucím schváleným vládami těchto zemí. Banka zakládá svoji aktivitu na upsaném kapitálu a vlastních disponibilních fondech, je multilaterální rozvojovou institucí se sociálním určením. Je právně a finančně samostatná a představuje hlavní nástroj politiky solidarity rozvíjené Radou Evropy. V současné době má 42 členů, Česká republika je členem od 12. února 1999.

Řídícími orgány CEB jsou Řídící výbor a Správní rada. Za Českou republiku je členem Řídícího výboru velvyslanec a stálý představitel České republiky při Radě Evropy. Zástupcem České republiky ve Správní radě je Ministerstvo financí ČR.

Výsledkem činnosti Rady Evropy jsou úmluvy a doporučení, jejichž plnění může v jednotlivých členských zemích vést k následné harmonizaci a změně jejich vnitrostátní legislativy.

Sekretariát Rady Evropy tvoří asi 1300 stálých pracovníků ze 46 členských zemí. V jeho čele stojí generální tajemník - od r. 2024 Alain Berset (Švýcarsko) - volený na pět let. Jeho úkolem je koordinace a řízení činnosti organizace.

Rada Evropy je financována členskými zeměmi, jejichž členské příspěvky jsou stanoveny v závislosti na velikosti jejich populace a zdrojů.

Úředními jazyky Rady Evropy jsou angličtina a francouzština. Parlamentní shromáždění jako pracovní jazyky používá také němčinu, italštinu a některé další jazyky.