Nadnárodní represe tradičně zahrnuje sledování cílových osob, výhrůžky jejich rodinám, svévolné zadržování po návratu, atentáty, únosy a jiné formy nátlaku. Nové technologie však tyto praktiky proměňují a útoky na novináře, obhájce lidských práv či osoby žijící v exilu jsou stále sofistikovanější. Digitální platformy umožňují nedemokratickým státním aktérům účinně sledovat, zastrašovat a umlčovat politické oponenty daleko za hranicemi vlastní jurisdikce. V době, kdy velká část našeho života je online, se do digitálního prostředí přesunuly právě i takové útoky.  Život v exilu proto již neznamená konec útlaku, ale pouze změnu jeho podoby.

Hlavními centry běloruské a ruské občanské společnosti v exilu se staly především Litva a Polsko. Navzdory robustnímu právnímu rámci a ochraně poskytované oběma zeměmi zůstávají novináři a političtí oponenti vystaveni hybridním hrozbám, jejichž dosah přesahuje státní hranice. O tom, jak digitální útoky proměnily nadnárodní represe a ovlivnily život Bělorusů a Rusů v exilu, diskutovaly rusko-americká novinářka z Radio Free Europe / Radio Liberty, Alsu Kurmasheva, běloruská právnička a členka PEN Belarus Iryna Kozikava, a Joanna Szymańska a Lída Gobechia Vacková z Article 19 Europe.

Debatující sdílely vlastní zkušenosti s osobními útoky a novými formami represí. Diskuse se dále zaměřila na možnosti, jak může Evropa efektivněji posílit společnou ochranu před digitálními útoky. Ochrana obhájců lidských práv a lidí žijících v exilu není jen projevem solidarity, ale také investicí do posílení demokracie a právního státu i do zvýšení odolnosti vůči vnějším zásahům.

Pro více informací si můžete přečíst zprávu ARTICLE 19.
 

Debata: Digitální nadnárodní represe 

Debata: Digitální nadnárodní represe

Debata: Digitální nadnárodní represe 

Debata: Digitální nadnárodní represe