Příchod Maďarů

895	Maďaři prošli Vereckým průsmykem a začali postupně osídlovat karpatskou kotlinu
9.-10. stol.	Maďaři střídavě podporují ve vzájemných střetnutích Moravany a Bavory
905-06	část maďarských vojů přicházejících z východu vyvrátila Velkou Moravu
907	umírá legendární vojevůdce Maďarů Arpád, zakladatel arpádovské dynastie
955	porážka Maďarů v bitvě u Lechu od německého císaře Oty I. a českého knížete Boleslava I. (konec loupeživých výprav Maďarů do Itálie, Francie a Německa)

 

Arpádovci na trůnu

997	na maďarský trůn nastupuje Štěpán, první křesťanský panovník a zakladatel uherského státu
1001	Štěpán přijímá od papeže Silvestra II. královskou korunu, kterou mu z Říma přivezl pannonhalmský biskup Anastasius. Ten přišel do Uher z břevnovského kláštera  spolu s misií sv. Vojtěcha
1001	arcibiskupství ostřihomské je zasvěceno sv. Vojtěchovi a sv. Vítu
1046-60	panování Ondřeje I., který do benediktinsko-baziliánského kláštera ve Visegrádu přijal slovanské mnichy ze Sázavy v čele se synovcem sv. Prokopa opatem Vítem (poté, co je vyhnal český kníže Spytihněv)
1241-42	Uhry jsou pleněny při vpádu Tatarů (Mongolů)
13. stol.	sv. Anežka Česká je dcerou Přemysla Otakara I. a Konstancie z rodu Arpádovců
1260	bitva u Kressenbrunu, v níž Přemysl Otakar II. porazil maďarského krále Bélu IV., nastává smíření obou dynastií
1261	Přemysl Otakar II. si bere za ženu Bélovu vnučku Kunhutu
1278	bitvy na Moravském poli se na straně vítězného Rudolfa Habsburského účastní proti Přemyslu Otakaru II. maďarský král Ladislav IV.
1301	umírá Ondřej III., vymírá rod Arpádovců

 

Anjouovci, Zikmund Lucemburský a Matyáš Korvín

1301	syn českého krále Václava II., budoucí český král Václav III., který byl zasnouben s dcerou Ondřeje Alžbětou, je korunován uherským králem Ladislavem V.
1305	Václav III. se uherské koruny zřekl, 1308 je korunován uherským králem Karel Robert z rodu Anjou
1335	setkání a jednání Karla Roberta s Janem Lucemburským a polským králem Kazimírem II. Velikým na Visegrádě, podepsána obchodní smlouva mezi třemi královstvími
1387	uherským králem zvolen Zikmund Lucemburský
1420	Zikmund se v Praze nechal korunovat českým králem, husité mu ale zabránili ujmout se vlády
1436	Zikmund v Jihlavě přijat i husitskými stavy za českého krále, poté, co přijal kompaktáta
15. stol.	v Uhrách se projevuje vliv reforem mistra Jana Husa, kromě teologických otázek též v pravopisu
1456	János Hunyadi porazil u Bělehradu Turky a zastavil tak na 70 let jejich další postup
1458	na uherský trůn usedá Matyáš Korvín. Jiří z Poděbrad sjednal s uherskými stavy sňatek své dcery Alžběty s Matyášem a měl podíl na jeho převzetí moci (Alžběta r.1464 umírá, je pohřbena na Budínském hradě).
1468	papež vyhlásil proti Jiřímu z Poděbrad křížovou výpravu a Matyáš Korvín se postavil do jejího čela
1469	Matyáš byl Jiřím obklíčen, slíbil, že zanechá nepřátelství, ale ještě téhož roku se nechal zvolit českými katolickými stavy českým králem. Obsadil Moravu, Slezsko a Lužici a ještě po smrti Jiřího z Poděbrad soupeřil s jeho nástupcem Vladislavem Jagellonským
1490	uherská šlechta zvolila uherským králem českého krále Vladislava II. Jagellonského

 

Turecké války, rozdělení Uher

1526	turecká armáda pod vedením sultána Süleymana I. zahájila velké tažení do Uher a porazila v bitvě u Moháče uherské vojsko, zahynul uherský a český král Ludvík Jagellonský. Uhry ztrácejí samostatnost. Počátek turecké přítomnosti v Uhrách a zároveň habsburské nadvlády nad částí, která nepatřila Osmanské říši
1527	uherským králem korunován český král Ferdinand I. Habsburský
1541	Budín je dobyt Turky a Uhry jsou rozděleny na tři části – území pod vládou Ferdinanda I. Habsburského (západ), území spravované Osmanskou říší (střed) a území pod její ochranou (Sedmihradsko a východ)
1608	uherský místodržící kníže Matyáš získal na Rudolfovi II. královskou korunu Uher, když vytáhl s uherskou, rakouskou a moravskou šlechtou na Prahu. Matyáš II. byl pak korunován uherským králem
1619	na stranu českých stavů se v povstání proti Habsburkům postavil sedmihradský kníže a kníže Uher Gábor Bethlen
1620-40	pobělohorští exulanti se usazují mj. v Uhrách
1650-54	Jan Amos Komenský působí v Sárospataku v dnešním severovýchodním Maďarsku – vznikla zde mj. díla Orbis pictus a Schola ludus
1683	prolomeno turecké obležení Vídně
1686	císařský vojevůdce Karel Lotrinský dobyl na Turcích hlavní město Uher Budín
1699	uzavřen mír mezi habsburskou monarchií a tureckou říší

 

Od Rákocziho povstání po rakousko-uherské vyrovnání

1703	Ferenc II. Rákoczi zahajuje uherské (kurucké) povstání proti Habsburkům
1707	na uherském sněmu v Ónodu jsou Habsburkové zbaveni uherského trůnu
1709	Rákoczi poražen císařskými vojsky u Trenčína
1711-40	panování císaře Karla VI., který byl i uherským králem – na území Uher prchají před náboženským útlakem poddaní z českých zemí, zejména z východní Moravy
1781	v Čechách a na Moravě je vydán toleranční patent, na pomoc při obnově reformačních církví přicházejí do českých zemí kazatelé z Uher
1822	autorem první maďarské opery Útěk Bélův je Josef Růžička, českého původu
1834	František Palacký je za svůj zájem o Uhry zvolen zahraničním členem Maďarské akademie věd
1847	první české překlady básní od Sándora Petőfiho vytvořil Karel Sabina
1848	v březnu předkládá opozice uherskému sněmu revoluční požadavky, podpoří je revoluční vystoupení pešťského lidu. V dubnu uherský sněm stvrzuje dubnové zákony tj. revoluční požadavky, vzniká uherská vláda. V červnu proběhly první lidové zastupitelské volby do uherského parlamentu. Uhry se potýkají s intervencí chorvatské armády a na podzim uherská revoluční armáda bojuje s habsburskými vojsky pod vedením generála Windischgrätze
1849	v lednu generál Windischgrätz obsadil hlavní město Uher. V dubnu byly revolucionáři vyhlášeny nezávislé Uhry a detronizace Habsburků. V srpnu revoluční armáda kapitulovala před spojenými rakousko-ruskými vojsky
1849-54	v Uhrách je výjimečný stav, represálie
1867	rakousko-uherské vyrovnání. Nový stát se od r. 1868 jmenuje Rakousko-Uhersko. Vzniká uherská vláda. František Josef I. je korunován uherským králem. České země se stávají součástí Předlitavska a Uhry součástí Zalitavska; k rakousko-českému vyrovnání nedošlo

 

Nezávislé Maďarsko a Československo

1918	vznikají dvě nezávislé republiky - Československá a Maďarská
1918	česká vojska obsazují Slovensko a Podkarpatskou Rus
1919	vznik komunistické Maďarské republiky rad, postup její armády byl zastaven společnou ofenzívou československých, rumunských a jugoslávských vojsk
1920	mírová smlouva z Trianonu stanovila, že Maďarsko ztratí 71,5% území bývalých Uher, včetně částí dnešního Slovenska
1938, 39	maďarská armáda za podpory Německa a Itálie obsazuje část Slovenska a Podkarpatskou Rus
1946-47	vysídlení části slovenských Maďarů do českého pohraničí
1968	maďarské jednotky se účastní okupace Československa
1989	v červnu začíná jednání maďarské demokratické opozice se socialistickou vládou
1989	v říjnu je uprchlíkům z NDR povolen přechod přes maďarské území do Rakouska; je vyhlášena demokratická Maďarská republika
1991	Maďarsko spolu s Československem a Polskem uzavírá smlouvu o přidružení k EU; vzniká visegrádská spolupráce mezi těmito třemi zeměmi
1993	k visegrádské spolupráci se přihlašuje i samostatná Česká a Slovenská republika
1999	Maďarsko společně s Českou republikou a Polskem vstupuje do NATO
2004	Maďarsko se spolu s visegrádskými partnery stává členem EU

 (Zdroj: Richard Pražák: Maďarsko, Libri 2005)