česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo X logo Facebook logo

Hodnocení působení Belgie jako předsednické země OBSE

Tehdejší ministr zahraničních věcí Karel De Gucht hodnotil dosažené výsledky Belgie jako předsednické země OBSE v r. 2006 opatrně. Ministr netajil frustraci z manévrování při hledání konsensu v rámci 56 členné organizace. Nutnost konsensu podle De Guchta na jedné straně paralyzovaly zájmy velkých členských států OBSE a na straně druhé posilovala rivalitu účastníků regionálních konfliktů.

Karel De Gucht hodnotí dosavadní výsledky Belgie jako předsednické země OBSE opatrně a v propojení na nadcházející dvouleté členství Belgie v RB OSN (2007-2008). Ministr netají frustraci z manévrování při hledání konsensu v rámci 56 členné organizace. Nutnost konsensu na jedné straně paralyzuje zájmy velkých členských států OBSE a na straně druhé posiluje rivalitu účastníků regionálních konfliktů.

Belgie si pro své předsednictví OBSE vytkla jako jeden z hlavních cílů přispět k řešení zamrzlých konfliktů. Stalo se tak i přesto, že v OBSE nebyl výjimečný názor, který upřednostňoval za dané situace ponechat zamrzlé konflikty v klidu a raději se nepokoušet o jejich vyřešení. Hlavní získaná osobní zkušenost De Guchta spočívá v tom, že v případě těchto regionálních konfliktů nelze s úspěchem navrhovat řešení, které by nemělo podporu Ruska. Toto poznání je také jedním z důvodů, proč chce De Gucht jednat o regionálních konfliktech v rámci OBSE v září t.r. s ruským ministrem zahraničních věcí S. Lavrovem během VS OSN v New Yorku.

I když tedy Belgie nebyla schopna zajistit "žádný zázrak" přispěla podle De Guchta alespoň k vytvoření lepších podmínek pro možné pozdější řešení regionálních konfliktů. To se projevilo například v případě Podněstří v posílení inklinace k federativnímu řešení a zamezení odtržení tohoto regionu od Moldavska. V případě Jižní Osétie to bylo uskutečnění donorské konference v Bruselu, která umožnila získat prostředky na opravu infrastruktury. Ve vztahu k Náhornímu Karabachu naopak De Gucht přiznal, že žádná z jeho diplomatických iniciativ nepřinesla konkrétní výsledek. Ve vztahu k Náhornímu Karabachu vyslovil ministr obavy z toho, že " okénko příležitostí", které měla OBSE k dispozici se zanedlouho s volbami v Arménii zavře.

Optimističtější je ministr De Gucht v otázce možné reformy OBSE. Konkrétní belgické návrhy reformy budou představeny na ministerské Radě OBSE v Bruselu ve dnech 4.-5. prosince 2006. De Gucht je podle vlastních slov odhodlán přispět k vytvoření co nejpříznivějšího klimatu na konferenci, kterým by ztížil případnou protireformní pozici některých členů.