V prvním pololetí 2026 německý export (meziročně a nominálně +3,9 % ) a průmyslová výroba rostly výrazně rychleji, než se očekávalo. Pomohla relativně odolná světová ekonomika a především globální boom investic spojených s umělou inteligencí, který podporuje poptávku po elektronických zařízeních, strojírenském vybavení pro energetiku a dalších průmyslových produktech z Německa. Výrazně oživil i chemický průmysl, který díky íránské krizi (a zvýšení ceny přepravy, resp. narušení obchodních řetězců) čelil menší konkurenci čínských dovozů do Evropy. Až třetina ze 40 největších německých koncernů indexu DAX má letos dosáhnout rekordních zisků (SAP, Siemens, Allianz, Rheinmetall…).

Dalším významným impulsem vyššího růstu jsou výdaje na infrastrukturu a obranu, financované z velké části zvýšeným zadlužením. Mosty, železnice, sanace veřejných budov, nebo satelity a obrněnce pro Bundeswehr - státní zakázky směřují do betonu, oceli i high-tech. Soukromá ekonomika a investice však zatím reaguje podstatně méně dynamicky. Spotřeba domácností, a především podnikové investice zůstávají slabé. Právě v tom spočívá jeden z klíčových paradoxů současného německého růstu: HDP se zvyšuje, ale soukromý sektor zatím neposkytuje dostatečně silný vlastní impuls. Deník Handelsblatt proto popisuje současné oživení jako „Wachstum auf Pump“, neboli růst na dluh. Také nutné zdůraznit, že se nyní jedná o hospodářský růst po třech letech stagnace, resp. recese, a tedy například průmyslová výroba i přesto zdaleka nevyužívá svých kapacit.

„Die Stimmung ist schlechter als die Lage“ 

Dalo by se shrnout, že nálada je tedy horší než skutečná ekonomická situace, což ale neplatí pro krizí skutečně zasažená odvětví jako automotive a část energeticky intenzivního průmyslu. Podle Olivera Holtemöllera z Ekonomického institute v Halle (IWH), který se na prognóze podílel, je současný růst založen na úzkém základu. Vysoké ceny energií, rostoucí sociální odvody, nedostatek pracovní síly, byrokracie a intenzivnější mezinárodní konkurence podle něj nadále zatěžují ekonomiku. Letos dle odhadu ubyde 160 tisíc pracovních míst v průmyslu, i když současně vznikne zhruba stejný počet pracovních míst ve službách.

Významným problémem je právě investiční nejistota. Hospodářské svazy kritizují, že pokud jsou reformní balíčky opakovaně oznamovány, měněny, dlouze schvalovány, nebo odkládány, firmy podle něj odkládají investice. V dlouhodobějším horizontu proto zůstává obrázek podstatně méně příznivý. Přední ekonomické instituty očekávají, že se kolem roku 2028 začne výrazněji projevovat demografický pokles pracovní síly odchodem silné generace "boomerů" do důchodu, který povede ke zpomalování potenciálního růstu. Současně zůstávají vysoké ceny energií, slabé soukromé investice a vysoká regulační zátěž. Podle aktuálního průzkumu Ifo označuje 50 % podniků byrokracii a regulaci za největší problém, před energetickými náklady (27 %) a náklady na práci (22 %).

Krátkodobě je německá ekonomika v lepší kondici, než se ještě před několika měsíci i kvůli válce v Zálivu a vysokým cenám energetických surovin očekávalo. Export, průmysl, veřejné investice a obranné výdaje vytvářejí oživení. Současně však vyšší růst neznamená, že byly nějak zásadně zmírněny strukturální problémy německého hospodářství. Naopak. Slabé soukromé investice, vysoké ceny energie, byrokracie a horšící se demografie nadále ekonomiku zatěžují. Otázkou není tedy to, zda Německo v roce 2026 poroste rychleji, ale zda dokáže tento růst přeměnit v trvale vyšší potenciál německé ekonomiky. V opačném případě ekonomové varují, že tzv. potenciální růst ekonomiky v 30. Letech, odvozený od vývoje demografické křivky a efektivity kapitálu, se bude blížit nule.

Erik Siegl, vedoucí obchodně-ekonomického úseku, Velvyslanectví ČR v Berlíně