O tom, že němčina umí vytvořit složitá slova, není pochyb. V německých obchodních kruzích se kromě cen energií skloňuje momentálně jedno zvlášť kostrbaté slovo, a sice „Lieferkettensorgfaltspflichtengesetz.“ Skrývá se pod ním zákon o povinnostech dodavatelského řetězce, který od 1. ledna 2023 začíná platit ve Spolkové republice Německo. Dlouho připravovaný zákon zavazuje velké firmy, aby prověřovaly jednotlivé dodavatele ve svém dodavatelském řetězci a zajistily, aby jejich vlastní podnikání ani jejich dodavatelé nepoškozovali svou činností jiné lidi ani životní prostředí.

Zákon se zatím týká německých firem nad 3000 zaměstnanců, kterým od ledna 2023 přibývá povinnost ověřovat své dodavatele. Bude tedy nepřímo dopadat i na české firmy, které jsou součástí dodavatelských řetězců německých firem nebo které splňují podmínku počtu zaměstnanců a v Německu mají registrovanou pobočku. K prvnímu lednu 2024 se hranice zákona sníží na firmy s více než 1000 zaměstnanci. Poměrně složité přitom bude již zjistit, kteří zaměstnanci se budou počítat. Například agenturní zaměstnanci započítáni budou, stejně jako zaměstnanci v zahraničí, naopak se nepočítají osvč. Započítáni budou také zaměstnanci dceřiných firem. Kontrolou dodržování zákona je pověřen Spolkový úřad pro hospodářské záležitosti a kontrolu vývozu (BAFA) , který mimo jiné kontroluje také vývoz vojenského materiálu. Na webových stránkách BAFA jsou informace k implementaci zákona. Dalším zdrojem je Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí. 

Firmy budou muset dokládat, že ani jejich dodavatelé nevyužívají otrockou ani dětskou práci a že nediskriminují své zaměstnance. Kromě toho nesmí dodavatelé porušovat ani práva zaměstnanců na shromažďování, na organizování se v odborech, vystavovat zaměstnance nevyhovujícímu pracovnímu prostředí, bránit jim k přístupu k občerstvení, a musí zaměstnance adekvátně platit. Stejně tak nesmí ohrožovat životní prostředí. Povinností firem bude kromě reportingu vytvořit si risk management, provádět pravidelné analýzy rizik, a zavádět preventivní opatření. Nicméně by v případě aplikace zákona mělo platit pravidlo přiměřenosti a firmy by se měly nejprve zabývat nejhoršími problémy, které ve svém dodavatelském řetězci objeví. V případě porušení pravidel budou muset zajistit nápravu. Bude jim hrozit pokuta až 8 milionů EUR nebo v případě firem, jejichž roční globální obrat přesahuje 400 milionů EUR, může být udělena pokuta až ve výši 2 % obratu. Firmy porušující zákon mimo to mohou být vyloučeny z veřejných zakázek. Dohledový orgán BAFA má přitom poměrně rozsáhlé pravomoci včetně možnosti vstoupit do firmy a provádět šetření a požadovat informace.

K nelibosti řady německých firem přitom tento kontroverzní zákon, který někteří přezdívají „byrokratické monstrum“ přichází v době, kdy i německé firmy trpí vysokými cenami energií, dlouhodobým nedostatkem pracovních sil a potížemi s mezinárodními subdodávkami. Zástupci firem se obávají, že nový zákon nakládá německým firmám další byrokratické povinnosti a sníží tak jejich konkurenceschopnost. Mimo to může být pro firmy zvlášť složité v případě nutnosti měnit nyní dodavatele, vzhledem k doznívající pandemii Covid-19 i konfliktu na Ukrajině. CDU, která byla ve vládní koalici v době, kdy byl zákon schválen, nyní dokonce volá po odložení jeho účinnosti.

Německé úřady zdůrazňují, že by všechny firmy bez ohledu na velikost měly dodržovat standardy. Připravily proto online nástroj SME Kompass pro střední a malé firmy, které se mohou obrátit s dotazy k ověřování dodavatelských řetězců a který má pomoct k tomu, aby si firmy samy dobrovolně nastavily vlastní CSR strategii a reporting. 

Autorka: Helena Schulzová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Berlíně