Pietní akt projevem zahájil ředitel Nadace památníku německého odboje prof. Johannes Tuchel, který vysvětlil okolnosti Krvavých nocí v září 1943. Následoval projev MUDr. Tomáše Filipa, pravnuka zde popraveného generála Čs. armády Václava Ždímala, a zakladatele Nadačního fondu FF, který se mj. zabývá odkazem českých obětí nacismu. Závěrečný proslov přednesl velvyslanec Jiří Čistecký a avizoval, že ambasáda si předsevzala organizovat vzpomínkové akce na české oběti v Plötzensee každoročně. 

 projev Johannes Tuchel (PDF, 152 KB)

projev Tomáš Filip (PDF, 112 KB)

projev Jiří Čistecký (PDF, 139 KB)

Pietní setkání pokračovala přednesem jmen, věku a profese 122 Čechů, zavražděných během Krvavých nocí ve dnech 7. až 10. září 1943, a třech jmen obětí, jejichž potomci byli pietnímu aktu přítomni. Jména přečetlo pět mladých Češek a Čechů, kteří v Berlíně pobývají na stážích a pracovně. Za jejich angažovanost a pomoc děkujeme!

Velmi si ceníme osobní přítomnosti několika rodinných příslušníků obětí, dr. Alexandry Hráské,
vnučky Vasila Škracha; dr. Jana B. Uhlíře, pravnuka Jana Uhra; a MUDr. Tomáše Filipa,
pravnuka Václava Ždímala.

Za účast děkujeme také dr. Pavle Plaché z Ústavu pro studium totalitních režimů a Lubomíru Augustinovi
a dr. Janu B. Uhlířovi z Archivu bezpečnostních složek. 

Návazně na úspěšnou výstavu „České oběti Plötzensee“, kterou v létě 2023 připravil Památník německého odboje
v kooperaci s českým historikem dr. Janem Uhlířem, nad níž velvyslanectví převzalo záštitu, by velvyslanectví
v Berlíně chtělo památku českých obětí Plötzensee počínaje letošním rokem uctívat každoročně, a to vždy se zaměřením na konkrétní lidský osud či příběh jednotlivých odbojových skupin.  

Historický kontext 
Věznice Plötzensee byla jedním z hlavních míst, kde byly vykonávány tresty smrti během nacistické okupace. Mezi lety 1940 a 1945 zde bylo popraveno mnoho českých odbojářů, kteří byli odsouzeni k smrti Lidovým soudním dvorem za velezradu, vlastizradu a další politické delikty. Celkově bylo v Plötzensee popraveno téměř 3000 lidí,
z toho 671 občanů bývalého Československa. 

Výstava 
V roce 2023 vznikla pod záštitou Velvyslanectví ČR v Berlíně výstava "České oběti v Plötzensee", kterou připravil berlínský Památník německého odboje v kooperaci s dr. Janem Uhlířem. Výstava představuje osudy vybraných dvaceti osobností z různých profesních a odbojových skupin, jako jsou důstojníci Československé armády, členové Obrany národa a další. V berlínském památníku byla otevřena v červenci 2023, v září proběhla pod záštitou Markéty Pekarové Adamové v prostorách Parlamentu ČR a v r. 2024 v pražském Goethe Institutu spolu s edukativním doprovodným pásmem akcí.  

Dokumentace 

Památník německého odboje a Památník Berlin-Plötzensee – „Kniha mrtvých“

 

Archiv bezpečnostních složek:
Z archivního fondu 141. České oběti Plötzensee
Jedná se o online vzdělávací projekt Archivu bezpečnostních složek mapující představitele domácího protinacistického odboje a spolupracovníky čs. vojenské zpravodajské služby z řad Němců s čsl. občanstvím, kteří zahynuli na centrálním popravišti Třetí říše v Berlíně-Plötzensee. Zde byli v letech 1940–1945 popravováni přední představitelé domácího protinacistického odboje odsouzení k trestu smrti Lidovým soudním dvorem pro velezradu, vlastizradu a napomáhání nepříteli. Jde celkem o 617 osob. Cílem projektu je vytvoření kompletního seznamu obětí, které zahynuly v Berlíně-Plötzensee a zveřejnění základních dat, včetně životopisů, fotografií a vybraných archiválií ke každému jednotlivci.
Projekt je založen především na studiu archiválií z fondu Německé soudy v Říši (141) Archivu bezpečnostních složek a fondech uložených ve Spolkovém archivu v Berlíně-Lichterfelde. Archivní materiál, z něhož byl fond Německé soudy v Říši (141) sestaven, byl do tehdejšího Československa předán Německou demokratickou republikou v roce 1956. Šlo o 70 zapečetěných papírových pytlů. Nově vzniklý fond se stal součástí Studijního ústavu Ministerstva vnitra. Původně byl rozdělen do 457 archivních kartonů. Vyhodnocován byl od října 1956 do února 1957 s konstatováním, že materiál vznikl v letech 1939–1945 na základě činnosti 1) německých lidových soudů, 2) německého zemského soudu v Berlíně, 3) zvláštních německých soudů [a dále obsahuje] 4) kontrolní spisy něm. min. justice, 5) různé zprávy a protokoly vyšetřovaných osob gestapem, které gestapo předávalo německým soudům. Soudní spisy v drtivé většině případů obsahují průřez materiálů od zatčení gestapem až po účet za vyhlášku o popravě a dokonale dokládají nejen průběh vazby a soudního líčení, ale i reakce odsouzeného v konkrétních situacích (výslechy, soud, obsah žádosti o milost, korespondence s rodinou, hodnocení vězně z pohledu představitelů gestapa a vězeňských institucí atp.). Význam fondu Německé soudy v Říši (141) je z hlediska interpretace domácího protinacistického odboje zcela zásadní. Lze jej dokonce označit za nezastupitelný. Fond Německé soudy v Říši (141) byl roku 1990 badatelsky nepřístupný. Jeho plošný výzkum zahájil Archiv bezpečnostních složek v roce 2024.
Významným partnerem tohoto projektu je Památník německého odboje v Berlíně.
Garantem projektu je PhDr. Jan B. Uhlíř, Ph.D. (jbuhlir@volny.cz).

Zdroj: https://www.abscr.cz/ceske-obeti-plotzensee/

 

Ústav pro studium totalitních režimů: 
Dokumentace popravených Čechoslováků za druhé světové války v Berlíně-Plötzensee
Ke stěžejním projektům výzkumu období nacistické okupace patří postupná dokumentace obětí druhé světové války z řad občanů protektorátu Čechy a Morava, respektive odsouzených soudy činnými jak v protektorátu, tak na území německé říše.
Pro hlubší poznání této problematiky jsou nepostradatelné fondy č. 134 (Německé soudy v protektorátu) a č. 141 (Německé soudy v říši) uložené v Archivu bezpečnostních složek (ulice Na Struze 3, Praha 1). Zvláštní pozornost chceme věnovat popraveným československým odbojářům a mapovat jednotlivá místa, vězeňská zařízení a popraviště, kterými prošli a která se pro ně stala osudnými. Prvním takovým počinem je vytvoření soupisu československých občanů popravených v letech druhé světové války v berlínské věznici Plötzensee. Dnes se na tomto místě nachází Památník Plötzensee (Gedenkstätte Plötzensee: www.gedenkstaette-ploetzensee.de), který eviduje v letech 1933–1945 téměř 3000 popravených – z toho přibližně 700 občanů bývalého Československa. Čechoslováky popravené v Plötzensee odsoudil v převážné většině Lidový soudní dvůr v Berlíně, z části pak berlínský zvláštní soud. Objevíme mezi nimi muže i ženy, mladistvé i staré, především pak lidi středního věku všech společenských vrstev a povolání. V naprosté většině rozsudků převládají politické důvody (příprava velezrady, napomáhání nepříteli, vlastizrada, velezrada, zpravodajská činnost, špionáž a další), v menší míře pak hospodářské či kriminální delikty. Čechoslováci zaujímají mezi příslušníky jednotlivých národů, co do počtu popravených v Plötzensee, druhé místo, což je jedním z dokladů odhodlanosti obyvatel českomoravského protektorátu přispět k porážce nacistického Německa a obnovit tak samostatný stát.
Připomenutí jmen a životních příběhů těch, kteří vstoupili do protinacistického odboje a zaplatili za to vlastním životem, rozšiřuje rozměr prostého historického bádání i o morální dimenzi: Neměli bychom zapomínat na ty jedince, kteří se činorodě podíleli na uchování národního charakteru a bojovali za svobodu pospolitosti, jejíž byli součástí. Přičemž Plötzensee představuje jedno z mnoha míst, kde toto jejich úsilí bylo tragicky ukončeno. Prameny a výsledky našeho výzkumu budou průběžně prezentovány v podobě článků a studií (časopis Paměť a dějiny, sborník Securitas Imperii) a výstupů na webových stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů.

Zdroj: https://www.ustrcr.cz/uvod/popraveni-plotzensee/

 

Reportáž České televize o pietní akci