Aktuální makroekonomické ukazatele, které byly v průběhu 3. čtvrtletí oficiálně publikovány, uvádějí například, že růst HDP za 1. pol. 2018 dosáhl 4,5 %, což je třetí nejvyšší v Evropě. Pro celý rok 2018 je nyní aktualizována prognóza růstu HDP ve výši 4 %. Budoucí vize srbské vlády, aby Srbsko v jednom z nejbližších tří let dosáhlo nejvyššího meziročního nárůstu v rámci všech evropských (nikoliv jen balkánských) zemí, má proto dosti reálný základ.

Posilování ekonomické výkonnosti dokládají i další makroekonomické faktory (Pozn. údaje jsou zveřejněny k červenci 2018 – poslední dostupné statistiky). Nárůst exportu dosahuje 8,5 %. Průmyslová výroba se zvýšila o 3,1 %. Navyšuje se výrazně i  cestovní ruch, který zaznamenal za prvních sedm měsíců celkem 1,9 mil. turistů, z toho polovina ze zahraničí s meziročním navýšením o 14 %.

Veřejný dluh představuje cca 24 mld. EUR, což je 59,6 % HDP. Zájem srbské vlády je ještě ambicióznější s cílovou hranicí 45 %. Tím by mělo být garantováno, že tato balkánská země bude mít dostatečnou rezervní zónu pro případ jakékoliv další potenciální ekonomické či bankovní krize. Rozpočtové saldo bylo vykázáno dokonce s přebytkem 49,1 mld. RSD (tj. 0,4 mld. EUR).

Hodnota inflace na meziroční bázi činí 1,1 %. V poslední době roste v Srbsku přitom i čistá průměrná mzda (nyní 49.226 RSD, tj. cca 417 EUR) a HDP na obyvatele se také pomalu zvyšuje. Aktuální rating uváděný společnostmi Standard and Poor´s a Fitch Ratings je na úrovni „BB“.

O ekonomické situaci Srbska jednali v září zástupci vlády s představiteli Mezinárodního měnového fondu. Mise MMF se uskutečnila po schválení nového poradenského programu pro Srbsko „The Policy Coordination Instrument“. Delegace doporučila urychlení strukturálních reforem a mj. odsouhlasila klíčové parametry rozpočtu na r. 2019, který mj. předpokládá fiskální deficit pouze ve výši 0,5 % HDP.

Další významné jednání proběhlo ve 3. čtvrtletí 2018 se zástupci Světové banky, v rámci kterého představilo ministerstvo financí čtyři hlavní priority země, konkrétně – reformu daňové správy, rozvoj a růst hospodářství, další privatizaci a restrukturalizaci státních podniků a kapitálové investice. Bylo zároveň potvrzeno, že na začátku roku 2019 bude ustavena komise pro kapitálové investice, která se bude zabývat největšími projekty v zemi a podle specifické metodiky určí, které z nich mají prioritu.

Ve zprávě o západním Balkánu pod názvem „Vyšší, nicméně křehký růst“  odhaduje Světová banka, že ekonomika Srbska dosáhne 3,5 % v tomto roce a poroste na 4 % v r. 2020. Dále uvádí, že rozpočet Srbska zaznamenal kladné saldo v první polovině roku a předpokládá se, že do konce roku dosáhne hodnoty +0,6 % HDP. Díky tomu se daří trvale snižovat veřejný dluh, nicméně investice soukromého sektoru nadále zůstávají na nízké úrovni (17 % HDP). Obdobně jako u MMF bylo konstatováno, že projekce navýšení růstu ekonomiky je závislá na dynamice strukturálních reforem a pokroku v přístupových jednáních s EU.

Je nesporné, že srbské ekonomika se aktuálně nachází na vzestupné trajektorii s dostatečnou perspektivou do dalších let. Tím se stává tato největší země západního Balkánu atraktivnější pro zahraniční podnikatele, českých nevyjímaje.

Zpracoval: M. Čančík, rada - vyslanec, Velvyslanectví České republiky v Bělehradu