Stav srbské ekonomiky

Je  pochopitelné, že srbské voliče nejvíce zajímá a tíží vysoká nezaměstnanost. Ta dosáhla již v listopadu 2011 23,7%. Přestože od počátku roku nejsou k dispozici oficiální statistiky, je zřejmé, že nezaměstnanost v posledních měsících dále roste.

Přispívá tomu mimo jiné reálný pokles průmyslové výroby (v lednu meziročně o 2%, v únoru o 12,8%) i maloobchodních tržeb (v lednu meziročně o 3,2%, v únoru o 4,7%). V prvních dvou měsících 2012 klesl celkový srbský vývoz o 9,9%, dovoz vzrostl o 4,5%.

V této situaci je zřejmé, že ekonomika nevytváří nová pracovní místa. Růst HDP plánovaný v zákoně o státním rozpočtu na letošní rok (1,5%) tak zřejmě zůstane nedostižným snem.

Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své aktuální předpovědi očekává růst srbského HDP letos o 0,5%, což někteří analytici  považují i tak za optimistický odhad.

Jediným příslibem do budoucnosti je rozjetí výroby v továrně FIAT v Kragujevaci v polovině dubna 2012. Spuštění výroby je výrazně využíváno v předvolební kampani vládních DS a URS (s kolaterálním efektem mediální přestřelky, kdo se o tuto investici více zasloužil). Továrna FIATU již začala na sebe nabalovat investice zejména italských subdodavatelů. Klíčovou otázkou je, jak si v Kragujevaci vyráběný model FIAT 500L povede na evropském trhu.

Naopak značná nejistota nadále trvá ohledně železáren Smederevo, které byly 31.01. t.r. prodány zpět srbskému státu společností US Steel za  cenu 1 USD. Od té doby byla výroba po dlouhou dobu zastavena a srbská vláda nyní vyhlásila výzvu pro předkládání nabídek pro jejich opětovnou privatizaci.

Podle posledních údajů Národní banky Srbska z 29. března t.r. je v Srbsku 58.892 firem se zablokovanými účty, kde je blokováno celkem 173 miliard dinárů.

Státní rozpočet

Ovšem největším problémem (např. podle ekonomického analytika S. Stamenkoviće), který bude Srbsko muset urychleně řešit, je vývoj státního rozpočtu. Pan Stamenković připomíná odhad Fiskální rady Srbska, že výše deficitu státního rozpočtu v prvním kvartále t. r. pravděpodobně byla více než dvojnásobná oproti deficitu dojednanému při uzavírání nové preventivní dohody s MMF, respektive vyšší o 30 miliard dinárů.

Fiskální rada oznámila, že deficit státního rozpočtu v roce 2012 muže dosáhnout až 5% HDP, což by mimo jiné znamenalo porušení dohod s MMF (předpokládal se maximální deficit ve výši 4,25% HDP).

Veřejný dluh byl v roce 2008 29,2 % HDP, ovšem koncem roku 2011 již 45,8 % HDP přičemž celkové zahraniční zadlužení překročilo 24 miliard EUR, tedy 74 % HDP. To je sice stále pod úrovní vysoké zadluženosti ve smyslu kritérií Světové banky (80 % HDP), ale je viditelné, že se za poslední čtyři roky zahraniční zadluženost Srbska výrazně zvýšila.

Výše veřejného dluhu již koncem loňského roku překročila mez stanovenou MMF i domácí legislativou (45 % HDP).

Kurz srbského dináru vůči EUR

Pokud se deficit státního rozpočtu prohloubí, není možné očekávat realizaci preventivní dohody s MMF. Delegace MMF přerušila dne 9.2.2012 jednání o první revizi dohody (její sjednání je podmínkou pro reálné čerpání nízko úročené půjčky ve výši 1 mld EUR) a to až do provedení úprav státního rozpočtu. Jestliže se první revize dohody neuzavře, klesne přitažlivost Srbska pro investory a zvýší se tlak na devizové rezervy a kurz dináru.

Národní banka Srbska od začátku roku umístila na trh přes půl miliardy EUR, přesto kurz dináru klesl od začátku roku ze 105,86 RSD/EUR na současných 111,48 RSD/EUR. Další oslabení kurzu RSD vůči EUR by mělo dopad nejen na výši zadlužení vůči zahraničí ve srovnání s domácí ekonomikou, ale také přímý dopad na značnou část populace.

Přes opakované kampaně o dinarizaci ekonomiky má řada srbských firem a občanů nejen půjčky v zahraničních měnách, ale EUR se často využívá při transakcích uvnitř Srbska, (pozn.: časté je např. placení nájemného v EUR).

Předpokládaný vývoj po volbách

Podle vyjádření ekonoma M. Kovačeviće jsou dosavadní úsporná opatření srbské vlády nedostatečná. Je nutné se více zaměřit na zvýšení výběru daní. Pokud se naplní předpokládané zpomalení růstu ekonomiky na úroveň kolem 0,5 procenta (proti 1,6 procentnímu růstu předpokládanému ve státním rozpočtu), budou zapotřebí závažná úsporná opatření včetně  zmrazení mezd a penzí.

Spolupracovník Ústavu pro výzkum trhu S. Djoković zdůrazňuje, že stabilizace kurzu dináru je možná až po uzavření dohody s MMF. Podle jeho předpokladu bude MMF při uzavírání nové dohody tentokrát náročnější, bude striktně vyžadovat reformu veřejného sektoru, snížení veřejných výdajů a veřejného dluhu.

Podle jeho slov je jisté, že bude následovat propouštění státních zaměstnanců a parametrická změna důchodového systému, která zahrne prodloužení věku odchodu do důchodu a možná i zmrazení penzí. Nevyhnutelnou součástí reformy bude daňová reforma a zvýšení  DPH.

V posledním srbském vydání magazínu „Průvodce pro finanční a tržní trendy“ se předpokládá inflace do konce roku 2012 ve výši 8 až 9 %, trvání nestability kurzu dináru a zvýšení DPH.

Také guvernér Národní banky Srbska D. Šoškić oznámil, že snížení inflace na 2 % procenta na počátku roku 2012 a dubnová deflace neznamená, že je plně zažehnáno riziko růstu inflace. Po ukončení platnosti nařízení o omezení marží pro některé potravinářské výrobky během léta je možné očekávat nový růst cen.

Komentář ZÚ:

Bez ohledu na výsledky květnových voleb, bude nová vláda muset urychleně přistoupit k úpravě státního rozpočtu a k přijetí úsporných opatření. Teprve poté bude možné dokončit jednání s MMF. Možnost čerpat úvěr ve výši 1 mld EUR by sehrála klíčovou roli při stabilizaci RSD, kde budou pokračovat tlaky na další oslabování (zejména v důsledku negativní platební bilance, která se dále prohlubuje).

S ohledem na nižší cenovou hladinu lze očekávat zvýšení DPH, spotřebních daní a zřejmě také cen elektřiny, vody atd. (u nich je dosud akcentován sociální rozměr a jsou drženy státními a obecními podniky uměle nízko). Další opatření (propouštění zaměstnanců, zvyšování přímých daní) by s ohledem na vysokou míru nezaměstnanosti měla omezený účinek.

Specifický osud zřejmě čeká projekty dopravní infrastruktury. Je zřejmě, že ani současné či nedávné masivní a intenzivní práce na řadě projektů (načasování jejich otevření nebo zahájení prací bylo pochopitelně směřováno do posledního roku před volbami) nedokázaly srbskou ekonomiku zatím rozhýbat k lepším výkonům.

Otázkou je jejich budoucnost z důvodu předpokládaných úsporných opatření. Jednou z klíčových podmínek MMF je navíc snížení rozpočtových záruk pro úvěry státních podniků a zde se jedná často právě o infrastrukturní projekty.

Je tedy zřejmé, že po jaru, plném politických předvolebních slibů o skvělé budoucnosti Srbska čeká srbské občany další, a tentokráte zřejmě razantnější, utahování opasků. Nezaznamenali jsme, že by tato realita byla v předvolební kampani kteroukoliv z politických stran (včetně opozičních) výrazněji reflektována nebo využívána.

Na závěr informujeme, že v srbském tisku (B92, Beta, Tanjug) se objevily informace o tom, že jedním ze zájemců o opětovnou privatizaci Smederevských železáren je také ruský Bumaš AS spolu s plzeňskou Pilsen Steel s.r.o.(části dřívější Škoda a.s. Škoda Hutě Plzeň a Škoda Kovárny Plzeň v současnosti vlastněné ruským kapitálem).