Guvernér Národní banky Srbska Radovan Jelašić  (RJ) podal dne 23.3.2010, po šesti letech působení ve funkci, demisi.  Na pravidelné tiskové konferenci uvedl, že odstupuje z funkce z osobních důvodů bez žádných politických nátlaků. Ve funkci setrvá až do zvolení nového guvernéra srbským parlamentem.

Demise RJ zaskočila jak ekonomickou odbornou veřejnost, tak i politické činitele.  Prezident B. Tadić a premiér M. Cvetković (MC) vyjádřili politování, ale i porozumění pro tento osobní čin.

Podle MC vedl odstupující guvernér Jelašić Národní banku Srbska dobře, bez ohledu na občasné rozlišné názory mezi vládou a centrální bankou. Vztahy NBS a srbské vlády byly v zásadě dobré a všechny sporné otázky byly řešeny konstruktivním jednáním. Demise guvernéra nebude destabilizovat finanční systém, ani negativně neovlivní rating Srbska a jeho makroekonomickou stabilitu. Nový guvernér bude zvolen ve standardním řízení v průběhu několika následujících měsíců.

Ministr ekonomiky a stranický kolega Jelašiće Mladjan Dinkić m.j. uvedl, že Národní banka ztratila silného guvernéra, který šest let úspěšně zachovával stabilní měnovou politiku. Zároveň prosazoval přísnou kontrolu bank, která umožnila bezproblémové fungování bankovního systému. RJ vždy jednal profesionálně a plně nezávisle, mimo stranickou příslušnost. Takovým by měl být i jeho nástupce. 

V odborné veřejnosti převládá názor, že guvernér odstoupil z důvodu nesouhlasu s vládní kurzovou politikou, resp. nátlaku na centrální banku na výraznější ovlivňování ochrany domácí měny. Jeho úsilí zachovat nezávislou kurzovou politiku zároveň neodpovídalo tzv. importní lobby a firmám, které jsou velkými dlužníky. Experti se obávají, že nový guvernér Srbska bude více naslouchat výkonné moci.

Na tiskové konferenci RJ uvedl, že největší výzvou v srbské ekonomice zůstává běžná spotřeba, přičemž zdůraznil, že zvýšení mezd ve veřejném sektoru a důchodů by nemělo být politickou, nýbrž především ekonomickou kategorií. Teprve v případě dodatečných finančních prostředků, resp. vyšších, než očekávaných příjmů, by bylo vhodné zvážit, jak s těmito dodatečnými prostředky naložit.

Rok 2010 přináší oživení ekonomiky, resp. růst HDP v odhadované výši 1,5%, který bude založen na růstu investic a vývozu. Nicméně, vedle oživení ekonomiky  se předpokládá i zvýšení deficitu platební bilance státního rozpočtu na 8% HDP na konci t. r. (2,5 mld. EUR), oproti 5,7% v loňském roce. Přitom se očekává příliv přímých zahraničních investic ve výši cca 1,5 mld. EUR, což by při plánovaném zvýšení zadlužení ve výši 1,3 mld. EUR zajistilo krytí zvýšeného deficitu platební bilance.

NBS se rozhodla snížit úrokovou sazbu z 9,5% na 9%, díky snižování míry inflace a pokračujícímu zmrazení mezd a důchodů. Predikovaná inflace ke konci r. 2010 činí 6% +/- 2%.