České zkušenosti, základní právní a strategický rámec odpadového hospodářství, nakládání s odpady – materiálové a energetické využívání a odstraňování vybraných odpadů, výrobků s ukončenou životností, které byly vybrány srbskou stranou jako hlavní body k diskuzi během semináře představil Jaromír Manhart, expert ze Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR). Během svého vystoupení povzbudil Srbsko v dalším rozvoji a jako jeden z klíčových předpokladů jeho modernizace označil zintenzivnění snah směrem k primárnímu třídění odpadu a oddělenému sběru bioodpadu. Právě v těchto oblastech se podle něj nabízí prostor pro další rozvoj systémů nakládání s odpady a využití zkušeností z České republiky. Velice potřebná je také projektová činnost pro komunální služby v nastavení systému sběru odpadů nebo rozvoj výstavby a provozu sběrných dvorů, které v Srbsku citelně chybí. Seminář tak částečně propojil téma nedávné srbské návštěvy České republiky z počátku září 2026 v rámci projektu ekonomické diplomacie (PROPED).

Jaromír Manhart dále zdůraznil důležitost přístupového procesu do EU a členství v Unii jako takové, pro nastartování procesů v ČR. Bez finanční pomoci z Bruselu bychom nebyli schopni tak rychlého pokroku v diskutované oblasti, jakou vidíme nyní.

Na diskuzi o financích navázal Jiří Jirásek ze společnosti Aspiro, který sdílel své zkušenosti s modely financování opatření zaměřených na snižování emisí. V této oblasti poukázal na důležitost finančních instrumentů, nikoliv grantů (!), a to, že státní peníze je třeba nasměrovat tam, kam nemohou finance komerční. Na české zkušenosti navázala prezentace investičních potřeb v oblasti životního prostředí v Srbsku, kdy srbští kolegové zdůrazňovali problémy s rozpočtovými kapacitami státu v oblasti dekarbonizace průmyslu a vyzývali k uvědomění si, že se jedná o dlouhodobou investici v zájmu státu.

Ředitel odboru cirkulární ekonomiky, Nebojša Vraneš, poté soustředil svou prezentaci na vysvětlení srbské pozice, legislativnímu základu a potenciálu pro česko-srbskou spolupráci. Při uvažování o aktivitách spojených s cirkulární ekonomikou a zelenou agendou obecně, by proto české subjekty měly mít na vědomí srbský Program rozvoje cirkulární ekonomiky pro roky 2026-2030 s navazujícím akčním plánek z dubna 2026, stejně tak jako Strategii ochrany životního prostředí v Srbsku do roku 2033 – tzv. „Zelená agenda pro Srbsko“. První z dokumentů se soustředí na nakládání s odpadem, vodu, obnovitelné zdroje energie a energetickou efektivitu, dále také inovacemi a digitalizací. Operativně jde v prvé řadě o podporu businessu v přechodu na cirkulární ekonomiku, posílení municipálních kapacit či nakládání s odpady. Program „Zelené agendy pro Srbsko“ se poté soustředí na podporu dekarbonizace průmyslu, zlepšení ovzduší či udržitelné zemědělství ve vesnických oblastech.

Výše zmíněná témata nabízí jasný směr pro zájemce o srbský trh hledající řešení spojené s oběhovým hospodářstvím. Třídění odpadu a související řešení – např. kompostéry, velkoobjemové kontejnery či drtiče stavebního odpadu, jsou něčím, co Srbsko bude jistě potřebovat. Dále jde o řešení spojené s kontrolou emisních norem, laboratorní technologie i měřicí přístroje nebo čištění odpadních vod. Samozřejmostí je digitalizace i celková modernizace výrobních linek zaměřená na nízkou energetickou spotřebu či přenos know-how, jak využít vedlejší produkty a odpad z průmyslové výroby. Oblast udržitelného zemědělství nabízí také řadu možností pro český business, zde třeba i ve spojení s českou účastí na EXPO 2027 v Bělehradě. To proto, že jedním z tématem českého pavilonu má být právě např. udržitelné zemědělství a využití vesmírných technologií za tímto účelem.

Téma výzkumných a inovativních projektů bylo na akci prezentováno ze strany české společnosti Materiálový a metalurgický výzkum (MMV), která zde nastínila i další perspektivní oblasti spolupráce – např. v oblasti obranně-průmyslové a konkrétně pak dronů. Projekt CirkAreny v Třinci, s kterým je MMV úzce spojena, nabízí srbským partnerům velký potenciál pro spolupráci ve výzkumné oblasti. CirkArena může působit jako magnet pro řadu elitních vědců z celé Evropy, včetně Srbska.

Pavel Daněk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bělehradě

Hana Marie Kuželová, stážistka, Velvyslanectví ČR v Bělehradě