Ještě před proklamací ČSR v říjnu 1918 a bezprostředně po ní působily v Jugoslávii tři československé nediplomatické zastupitelské mise, jež obstarávaly zejména agendu repatriační. "Úřad zástupce ČSR" v Lublani vedl styčný úředník ministerstva železnic, "úřad plnomocníka ČSR" v Záhřebu vznikl z podnětu Národního výboru a úřad v Bělehradě byl pověřen prozatimní československou vládou v Paříži organizací odvodů dobrovolníků.

Antonín Kalina, čs. vyslanec v Království SHS 1919 - 1923.

Budoucí hospodářská a politická spolupráce mezi Jugoslávií a ČSR, jež měla také posílit pozici obou zemí na pařížské mírové konferenci, byla podnětěm k brzkému navázání diplomatických styků ještě v průběhu příprav mírové konference. 29. prosince 1918 jugoslávská strana zažádala o agrément pro svého vyslance v ČSR I. Hribára. 9. ledna 1919 byl nótou sdělen československý souhlas s jeho přijetím a z tohoto aktu vyplývá navázání diplomatických styků ČSR a Jugoslávie. Československá strana zažádala o agrément pro A. Kalinu 15. března 1919, souhlas jugoslávské strany byl sdělen 26. března 1919. Odevzdáním pověřovacích listin A. Kaliny 11. června 1919 v audienci u krále SHS oficiálně zahájil svou činnost československý zastupitelský úřad v Bělehradě.

Plná moc k výměně ratifikačních listin.

Po 15. březnu 1939 přestaly diplomatické styky mezi ČSR a Jugoslávií existovat, protože Jugoslávie uznala tzv. Slovenský štát. Po zatažení Jugoslávie do války a vytvoření exilové vlády v Londýně bylo mezi jugoslávskou a československou vládou v Londýně dohodnuto, že styky mezi oběma zeměmi nebudou pokládány za přerušené. Dne 3. září 1941 na základě zmocnění prezidenta E. Beneše a v souladu s dispozicí ministra zahraničních věcí J. Masaryka navštívil vyslanec J. Lípa jugoslávského ministra zahraničních věcí Ninčiče v souvislosti s pokračováním svého poslání jako diplomatického zástupce u jugoslávské vlády v Londýně. Jugoslávský ministr potvrdil při této návštěvě, že jugoslávská vláda uznává kontinuitu jeho původní akreditace.

Jaroslav Lípa, čs. vyslanec v Království SHS 1938-1939.

Dne 24. dubna 1946 jugoslávská strana vyjádřila souhas s československým návrhem na povýšení diplomatického zastoupení na úroveň velvyslanectví. Diplomatické styky jsou naplňovány prostřednictvím titulářů akreditovaných v obou zemích.

 

Velvyslanci a vyslanci Československa a České republiky na ZÚ Bělehrad

1919-1923	Antonín KALINA
1923-1930	Jan ŠEBA
1930-1933	Robert FLIEDER
1933-1935	Pavel WELLNER
1935-1938	Václav GIRSA
1938-1939	Jaroslav LÍPA
1945-1948	Josef KORBEL
1948-1954	Jiří TAUFER
1954-1960	Vilém PITHART
1960-1962	Bedřich ŠVESTKA
1962-1966	Antonín KROUŽIL
1966-1968	Ladislav ŠIMOVIČ
1968-1969	Otto KLIČKA
1969-1975	Jozef NÁLEPKA
1975-1982	Oldřich PAVLOVSKÝ
1982-1986	Bohumil ŠIMÁČEK
1986-1990	Ján HUSÁK
1990-1993	František LIPKA
1993-1995	Josef HEJSEK*
1995-2000	Ivan BUŠNIAK
2000-2004	Judita ŠŤOURAČOVÁ
2004-2008	Ivan JESTŘÁB
2008-2013	Hana HUBÁČKOVÁ
2014-2018	Ivana HLAVSOVÁ
2018-2024	Tomáš KUCHTA
od r. 2024	Jan BONDY

* pověřen řízením