Kondice čínské ekonomiky je mezi ekonomy stále častěji skloňovaným tématem, přestože zpomalení růstu bylo loni oproti roku 2017 pouze 0,3 procentního bodu. Pokud bychom ale růst srovnávali s hodnotami let 2012 a 2013, kdy dosahoval růst HDP 7,7 %, tak se již jedná o pokles o více než jeden procentní bod. Současné nezpochybnitelné zpomalení růstu ekonomiky, potvrzené čínskými úřady, bývá řadou analytiků zpochybňováno, jelikož se obávají, že by ve skutečnosti mohla být situace ještě nepříznivější, než jak uvádí oficiální státní statistiky. I proto se čínští představitelé tyto pochyby snaží svou rétorikou a činy co nejvíce vyvrátit.

Například na konci ledna 2019 viceprezident Wang Qishan při svém vystoupení na Světovém ekonomickém fóru v Davosu naléhal na investory, aby nepanikařili, jelikož zpomalení čínské ekonomiky je zveličováno. „V roce 2019 bude mnoho nejistot, ale jisté je, že růst Číny bude pokračovat a bude udržitelný“, pronesl Wang Qishan v Davosu. Čína se svůj růst snaží podpořit opatřeními jako je snižování daní, většími výdaji na infrastrukturu a volnější měnovou politikou. Pro Čínu je také podstatné, aby se jí podařilo vyřešit obchodní válku s USA, což by zemi mělo zajistit stabilnější růst ekonomiky.

Čínská inflace se v roce 2018 zvýšila o půl procentního bodu na hodnotu 2 %, což představuje nižší míru než v předchozích letech 2012-2014 nebo 2016. Naopak čínská nezaměstnanost se stabilně pohybuje kolem čtyř procent a od roku 2017 se drží na hodnotě 3,9 %. Důležitým ekonomickým parametrem je také chování obyvatel. Podle oficiálních zdrojů čínští zákazníci v loňském roce zvýšili své výdaje o téměř 10 %. Na druhou stranu se prodej některých segmentů snížil, například prodej automobilů poprvé po dvaceti letech klesl.

Oblasti, ve kterých mohou čeští exportéři najít uplatnění, je v Číně stále celá řada. V zemědělském a potravinářském průmyslu je nejperspektivnější vývozní artikl především český chmel, slad, sušené mléko, hroznový olej či krmiva pro psy a kočky. Potenciál ve strojírenském průmyslu je pro české exportéry možný vnímat v oblastech, které navazují na letecký, automobilový, těžební průmysl či na energetiku a zdravotnictví. V poslední době se do Číny z ČR dovážely protahovací stroje, stroje obráběcí pro broušení, lapování, leštění a stroje k obrábění, broušení ozubených kol. Současný směr se ubírá směrem k inovacím a modernizaci strojírenství. Možnou spolupráci mezi oběma zeměmi lze vidět i v posílení vědecké a technologické inovaci nebo kooperaci v oblasti výrobních kapacit.

V rámci energetického průmyslu lze najít několik oblastí pro české energetické (jaderné) firmy, ve kterých by bylo možné spolupracovat či dodávat technologie. Kromě zkušeností s technologií VVER a subdodávek do reaktorů mají české firmy zkušenosti také v oblasti jaderné bezpečnosti. V oblasti zdravotnictví a farmaceutického průmyslu spočívá potenciál pro zahraniční firmy hlavně v oborech, které kladou důraz na inovace a nové technologie. Příkladem mohou být společné podniky pro výzkum a léčbu nádorových onemocnění či vakcín, potenciál má také segment screeningových pracovišť, poradny zdravého životního stylu a pojišťovnické služby či pomůcky domácí péče. Dováženy jsou dále nejrůznější diagnostické přístroje a vybavení.

Informační a komunikační průmysl je v posledních letech výrazně podporován na úrovni centrální i regionálních vlád. Pro zahraniční společnosti představuje příležitosti především trénink, expertíza a konzultace v high-tech oblastech, či spolupráce na vývoji. V oblastech e-commerce a IT outsourcing se českým firmám také otvírají možnosti, jak působit na čínském trhu.  V oblasti letectví představuje Čína jeden z nejrychleji rostoucích trhů na světě. Do roku 2030 je plánováno vybudovat až 1600 nových letišť. Zároveň se během následujících 20 letech bude poptávat více než 5000 malých a středních letadel. Čína se chce stát v civilním letectví světovou jedničkou. Proto lze vnímat značný potenciál jak ve výstavbě a rekonstrukci letišť, tak ve všech dalších oblastech všeobecného letectví.

Pro společnosti, které na čínském trhu již působí, je také důležitá cílená reklama svých produktů. Velký boom zažívá především internetová reklama.  Ta tvoří největší podíl z celku, jde na ni kolem 57 % veškerých výdajů na reklamu. Naproti tomu výdaje na televizní reklamu jsou kolem 31 % a každoročně klesají. Hlavním motorem růstu v rámci digitální reklamy jsou chytré telefony. 95 % čínských uživatelů internetu se k němu připojují pomocí mobilních zařízení. Na konci roku 2016 bylo v Číně 731 milionů uživatelů internetu. Dalším trendem je cílená reklama prostřednictvím mobilní aplikace WeChat, kterou používá drtivá většina Číňanů. V roce 2017 aplikaci užívalo denně průměrně 570 milionů uživatelů, měsíčně pak aplikaci použilo až kolem 670 milionů uživatelů.

Jak je z oborových příležitostí a aktivit České republiky v Číně zřejmé, je stále ten správný čas, i přes zpomalující se hospodářský růst, se na čínském trhu prosadit se svými kvalitními výrobky a službami.

Zastupitelský úřad ČR v Pekingu a kanceláře agentury CzechTrade (Peking, Šanghaj, Kanton, Chengdu) rádi pomohou a poskytnou podporu všem českým exportérům při své prezentaci, tak se samotným etablováním na čínském trhu. Pro podrobnější informace a aktuální příležitosti doporučujeme pravidelně sledovat stránky Velvyslanectví ČR v Pekingu a portálu pro podnikání a export, či nás osobně kontaktovat.

Jakub Hornek, stážista Velvyslanectví ČR v Pekingu