Na konci roku 2023 čínská vláda uvedla, že ekonomika malé nadmořské výšky bude jedním z klíčových odvětví, které budou hrát zásadní roli v budoucím rozvoji Číny.  Od té doby pro tento sektor všech 31 provincií a samosprávných regionů vydalo související podpůrné politiky, přičemž mnohé z nich jej rovnou povýšily mezi svá budoucí přední průmyslová odvětví.

Hlavními centry čínské ekonomiky malé nadmořské výšky jsou provincie Kuang-tung a samosprávné město Šanghaj. V roce 2022 produkce dronů v Šen-čenu v provincii Kuang-tung dosáhla téměř 75 miliard jüanů (10,5 miliardy dolarů), což představuje 70 % globálního tržního podílu v segmentu spotřebitelských dronů. Šen-čen byl rovněž v roce 2023 prvním čínským městem, jež zavedlo legislativu specificky zaměřenou na ekonomiku malé nadmořské výšky.

Ekonomika malé nadmořské výšky není pouze „hudbou vzdálené budoucnosti“. V praxi jsou již v provozu letecká taxi v Šanghaji a Šen-čenu.  Zatímco zde se stále jedná o člověkem řízenou helikoptéru, firma AutoFlight v únoru uskutečnila úspěšný veřejný let plně autonomního eVTOL (elektrické vertikálně vzletové a přistávací vozidlo) mezi městy Šen-čen a Ču-chaj přes ústí Perlové řeky zkracující cestu z 3 hodin na pouhých 20 minut. Doručovací firma Meituan již provozuje 30 dronových linek v několika čínských velkoměstech s jednou linkou dokonce obsluhující turisticky oblíbený úsek Velké čínské zdi. Drony na těchto linkách létají v režimu autopilot. Kromě výše zmíněných pracují i další velké společnosti jako JD.com, SF Express, ZT Express, Cainiao a Čínská pošta na vývoji nových logistických dronů a budují leteckou logistickou síť.

Čína je vybavena širokým výrobním řetězcem, který zahrnuje výzkum a vývoj, výrobu komponentů, jako jsou čipy a baterie, a navrhování a výrobu samotných eVTOL. V únoru 2024 v čínské ekonomice nízké nadmořské výšky působilo více než 57 000 společností, přičemž téměř 21 000 z nich bylo založeno v posledních pěti letech. Aplikace se rozšiřuje do dalších oblastí, jako je například zemědělství.

Objem čínské ekonomiky malé nadmořské výšky dosáhl v loňském roce 506 miliard jüanů (70,9 miliardy USD) a meziročně vzrostl o téměř 34 %.  Vzhledem k rostoucí frekvenci letů v malých nadmořských výškách a dopadu investic do infrastruktury se očekává, že rozsah tohoto sektoru přesáhne do roku 2026 1 bilion jüanů (140 miliard USD), v roce 2030 by pak měl dosáhnout hodnoty 2 bilionů jüanů.

Navzdory obrovskému potenciálu čelí ekonomika malé nadmořské výšky přísným regulacím čínského vzdušného prostoru, což zůstává hlavní překážkou jejího dalšího rozvoje. Nedávné regulační změny, jako je klasifikace vzdušného prostoru třídy G a W do 300 metrů jako nekontrolovaného, výrazně zjednodušují schvalovací procesy pro lety v malé nadmořské výšce. Nejnovější „Prozatímní nařízení o řízení letů bezpilotních leteckých prostředků“, které vstoupilo v platnost tento rok, pak upravuje registraci a identifikaci i těch nejmenších dronů. V červenci 2023 Čína oznámila kontrolu vývozu dronů a vybavení pro bezpilotní letadla s cílem posílit národní bezpečnost a zájmy. Postupný vývoj legislativy pomáhá otevřít nové příležitosti pro další rozvoj tohoto sektoru.

Čína, která je globálním lídrem v oblasti dronů, upevňuje své postavení a vytváří nové možnosti pro podniky a investory, kteří chtějí vstoupit do tohoto rychle rostoucího odvětví. Termín “Low-altitude Economy” se v Číně začal výrazně skloňovat teprve letos, v současnosti tak zahraniční firmy trh zatím spíše prozkoumávají. Mezi velké firmy, plně vlastněné zahraniční entitou, zaměřující se na eVTOL na čínském trhu pak jsou například Lilium (Shenzhen) Aviation Co., Ltd, založená v dubnu tohoto roku německou společností Lilium, či Airbus Helicopters (Hengqin) Co., Ltd založená v letos srpnu.

Vstup do sektoru zatím není omezen dodatečnými pravidly, podmínky tak jsou stejné jako u ostatních odvětví. Vzhledem k „mládí“ odvětví zatím v CN neexistuje web informující o možnostech v podobě veřejných zakázkách, je však nutno dodat, že v CN jsou obecně veřejné zakázky publikovány poměrně netransparentně.

Vypracovali: Adam Kupka, ekonomický diplomat velvyslanectví ČR v Pekingu, a Filip Kožíšek, stážista tamtéž