
Sektorová novinka: V Iráku se připravuje projekt Development Road, tj. 1200km dlouhá vysokorychlostní železnice a dálnice
07.11.2023 / 16:06 | Aktualizováno: 07.11.2023 / 16:36
Vládní vizí je přetvořit Irák do mezinárodního centra spojujícího Evropu a Asii. Cílem je vystavět dálniční a železniční koridor, přes který bude proudit zboží mezi dvěma kontinenty, koridor který má konkurovat dopravní trase přes Suez. Na tento páteřní koridor pak v budoucnu naváží další irácké rozvojové projekty. Vládní projekt rozvoje dopravní infrastruktury v Iráku za 17 mld USD nazvaný Development Road nám přiblížil ministr dopravy na jednání s velvyslancem. Výstavba 1200 km dlouhé železnice a stejně dlouhé dálnice je skvělá příležitost pro české firmy,
Projekt má spojit (železnicí a dálnicí) nově budovaný irácký přístav Grand Faw Port v Perském zálivu (přes města Basra, Bagdád, Mosul až po hraniční přechod Faiš Chabúr s Tureckem. Na IRQ straně jde o 1200km dlouhý úsek železnice a stejně dlouhé paralelně vedené dálnice. Na TUR straně projekt počítá s dostavbou 133 km dlouhého úseku železnice a dálnice, která tento koridor napojí na existující dopravní sítě v Turecku.
Projekt za 17 mld USD má být oficiálně zahájen v roce 2024, má mít 3 časové fáze a být celkově dokončen do roku 2050. Přičemž do prvních 4 let (do roku 2028) má projekt umožnit přepravu 22 mil tun nákladu ročně po železnici (fakticky má zajistit přepravu lidí, zboží a energetických surovin – zřejmě ropy). Pokud by se celý projekt dálničního a železničního spojení Turecka a Iráku realizoval, údajně by zkrátil dobu přepravy zboží mezi Asií a Evropou ze 33 na 15 dní (oproti přepravě lodí přes Suez). Projekt by měl generovat každoroční zisk 4 mld USD a vytvořit 100 000 nových pracovních míst.
Projekt je financován konsorciem iráckých a mezinárodních investorů a odhadované náklady jsou 17 mld. USD. Konzultantem projektu je italská stavební společnost PEG (Progetti Europa & Global S.p.A.), ta již připravila studii proveditelnosti. K projektu již údajně existuje řada technických podrobností, jako např. kapacita provozu, standardy, specifikace, počty a typy stanic a signalizačního a komunikačního systému. Prověřována byla nadmořská výška, probíhaly topografické průzkumy, průzkumy půdy apod. V řadě věcí se mají Irácké standardy přizpůsobit již existujícím tureckým požadavkům. IRQ vláda dále pokračuje v přípravách nákresů projektů, průzkumech podloží a logistických řešeních.
Ministr dopravy Iráku Razak Muhibis Al-Saadawi na setkání s velvyslancem ČR Petrem Štěpánkem zájem českých firem o tento projekt přivítal a těší se na spolupráci. Uvedl, že Irák potřebuje české experty pro plánované projekty železniční a infrastruktury. Podle ministra dopravy bude projekt „Development Road“ zahájen (či ohlášen) v květnu 2024. Celá trasa koridoru je rozdělena na 15 částí a ty budou nabízeny separátně firmám k realizaci. Přesný model zatím nebyl vládou určen, výběrová řízení mají být otevřena všem, železnice se má začít stavět z irácké strany a dálnice naopak z turecké. Koridor je z pohledu irácké vlády základem pro rozvoj země a další budoucí velké vládní projekty budou na něj navazovat. Podle ministra jde o projekt mezinárodní – netýká se pouze Turecka a Iráku. Tisk v této souvislosti uvádí častá jednání se zástupci či ministry GCC (SAU, KWT, ARE, QAT, OMN, BHR), Íránu, Jordánska, Sýrie, se zástupci EU a Světové banky. EU v současné době zvažuje podporu tohoto projektu z prostředků Global Gateway
Na připravovaný projekt Development Road navazuje již probíhající projekt výstavby přístavu „Grand Faw Port“. Kontrakt na výstavbu tohoto nového iráckého přístavu v Perském zálivu v hodnotě 2,7 mld USD vyhrála v prosinci 2020 jihokorejská společnost Daewoo Engineering & Construction Co. Ltd. Ta výstavbu přístavu realizuje ve spolupráci se společnostmi GCPI (Irák) and TECHNITAL (Itálie). V současné době pokračuje výstavba 5 přístavních mol. V roce 2028 má přístav mít odbavovací kapacitu 3,5 mil TEU a do dalších 10 let (do 2038) 7,5 mil TEU. Generální ředitel společnosti pro irácké přístavy je pan Farhan Al-Fartusi.
Připravil: Ing. Roman Plevák, Ph.D., obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Bagdádu