Rozšíření integrace plynů jako biometan a vodík do energetického mixu zřejmě v budoucnosti bude nezbytným předpokladem pro dosažení klimatických cílů a posílení energetické bezpečnosti. Tuto nutnost si uvědomuje i Řecko, které náležitou pozornost věnuje přípravě strategických plánů v energetice – a to jak rámcových (viz naší aktualitu o plánovaných investicích do řecké energetiky), tak zaměřených na jednotlivé energetické sektory, včetně vodíku. Podle národního klimaticko-energetického plánu, aktualizovaného začátkem roku 2025, se v Řecku zatím vyrábí pouze šedý vodík, kterého místní rafinerie vyprodukují ročně 7 TWh. Postupně se nicméně budují také kapacity na výrobu zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů, jejichž zapojení do řeckého energetického mixu neustále narůstá. Podle odhadů by v roce 2030 měla roční produkce zeleného vodíku činit již nejméně 1,2 TWh.

Část domácí produkce by měla směřovat na export (pozn. do roku 2040 by to měla být celá třetina v Řecku vyrobeného vodíku), část by země spotřebovala sama – zejména v sektoru dopravy. Společnost Motor Oil v červnu 2025 uvedla do provozu první veřejnou vodíkovou čerpací stanici v zemi pod obchodní značkou AVIN. Nachází se v obci Aji Theodori mezi Athénami a Korinthem a vyšla na tři miliony eur (pozn. jako řada vodíkových projektů byl i tento spolufinancován z nástrojů EU, tento konkrétně jako první z Connecting Europe Facility (CEF) – Transport). V souvislosti se systémem emisních povolenek se také hledají technologická řešení pro využití vodíku jako zeleného paliva v letecké a námořní dopravě. V tomto ohledu je vodík nadějí i pro těžký průmysl jako jsou cementárny, ocelárny a sklárny.

Dorazí řecký vodík až do Česka?

Řecká společnost DESFA, která je operátorem národní plynárenské infrastruktury, je zapojena do všech evropských iniciativ souvisejících s přepravou vodíku. Je zakládajícím členem Evropské sítě provozovatelů vodíkových sítí (ENNOH) a aktivně participuje v iniciativě Hydrogen Europe. Její desetiletý program na léta 2024 až 2033, schválený v březnu roku 2025, zahrnuje investice do plynárenské infrastruktury v hodnotě 1,37 miliard eur. Plán počítá jednak s výstavbou nových plynovodů (o celkové délce téměř 1 300 kilometrů) se specifikací „hydrogen ready“, jednak s úpravou stávající infrastruktury tak, aby tomuto požadavku také odpovídala.

V rámci unijní iniciativy European Hydrogen Backbone spolupracuje DESFA s dalšími evropskými operátory včetně českého NET4GAS na rozvoji evropské vodíkové infrastruktury. Jedním z hlavních projektů je vodíkové propojení Balkánu se střední Evropou, Evropský jihovýchodní vodíkový koridor (South-East European Hydrogen Corridor, SEEHyC). Řecký úsek by měl být dlouhý 570 kilometrů a navázat na plynovod směřující přes Bulharsko do Rumunska, Maďarska, Slovenska a Česka s konečným cílem v Německu. DESFA zpracovala základní studii projektu vodíkového propojení Řecka s Bulharskem a spolu s bulharskou společností Bulgartransgaz prověřují zájem potenciálních výrobců vodíku o využití kapacity tohoto „vodíkovodu“. Konečné rozhodnutí o realizaci řeckého úseku padne v letech 2026 až 2028 a pokud se projekt ukáže být rentabilním, mohl by být uveden do provozu do roku 2035.

Nejvýznamnější výrobní projekty

Součástí národní strategie na podporu využití vodíku je samozřejmě i důraz na rozvoj výrobních kapacit. Vzhledem k finanční náročnosti je sice tempo rychlosti instalace elektrolyzérů pomalejší než se předpokládalo, ale zejména za přispění z prostředků Evropské unie, zdárně pokračuje. Řecko, se svými více než 250 slunečnými dny v roce, má ideální potenciál pro výrobu zeleného vodíku ze slunce. Většina současných a plánovaných elektrolyzérů proto využívá solární energii, některé také energii větru. Země dále zkoumá například možnosti využití vodní energie. Příkladem zajímavých aktuálních projektů je třeba:

• ► North

Balíček projektů s názvem „North“ se orientuje na energetickou transformaci lignitového regionu Západní Makedonie. V komplexu vysloužilé uhelné elektrárny v Amynteu u severořeckého města Florina, kde se donedávna těžil lignit, by měla do roku 2027 vzniknout produkční jednotka na výrobu vodíku s počáteční výrobní kapacitou 50 MW a možností rozšíření až na 200 MW. Investice v hodnotě 60 milionů eur bude prvním komerčním závodem na výrobu obnovitelného vodíku v jihovýchodní Evropě. Stojí za ní konsorcium Hellenic Hydrogen založené v roce 2023 energetickými giganty MOTOR OIL Group a PPC Group (Public Power Corporation, v Řecku známá pod zkratkou DEI).

• ► Blue Med

Hellenic Hydrogen bude implementovat i strategický plán „Blue Med“ v hodnotě 350 milionů eur, jehož součástí jsou tři hlavní projekty v rafinerii společnosti Motor Oil ve městě Aji Theodori na půli cesty mezi Athénami a Korinthem. Projekt „Ephyra“ cílí na vybudování vodíkové produkční jednotky o kapacitě 30 MW, „Trieres“ je prvním řeckým vodíkovým údolím a „Iris“, na nějž Motor Oil získal 124 milionů eur z inovačního fondu EU, by měl snížit ekologickou stopu rafinérie v Aji Theodori pomocí inovativních technologií ukládání CO₂ a výroby methanolu s využitím zeleného vodíku.

• ► Green Hub North

Plán „Green Hub North“ v hodnotě jedné miliardy eur koncernu HELLENiQ ENERGY by měl spočívat v „ozelenění“ provozu jeho soluňské rafinerie. Zahrnovat bude mimo jiné výstavbu solární elektrárny, jejíž energie bude využívána v provozu i při výrobě zeleného vodíku a syntetických leteckých paliv. Projekt je součástí programu strategické transformace Vision 2025.

• ► H2CEM

Projekt H2CEM cementářské společnosti TITAN plánuje instalaci elektrolyzérů v o celkovém výkonu alespoň 3,5 MW a využití obnovitelného vodíku v cementárnách.. Jako jediný řecký návrh byl zařazen mezi Důležité projekty společného evropského zájmu (IPCEI) „Hy2Use“.

• ► CRAVE-H2

Projekt CRAVE-H2 má za cíl vytvoření vodíkového údolí v přístavu Atherinolakkos na jihu Kréty. Jde o menší projekt s výrobou circa 500 tun ročně z větrné energie. Vodík by se měl dále využívat v dopravě nebo k ukládání energie do palivových článků. Realizační konsorcium vede společnost Eunice a členy jsou Industrie De Nora, Ballard Power Systems Europe, Region Kréta, SolmarTours, Politecnico di Torino, Národní centrum pro výzkum a technologický rozvoj (EKETA) a výzkumné oddělení správce řecké rozvodné sítě společnosti DEDDIE.

Za Česko má aktuálně velký zájem o rozvoj spolupráce s Řeckem v oblasti vodíkové ekonomiky například ÚJV Řež a. s. Společnost se zabývá vodíkovou technologií již od roku 2008, kdy začala projektem vodíkové autobusu a vodíkové plnící stanice. Firma od té doby realizovala řadu dalších projektů a má navázanou spolupráci s řeckým EKETA. Oba subjekty se účastnily např. projektu COALBYPRO (Coal and Steel) a pod vedením Národní technické univerzity v Aténách navrhly projekt H2ROCK (HORIZON), který letos usiloval o získání evropské finanční podpory.

Legislativní rámec pro výrobu a distribuci

Začátkem července 2025 schválil řecký parlament první specializovanou domácí legislativu o vodíku a biometanu. Zákon číslo 5215/2025 (publikovaný ve Vládním věstníku svazek 116/Α dne 4. července 2025) je částečnou harmonizací se směrnicí EU 2024/1788 a přináší ucelený legislativní rámec upravující postup pro získání výrobní licence, napojení na národní rozvodný systém plynu a distribuci biometanu a zeleného vodíku a také regulační dohled.

Specifikuje i kompetence jednotlivých státních orgánů při udělování povolení a následné kontrole výrobních zařízení. Zavádí rovněž pobídkový systém pro motivaci investic. Vše z toho je nezbytným předpokladem pro další rozvoj průmyslu zeleného vodíku v Řecku. Bude Česko u toho?

Další zajímavé kontakty

Kontakty na společnosti a výzkumné organizace, které se v Řecku zaměřují na oblast vodíku, najdete také na portálu European Hydrogen Observatory.

 

Autorky: Martina Dočkalová, ekonomická diplomatka a Jitka Chromcová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví České republiky v Athénách