
V Kazachstánu byl slavnostně odhalen první památník českým obětem politických represí na území bývalého SSSR
01.06.2018 / 10:01 | Aktualizováno: 29.06.2018 / 08:06
Dne 31. května byl na místě bývalého tábora nucených prací ve Spassku slavnostně odhalen první památník českým obětem politických represí na území bývalého Sovětského svazu.
Dne 31. května byl na místě bývalého tábora nucených prací ve Spassku slavnostně odhalen první památník českým obětem politických represí na území bývalého Sovětského svazu. Projekt postavení památníku byl schválen vládou České republiky v roce 2017. Autorem památníku je akademická sochařka paní Dagmar Šubrtová.
V projevu velvyslankyně České republiky v Kazachstánu paní Elišky Žigové zaznělo:
Nevíme přesně, kolik občanů bývalého Československa prošlo sovětskými gulagy, hovoří se o 25 000 osob. Byli to Češi, Slováci, Rusíni, židé, Maďaři i Němci. Dostali se do gulagů z nejrůznějších důvodů, ale všichni trpěli stejně. Ve srovnání s počty obětí komunistického teroru jiných národností to není vysoké číslo, ale připomínku si zaslouží všichni. Zhruba polovina osob komunistické represe nepřežila. Počet perzekuovaných s přímým vztahem k dnešní České republice činí 4150 osob, z nichž asi 2150 na následky perzekuce zahynulo.Na území Kazachstánu žili i před 2. světovou válkou desítky, stovky etnických Čechů. Mnozí z nich se stali oběťmi represí, hlavně během Velkého teroru 1937-1938.
Táborem Spassk pro válečné zajatce a internované osoby prošlo více jak 66 000 válečných zajatců a internovaných osob více než 40 národností. Z celkového počtu bylo podle údajů z karagandského státního archivu české národnosti 518 válečných zajatců a 21 internovaných osob.
Náš památník je tedy připomínkou všech obětí komunismu, které pocházely z území dnešní České republiky, a v řadě s pomníky jiných národů jen dokresluje brutalitu režimu, který postihoval všechny bez ohledu na národnost, občanství či politickou příslušnost.
Bolševický režim cynicky využil rozlehlých stepí této krásné země k výstavbě koncentračních táborů, mj. Karlagu, jednoho z největších na celém území bývalého Sovětského svazu. Velmi si vážíme toho, že vláda/státní orgány Kazachstánu nezapomínají na oběti totalitního režimu. Důkazem toho je nejen dnešní den, kdy se zde každoročně koná pietní slavnost, ale také muzea v různých částech Kazachstánu, nemohu nevzpomenout nedaleké muzeum v Dolince, které by měl navštívit každý, kdo se aspoň trochu zajímá o dějiny východní Evropy i střední Asie.